Obzvláště při dlouhém běhu je třeba tělu pravidelně doplňovat tekutiny. Ale dost často se nám nechce s sebou vláčet ani batůžek či ledvinku, už vůbec ne láhev s vodou. Zajímavou alternativou může být strategie pitného režimu přímo na trase. Třeba v podobě přírodních studánek. 

Věděli jste, že Národní registr pramenů a studánek jich na našem území eviduje téměř pět tisíc? Na českém území mají ostatně studánky, jako volně přístupný zdroj vody, mnohasetletou historii a tradici. Ještě ve druhé polovině minulého století se jejich počet odhaduje až na deset tisíc.

Důležitou otázkou je, zda lze vodu ze studánky skutečně pít. Jednoznačné doporučení neexistuje. U řady studánek místní lidé sice zajišťují pravidelné chemické i bakteriální rozbory, ale je třeba si uvědomit, že studánky jsou otevřený nechráněný zdroj vody, který podléhá vlivům jak přírody, tak člověka. Pokud rozbory potvrdí nezávadnost vody, neznamená to, že bude platit i za dva měsíce. Ale i pokud by rozbor vody v dané studánce nedopadl zcela podle norem, jednorázové napití většinou nepředstavuje žádné významnější zdravotní riziko. Při dlouhodobém a pravidelném používání by to však už mohlo být něco jiného.

Voda na webu

V rámci dlouhodobého projektu Živé studánky, jehož cílem je postupná renovace a obnova vybraných studánek, a který iniciovala tradiční značka balených pramenitých vod Toma, se u všech studánek, jež se ucházely o hlasy veřejnosti a tím o svoji renovaci, provedl chemický rozbor a výsledky byly veskrze příjemným překvapením. Na webu www.zivestudanky.cz se tak můžete podívat na studánky, které od konce letošního května soutěžili o svoji budoucí renovaci, a u kterých lze předpokládat relativní záruku nezávadné vody.

Přímo v terénu pak bude nejlépe dát na zdravý rozum. Pokud je studánka na první pohled používaná a udržovaná, není v těsné blízkosti větších sídel a rozsáhlejších obdělávaných zemědělských ploch, riziko požití vody by mělo být relativně malé.

Nechte si po létě vyšetřit znaménka

Podle dlouhodobých statistik a prognóz letos lékaři v Česku nově diagnostikují zhoubný melanom – nejagresivnější typ rakoviny kůže – u zhruba 2 700 lidí. Uvádí to profesor Petr Arenberger, přednosta dermatovenerologické kliniky Fakultní nemocnice Královské Vinohrady v Praze. Proto by si lidé měli po skončení hlavní letní sezóny znaménka nechat zkontrolovat.

„V létě se většina lidí pohybuje na slunci více než po zbytek roku. Na kůži se proto mohou objevit změny, které je vhodné zkontrolovat,“ říká Arenberger. „Letos bylo hodně sluníčka, lidé toho využívali a ještě zdaleka ne všichni jsou zvyklí používat vhodné ochranné krémy.“

Podle VZP na preventivní vyšetření dochází stále více jejích klientů. Pozitivní trend je výsledkem vytrvalé kampaně, v níž nabízí svým pojištěncům příspěvek až 500 Kč na vyšetření kožních znamének. V prvním pololetí letos tuto možnost využilo více lidí (5 590) než před dvěma lety za celý rok (5 444).

Zvyšuje soda na pečení výkonnost?

To napadlo jednoho běžce poté, co se na krátkém dráhovém závodě napil z cizí lahve, v níž ho překvapila soda na pečení. Základní myšlenka je poměrně jednoduchá: náročná aktivita zakyseluje svaly i krev. Jedlá soda je zásaditá, a tak může částečně tuto kyselost vyrovnat a dovolí cvičit o trochu tvrději nebo déle. Studie, které se tím zabývaly, to skutečně pro krátké nasazení, kdy očekáváte největší příliv laktátu, potvrdily. Ale ne každému dělá soda v žaludku dobře. Jak je to s delšími tratěmi, bylo zkoumáno už méně, nicméně zde se totéž tak docela nepotvrdilo – kromě toho, že závodníci byli schopni lepšího finiše.

Text: Petr Kučera | Foto: Shutterstock