Natržený sval může být svým způsobem horší než zlomenina. Takové poranění se totiž velice špatně hojí a často dává o sobě vědět i několik let. Jak ho co nejefektivněji léčit?

Doba hojení a způsob léčby bude záviset na tom, co se vlastně se svalem stalo. Pokud je sval pouze natažený, není to tak hrozné a hojení bude záležitostí dnů, maximálně týdnů. Zde totiž sice došlo ke vzniku mnoha mikroskopických trhlin ve svalových vláknech, samotná vlákna ale nebyla porušena.

Naopak při natržení dojde k přerušení určitého počtu svalových vláken. To, kolik jich je, přitom určuje závažnost problému – při poranění většího rozsahu se objevuje nejen velice silná bolest, ale často také viditelná „proláklina“ a modřina.

Jak tomu předejít?

Základem prevence je nepodceňovat rozcvičení, pravidelně svaly protahovat a při zátěži poslouchat svoje tělo – jakmile něco začne trochu tahat, je vhodné trénink okamžitě ukončit, nebo alespoň zapomenout na kvalitu a přejít do klusu. Riziko poranění zvyšuje také intenzivnější trénink se silně namoženými svaly.

Roli může hrát i výživa. Zásadní je dostatek bílkovin, z minerálů by určitě neměly chybět vápník a křemík. Důležitá je i hydratace.

Led a klid

Pokud už k poranění došlo, je nutný naprostý klid. Sval bychom se také neměli snažit protahovat, tím vše jen zhoršíme. První dva dny je vhodné postiženou oblast ledovat, poté je už prospěšnější teplo. Pomoci mohou protizánětlivé doplňky stravy a enzymoterapie, stejně jako tejpování.

Při natržení většího rozsahu klid nestačí, protože by došlo ke zhojení pomocí jizvy, což by narušilo elasticitu i funkci svalu. Pomoci může magnetoterapie, rázová vlna či laserová léčba. Pokud je natržení opravdu rozsáhlé, popřípadě dokonce došlo k úplnému přetržení svalu, je nutná chirurgická léčba.

Jak se udržet ve formě?

Zranění těsně před sezónou je na prd – ztrátě výkonnosti se nevyhneme. Pokud nám ale problém nebrání alespoň v jiných pohybových aktivitách, máme šanci alespoň na udržení slušné úrovně vytrvalosti. Výběr aktivity se pochopitelně musí řídit hlavně tím, co ti zranění dovolí, pokud máš ale na výběr, vyplatí se volit takovou, která se co nejvíce podobá běhu. Seřadili jsme pro tebe aktivity právě podle tohoto hlediska – od nejlepší po nejméně vhodnou.

Běžky – z hlediska zátěže srdečního systému i spotřeby kyslíku běh i předčí, specifičnost pohybu je velmi vysoká hlavně u klasiky.

Eliptický trenažer – zátěž je nižší, specifičnost ale vysoká.

Aquajogging – jeho přínos pro běžeckou výkonnost je potvrzen.

Cyklistika – spíše prospěje vrchařům než silničním běžcům.

Veslařský trenažer – specifičnost je nízká, zátěží se ale blíží běhu.

Plavání – zátěž je výrazně nižší než u běhu, specifičnost nulová.

Spánkem proti zranění

Spánek je nejlepší regenerace, a proto není divu, že jeho nedostatek negativním způsobem ovlivňuje výkonnost. Nedávná studie provedená vědci z The Institute for Scholastic Sport Science and Medicine ovšem ukázala, že nevyspání může ovlivnit i riziko zranění, a to opravdu zásadním způsobem. Když vědci srovnávali dvě skupiny mladých atletů, zjistili, že ti, kteří spí v průměru méně než osm hodin, mají výrazně vyšší riziko zranění než ti, kteří se spánku věnují více než osm hodin denně. Rozdíl přitom činil stěží uvěřitelných 70 %!

Text: Petr Kučera | Foto: Shutterstock