Paavo Nurmi – velký tichý muž

Paavo Nurmi – velký tichý muž

Každá doba má své velké běžce, v antice to byli Řekové, dnes Keňani a mezi válkami bylo světovou běžeckou velmocí Finsko. „Létající Finové“, jak se jim tehdy říkalo,  sbírali cenné kovy na světových šampionátech, olympiádách, i všemožných mítincích. Jedním z nich byl velký tichý muž Paavo Nurmi.

Jediné co úspěšný sportovec získal byl obdiv a sláva

Málo kdo by věřil, že z chlapce, který se 13. června 1897 narodil do chudé finské rodiny, jednou vyroste velký, bohatý a uznávaný muž, kterému se budou dlouhá léta jiní snažit vyrovnat.

Běh byl na začátku dvacátého století na vzestupu. Finsko mělo svého prvního velkého olympijského šampiona. To přivedlo k běhu tisíce malých dětí i přesto, že v té době si během nemohl nikdo vydělat. Aby mohl běžec závodit na největších mítincích včetně olympiády, musel být amatér. Nesměl tak přijmout žádnou finanční odměnu – ani za účast, ani za vítězství. Jediné, co mohl pořadatel hradit, bylo ubytování a cestovní výlohy, a i zde byly velmi přísné podmínky. Teprve mnohem později se začaly zakládat speciální státní organizace, ve kterých byli více čí méně naoko zaměstnáni sportovci třeba jako vojáci nebo policisté. V meziválečném období ale tato praxe ještě nebyla a tak jediné, co úspěšný sportovec získal, byl obdiv a sláva. Pravda, i to se dalo vhodně využít.

Paavo začal závodit už jako kluk a neběhal špatně. Bohužel ve třinácti mu zemřel otec, musel odejít ze školy a začít si vydělávat. Běhu se však nevzdal, trénoval při práci, vzorem mu byl Hannes Kohlemainen – první z létajících Finů, který získal na olympiádě 1912 tři zlaté medaile. Malý Nurmi se mu chtěl vyrovnat, a tak začal závodit a vyhrávat. Osm let na svou dobu neuvěřitelně tvrdého tréninku – trénoval denně v době, kdy většina běžců téměř neznala pravidelný trénink. Vyplatilo se, svou pílí si vybojoval start na olympiádě v Antverpách.

Hledá se hrdina

Dva roky po velké válce hledal svět nové hrdiny. Antverpy měly dát zapomenout na její útrapy a právě sem se 23 letý Nurmi kvalifikoval spolu se svým velkým vzorem, Kohlemainenem.

První závod stříbro, druhý, třetí a čtvrtý zlato. Pavo se stal legendou a pokud v tuto chvíli ještě nezastínil Hannese, tak minimálně zářil stejně jako on. Tři zlaté z desítky, krosu a týmového krosu, k tomu stříbro z pětky – to vše z něj udělalo miláčka národa, i když za vítězství nezískal žádné peníze ani odměnu. Jeho úspěchy mu ale pomohly k získání stipendia, mohl tak přestat pracovat a věnovat se milovanému běhu a studiu.

Ctižádostivý Nurmi stále vylepšoval přípravu, byl průkopníkem dvoufázového tréninku. Hluboce dbal na životosprávu. Už jako dítě se stal vegetariánem. Snad proto, že bylo maso drahé, ale vyhovovalo mu to, a tak u toho zůstal. Tvrdý trénink a učení. Nic víc, nic míň, a to bylo vše co dělal. Brzy tak před ním neobstál žádný světový rekord v distancích, které běhal.

Pětkrát zlatá Paříž

Na Olympiádu do Paříže v roce 1924 vyrážel už jako jasný favorit. V plánu měl 6 závodů 1 500 m, 5 000 m, 10 000 m, kros, týmový kros a týmových 3000 m. Vedení výpravy mělo ale jiné plány a do 10 km ho nenasadilo. Paavo tak získal neuvěřitelných 5 zlatých medailí v pouhých 4 dnech. 1 500 a 5 000 metrů běžel dokonce v rozmezí jedné hodiny – patnáctistovku ve světovém rekordu 3:53:6 a pět kilometrů za 14:31,2, tedy v novém olympijském rekordu.

V Paříži tou dobou panovala extrémní čtyřiceti stupňová vedra, možná proto ho nechtěli funkcionáři na desítku nasadit. Ten ale nedbal a natruc si ten den jednu zaběhl prý v čase pod 29:58. Závod ale vyhrál někdo jiný, byl to také Fin Ville Ritola v oficiálním světovém rekordu 30:23, který Nurmiho překonal. Doma pouhé tři měsíce po Olympiádě si pak rekord vzal zpět – čas 30:06, kterého dosáhl dlouhých 13 let, nikdo nepřekonal.

Výlet za oceán

Osm zlatých olympijských medailí. Držitel mnoha světových rekordů. Jeho sláva už snad nemůže být větší. Nurmi si to uvědomuje, je cílevědomý, a tak přijímá pozvání do Spojených států, kde má naplánováno 55 závodů na různých distancích. Američané proti němu stavějí své nejlepší běžce, přesto ho dokáží porazit jen 2x. Paavo k tomu přidává 39 světových rekordů.

Lidé z něj šílí. Paavo Nurmi už není jen miláčkem Finska. Teď ho miluje i celá Amerika. Stává se vzorem pro mnoho amerických kluků, i těch, kteří ještě nejsou na světě. Jeho přípravu a touhu vyhrávat bude obdivovat ještě za třicet let i Steve Prefontaine.

Loučení s olympijskými kruhy

Když ho nedokáží konkurenti porazit v závodě, půjdou na něj jinak.

Jakmile začne někdo výrazně ostatní převyšovat, začnou hledat, co dělá jinak, jak se můžou zlepšit a přiblížit se mu. A tak i Nurmimu vyrostli zdatní soupeři. V Amsterodamu 1928 ale ještě získává svou devátou zlatou na 10 000 metrů k tomu další dvě stříbra v pětce a 3 000 m překážek. Stává se na dlouhou dobu olympionikem s největším počtem cenných kovů a největším počtem zlatých, o tento titul ho připraví až za osmdesát let plavec Michael Phelps.

Paavo semještě touží vrátit do Ameriky na svou čtvrtou olympiádu a vyhrát maraton v Los Angeles 1932. Jenže když ho nedokáží konkurenti porazit v závodě, rozhodnou se na něj jít jinak. Vedení švédského týmu ho obviní z přijetí příliš vysoké částky za ubytování při jednom ze závodů. Olympijský výbor označil Nurmiho za profesionála a nedovolil mu na hrách startovat.

Dnes můžeme jen spekulovat o tom, zda by opravdu posunul světový rekord k hranici 2:20, ale v tréninku, kde si zranil achilovu šlachu zvládl 40,5km za 2:22. Rekord ten rok padl, pouze byl o 10 minut horší – 2:31:36. Paavo na Olympiádě zůstal, ale jen jako zdrcený divák. Co na plat, že po hrách byl obvinění zproštěn.

Životní výhra

Nurmi vždy dokázal své úspěchy a známost využít. Když k tomu přičteme jeho cílevědomost a ochotu učit se novým věcem, není se co divit, že brzy byl stejně úspěšný obchodník jako sportovec, za pár let se vypracoval na jednoho z nejbohatších Finů. A tak na Olympiádě v Helsinkách 1952, kde zapaloval spolu s Hannesem Kohlemainenem olympijský oheň, si mohl Zátopek po svém slavném zisku třech zlatých medailí jít nakoupit do jednoho z jeho obchodů.

Vybrané světové rekordy

Distance

Čas

Datum

Místo

1 500 m

3:52.6

1924

Helsinky

Míle

4:10.4

1923

Stockholm

2000 m

5:24.6

1927

Kuopio

3000 m

8:20.4

1926

Stockholm

2 míle

8:59.6

1931

Helsinki

5000 m

14:28.2

1924

Helsinkiy

10,000 m

30:06.2

1924

Kuopio

15 000 m

46:49.6

1928

Berlín

hodinovka

19,210 m

1928

Berlín

20 000 m

1:04:38.4

1930

Stockholm

Olympijské medaile:

OH

Disciplína

Medaile

Antverpy 1920

5000 m

stříbro

10 000 m

zlato

kros

zlato

týmový kros

zlato

Paříž 1924

1500 m

zlato

5000 m

zlato

kros

zlato

týmový kros

zlato

týmové 3000 m

zlato

Amsterdam 1928

10 000 m

zlato

5000 m

stříbro

3000 m překážek

stříbro

Text: Michal Hrabec, Running2.cz | Foto: Shutterstock