Neběhej, zničíš si kolena! Tuhle větu sice slýchají běžci často, do pravdy má však zatraceně daleko. Paradoxně totiž platí, že v případě nejčastějšího kloubního onemocnění, artrózy, je právě pohyb tou nejlepší prevencí. Jak tedy můžeš své klouby účinně ochránit?

Artrózou nazýváme nezánětlivé degenerativní onemocnění kloubu. Je při postižena primárně kloubní chrupavka (v první fázi), postupně se pak přidává poškození kloubní výstelky (synovie), kosti pod chrupavkou, kloubního pouzdra a přilehlých vazů a svalů.

O artróze slyšel už skoro každý a spoustě lidí už také byla diagnostikována. Je to dáno tím, že je v populaci velmi častá, přičemž s věkem procento postižených narůstá. Ve věku 65 let trpí artrózou více než polovina populace, ve věku 75 let více než 80 % populace. Je třeba si ale uvědomit, že rovnice „vyšší věk = se artróza“ zdaleka neplatí. Stárnoucí chrupavka se totiž od chrupavky postižené artrózou liší!

Častěji artrózou trpí ženy a platí také, že touto nemocí může být postižený prakticky každý kloub v těle. Nejčastěji bývají postižena kolena (gonartróza), kyčle (koxartróza) a také páteř – při artróze mezi těly mluvíme o spondylóze, při postižení kloubních výběžků obratlů o spondylartróze.

Zaměřeno na chrupavku

Každá kloubní plocha je kryta vrstvou hyalinní chrupavky. Ta je obsahuje chrupavčité buňky (chondrocyty), které sice tvoří jen malé procento hmoty chrupavky, přesto se ale zásadně podílejí na jejím metabolismu. Ze 70 % je chrupavka tvořena vodou, která je fyzikálně vázána na kolagen, proteoglykany (např. chondroitinsulfát) a ostatní bílkoviny. Kolagenní vlákna, z nichž je zastoupen především II. typ, tvoří trojrozměrnou síť.

V porovnání s jinými tkáněmi v těle má chrupavka jednu velkou nevýhodu: nemá vlastní cévní zásobení nenajdeme v ní ani nervová zakončení. Důsledkem je zaprvé problematičtější výživa a zadruhé minimální možnost hojení jakéhokoliv poškození.

Pohyb zlepší výživu kloubů

Důležitou roli ve výživě kloubu hraje nitrokloubní tekutina, která je produkována nitrokloubní výstelkou a obsahuje velké množství kyseliny hyaluronové. Kromě toho má i nezastupitelný lubrikační efekt, díky kterému snižuje riziko poškození chrupavky.

K pronikání synoviální tekutiny do chrupavky ovšem dochází především při změnách tlaku v kloubu. K nim přitom dochází především při pohybu, takže platí, že pohyb znamená lepší výživu kloubu!

Jak artróza vzniká?

Příčiny tzv. primární artrózy nejsou zcela jasné. Může se jednat o kombinaci biochemických, biomechanických, genetických a jiných změn (např. možnost snížené odpovědi buněk na růstový hormon). Jedná se tedy o problematiku velmi složitou.

Tyto příčiny či jejich kombinace způsobují, že chrupavka ztrácí vodu a tím i pružnost. Postupně tak dochází ke ztenčování výšky chrupavky až k jejímu úplnému vymizení. Kost pod postiženou chrupavkou tvrdne, dochází k tvorbě cyst pod kloubními plochami a na kloubech se vytvářejí okrajové výrůstky neboli osteofyty. Nitrokloubní výstelka také často vytváří zvýšené množství tekutiny, čímž vzniká „voda“ v kloubu. Postupně dochází ke změnám v kloubním pouzdru a ve vazech, což vede k omezení hybnosti.

Tzv. sekundární artróza má naopak příčinu jasnou. Nejčastěji vzniká následkemk úrazu, ať už jde přímo poškození vlastní chrupavky, nebo o poranění vazů, menisků, zlomeniny přímo v kloubu či špatně osově zhojené zlomeniny kostí. Příčinou ale může být i infekce v kloubu, vrozené vady a jiné.

Průvodce bolestí aneb Jak poznám artrózu

Prvotním znakem je bolest.

Nejdříve se začne objevovat bolest ponámahová, a to po větší námaze (např. po delším běhu či náročném závodě).

Postupně se přidává tzv. bolest startovací, která se objevuje ráno po probuzení. Její příčnou je ztuhlost kloubu a po jeho rozhýbání ustupuje.

S progresí nemoci se dostavuje bolest při pohybu, nejdříve při běhu, později i při chůzi.

Dále přichází bolest klidová a následně i bolest noční. Postižený kloub je bolestivý i na dotek, snižuje se kloubní pohyblivost, může se dostavit kulhání. Může se objevit „voda“ v kloubu.

Prevence je základ

Nejdůležitější je, stejně jako u jakéhokoliv jiného onemocnění, je prevence. Pokud by platilo, že zvýšená sportovní námaha, tedy i běh, vede k opotřebování kloubů, a tedy k artróze, bylo by pochopitelně nejlepším preventivním opatřením nesportovat. Ve své ortopedické praxi jsem ovšem viděl spoustu pacientů se sedavým zaměstnáním, kteří nesledovali sport ani v televizi, a přesto měli těžké degenerativní změny různých kloubů. Pokud naopak přicházeli s artrózou (hlavně kolena) sportovci, měli většinou v anamnéze opakované distorze, poranění menisků či vazů příslušného kloubu. Proto se přikláním spíše k tomu, že sport, běh nevyjímaje, sám o sobě nevede k artróze ani na výkonnostní úrovni. Navíc, jak jsem už uvedl výše, výživa chrupavky je zajišťována difuzí nitrokloubní tekutiny, která je cyklickým pohybem výrazně podporována. Proto je obecným preventivním opatřením artrózy právě pravidelný pohyb.

Nejdůležitější prevencí artrózy u běžce je tedy prevence úrazů. Nezbytná je kvalitní běžecká obuv na různé povrchy a hlavně opatrnost! Pokud k úrazu dojde, je zapotřebí odborné léčení, a hlavně doléčení. Pečlivě je třeba doléčit i poranění šlach a svalů, v opačném případě hrozí narušení stability kloubu, které následně zvýší pravděpodobnost opotřebení. Kloubní obtíže může vyvolat také narušení stereotypu běhu.

Pozor na kulhání

Osobně se jako veterán, kterého už logicky bolí kdeco, řídím zásadou: Pokud bych měl při běhu kulhat, tak neběhám, abych neriskoval přetížení jiných částí těla. Obecně sice tuto zásadu nedoporučuji, protože při jakékoliv bolesti je lepší neběhat, ale běh prostě někdy bolí. Každý běžec by si proto měl nějakou podobnou zásadu vytvořit. Ti zkušenější už se znají a vědí, co jejich tělo snese, u začátečníků to ale často bývá často vykoupeno bolestivými omyly, proto je vhnodné se poradit s odborníkem – ortopedem, sportovním či rehabilitačním lékařem. Důležitým preventivním opatřením je rovněž rehabilitace a případně fyzioterapie.

Já sám jsem příznivcem tlumivé obuvi a běhání na měkkých površích. Běžcům s valgózními koleny (nohy do „X“) bych určitě doporučoval obuv s pronační podporou.

Pokud se týká různých výživových doplňků, jsem určitě jejich zastáncem a sám je užívám. Obsahují totiž látky důležité pro výstavbu a metabolismus chrupavky a to buď samotné, nebo jejich kombinace. Zejména jde o kolagen, chondroitinsulfát, glucosaminsulfát, kyselinu hyaluronovou, C vitamin, MSM (metabolit síry s protizánětlivým efektem) a další. V lékárně je velký výběr, záleží jen na tom, jakou částku chceme investovat.

A co léčba?

Je třeba si uvědomit, že artrózu nelze vyléčit. Cílem léčby je pouze zpomalení progrese onemocnění. Základem jsou především režimová opatření, tedy úprava tělesné hmotnosti, přiměřené zatěžování, nošení tlumivé obuvi, chůze s odlehčením… Nezastupitelnou součástí léčby je rehabilitační a lázeňská léčba. Při bolestech se pak obvykle užívají analgetika (např. Paralen), pokud jsou pokud jsou bolesti doprovázeny i otoky, tak léky kombinující analgetický a protizánětlivý účinek (Ibalgin, Voltaren,  Aulin apod.). Přehled dalších možností najdeš v rámečku.

Pokud je bolest kloubu způsobena artrózou (ortopedicky stanovenou), je třeba se vážně zamyslet, jestli má smysl v běhání pokračovat. Běhat pod clonou analgetik je kontraproduktivní. Vzhledem k tomu, že se artróza vždy postupně zhoršuje, je lepší volit jinou sportovní aktivitu, která nezatěžuje postižený kloub.

Není to snadné rozhodnutí, ale platí, že metry, které je běžec schopen uběhnout při léčené artróze, mu budou později chybět v běžném životě a běžných denních činnostech.

Pokud artrózu ale nemáme, tak v rámci prevence běhejme, ať jí utečeme.

Jak se léčí artróza

Nitrokloubní aplikace léků

Léky je možné podávat i přímo injekčně do kloubu. Rychlý efekt má podání kortikoidu, ale vzhledem k tomu, že tato látka brání tvorbě vaziva, tak může průběh choroby spíše urychlit. Indikován je při větších výpotcích („vodě“) v kloubu. Dobrý efekt naopak mívá nitrokloubní podání kyseliny hyaluronové (např.Hyalgan) a existují i nitrokloubně podávané kolageny a vysokoelastické a lubrikační gely.

Aplikace krevní plazmy

Samostatnou kapitolou je podávání krevní plazmy do kloubu. Zjednodušeně řečeno je pacientovi odebrána krev, která se ihned zpracuje, a následně se do kloubu aplikuje krevní plazma s rozdrcenými krevními destičkami. Předpokládá se přitom, že se z nich uvolní růstové faktory a další důležité látky.

Dle ortopedické společnosti se nejedná o metodu založenou na objektivních faktech, zároveň ji ale ani nezakazuje. Z veřejného zdravotního pojištění ovšem hrazena není a její finanční náročnost není malá. Měl jsem pacienty, kteří tuto léčbu absolvovali. Někdo byl spokojen více a někdo méně.

Chirurgická léčba

Pokud jiná léčebná opatření nestačí, nastupuje léčba operační – od artroskopických výkonů až po umělou kloubní náhradu. V současnosti je prakticky každý kloub lidského těla možné nahradit endoprotézou. Je však třeba si uvědomit, že každá endoprotéza má svoji životnost. Obecně přitom platí, že čím více je zatěžována, tím dříve také selže.

Text: Petr Kučera | Foto: Shutterstock