Člověk sice ani zdaleka nepatří mezi nejrychlejší běžce planety, pokud jde ale o vytrvalostní schopnosti, žádný jiný živočich nemá vůči němu šanci. Lidské tělo totiž disponuje řadou skvělých systémů, které mu umožňují běžet dlouhé hodiny. Člověk byl zkrátka stvořen k běhu.

1. Dvě nohy

Nejen pštrosi, ale i třeba klokani jsou příkladem toho, že pohyb po dvou končetinách je rychlý a efektivní. Člověk je ale jediný savec, který na dvou nohách tráví veškerý čas. Tahle schopnost umožnila vývoj velkého, skvěle fungujícího mozku, který je i pro běžecký výkon zásadně důležitý.

2: Kilogram TNT

Během maratonu může v našem těle vzniknout až neuvěřitelných 75 kg adenosintrifosfátu neboli ATP! Tato látka představuje základní pohon pro pracující svaly a zmíněných 75 kg má v sobě uloženo zhruba stejné množství energie jako kilogram ničivé výbušniny TNT. Zkrátka dokonalý motor, který nás pohání vpřed!

3. Hýžďové svaly

Lidské tělo disponuje geniálním systémem hýžďových svalů. Velký, střední a malý sval hýžďový představují nejen obrovskou sílu, která nás pohání kupředu, ale zároveň stabilizují centrum našeho těla a umožňují nám držet jej zpříma, což je pro efektivitu běžeckého pohybu zásadně důležité.

4. Chytré dýchací svaly

Drtivá většina živočichů má rytmus dechu těsně svázaný s běžeckým pohybem: při pohybu zadních nohou vpřed vydechují, při jejich odrazu nadechují. Jediný člověk dokáže svůj dech oddělit a nadechovat i vydechovat na několik kroků, což mu při běhu přináší obrovskou výhodu.

5. Nezdolná mysl

Lidský mozek není jenom sídlem obrovské vůle, která nás pohání vpřed. V okamžiku, kdy by se bolest při běhu mohla stát nesnesitelnou, začne produkovat vnitřní opiáty, které nám ji pomohou překonat. Chytré, účinné a návykové.

6. Potní žlázy

Tři miliony potních žláz možná leckdy proklínáme, právě ony nám však umožňují pokračovat v běhu i v době, kdy všichni rychlejší živočichové už dávno museli zastavit. Dokáží totiž zbavit tělo veškerého přebytečného tepla, které vzniká při svalové práci.