Hlavní příčinou zpomalení v druhé části závodu je samozřejmě fakt, že nám docházejí zásoby glykogenu nebo se ve svalech hromadí kyselina mléčná. Únava má však i své biomechanické projevy, a pokud jim porozumíme, může to naši výkonnost posunout zase o kousek výše.
Ke změnám techniky dochází s rostoucí únavou u každého běžce, a čím horší je jeho výkonnost, tím bývají výraznější. Konkrétní projevy se ale mohou lišit: někdo se spíš prohne v bedrech, další zuřivě máchá pažemi, zkracuje krok, zpomaluje frekvenci, zhoršuje se odpružení v kotníku…
Jak jste na tom právě vy, to zjistíte jednoduše. Požádejte někoho, aby natočil váš běh na začátku závodu (popřípadě při tréninku v příslušném tempu) a v poslední čtvrtině závodu. Obě videa pak porovnejte a v tréninku se zaměřte na zjištěné slabiny.
1. Prohnutí v bedrech
Příčinou bývá špatná kondice posturálních svalů. Posilujte tedy core, břicho a hýždě, pomohou také svižnější úseky, při nichž se budete důsledně zaměřovat na držení těla i ve fázi únavy.
2. Nahrbení
Příčinou jsou opět slabé posturální svaly, zaměřte se ale spíše na dolní fixátory lopatek a mezilopatkové svaly. Pokud navíc zvedáte ramena a zakláníte hlavu, může hrát roli i únava dýchacích svalů.
3. Zkracující se krok
Příčinou bývá únava hamstringů, takže je posilujte. Roli hrají i slabé lýtkové svaly.
4. Těžký krok
Když namísto lehkého běhu přejdete do nevzhledného dusání, je potřeba zapracovat na dynamickém posilování dolních končetin, zejména pak lýtek. Ideální je tzv. plyometrické posilování, pomůže i trénink rychlosti.
5. Zpomalení frekvence
Kromě slabých nohou bývá příčinou i únava nervového systému. Do tréninku zařaďte opakované svižné úseky, při nichž se budete snažit udržet co nejvyšší frekvenci, ideálně 190 kroků/min.
6. Nadměrný pohyb paží
Z biomechanického hlediska tolik nevadí, je však zbytečně energeticky náročný. Obvykle bývá projevem snahy zabránit zkracování kroku nebo poklesu frekvence, pro řešení se tedy inspirujte výše.