Kortizol: Brzda hubnutí i kvalitního tréninku

Kortizol: Brzda hubnutí i kvalitního tréninku

Běháte jako o život, věříte, že dodržujete zásady zdravé výživy… a přesto se vám hubnutí nedaří? Co hůř, spíš na každém závodě táhnete o pár gramů sebe navíc? Na vině bude nejspíš dlouhodobý stres a nadměrná přítomnost hormonu kortizolu.

Když máme moc práce, zlomené srdce, v rodině se objeví vážná nemoc, ale stačí i nadmíra sportu. Pozor i v případě, že se až úzkostlivě sledujeme, co jíme. Nastoupí na scénu stres. A ruku v ruce s ním se začne vyplavovat kortizol. To je v pořádku, jde o přirozenou reakci našeho organismu a v běžném množství si s ním tělo poradí. Problém nastává, pokud je stresu (a tím pádem kortizolu) příliš. Druhá věc je, že ve stresu sáhnete spíš po čokoládě než po mrkvi.

Dlouhodobá přítomnost kortizolu způsobuje sníženou činnost štítné žlázy, vyšší tlak, oslabenou imunitu i nekvalitní spánek, vyšší lámavost kostí, pomalé hojení a chatrnou regeneraci, která značně ovlivní také váš běžecký výkon. Je však spojena i s permanentně vysokou hladinu krevního cukru, ukládání tuku v oblasti břicha a horším budováním svalové hmoty, tedy dalšími faktory, které přímo ovlivňují náš sportovní výkon. „Mám s klienty zkušenost, že když nehubli, mohl za to právě stres. Může jít ovšem i o začarovaný kruh, že jsem ve stresu z toho, že nehubnu, a tak se shazování kil ještě víc podvědomě bráním,“ potvrzuje osobní trenérka Denisa Péryová.

Kompenzujte stres

Kortizol měl důležitou úlohu odjakživa. Když se pravěký člověk dostal do životního ohrožení, přispěchaly na pomoc adrenalin a kortizol. První jmenovaný, aby nastavil tělo k útěku, kortizol, aby zmobilizoval energii, smrsknul životní funkce na minimum, aby tělo bylo co nejméně energeticky zatěžované. Povolal tukové buňky do středu těla, aby ochránily vnitřní orgány. Když byl člověk záhy v bezpečí, vše se vrátilo do normálu.

Jenže když na nás v dnešní době působí dlouhodobý stres, kortizol pracuje nepřetržitě. A brzdí hubnutí. Řešení je zdánlivě jednoduché. Stresovat se co nejméně a zatížení kompenzovat psychohygienou, sportem a zdravou stravou. Zaměřte se na konzumaci mikroživin, jako je komplex vitaminů B, kyselina listová, magnesium a omega 3 mastné kyseliny, zelené potraviny a antioxidanty.

Text: Eva Fryšarová | Foto: Shutterstock