Je nějaký rozdíl mezi běháním pro radost a běháním pro výkony? Je i není. Vždyť běhat pro radost nemusí ještě nutně znamenat, že v tom okamžiku musí člověk zapomenout na skvělé osobní výkony. A platí to i naopak: Snaha tréninkem zvyšovat svou výkonnost ještě nemusí nutně znamenat, že se z běhání vytratí radost.

Radost, pocit svobody a naplnění a na druhé straně snaha o co nejlepší výkon – tyto dvě roviny běhu bývají až příliš často stavěny proti sobě. Zároveň s tím se proti sobě vymezují i dvě skupiny běžců: Ti, co běhají jen pro radost (tedy hobíci), a ti, kteří se chtějí ve svém běhu stále zlepšovat a podávat stále lepší výkony (tedy běžci).

I malé zlepšení přináší radost

Toto dělení je ovšem naprostá hloupost. Všichni se chtějí zlepšovat, i ti hobíci, a pokud tvrdí, že ne, tak lžou. Ať mi některý hobík řekne, že on teda rozhodně proto, aby se zlepšoval, neběhá, že běhá jen proto, aby si vyčistil hlavu, pro pocit volnosti, kterou mu běh poskytuje. Že běhá čistě a jen pro radost a že na výkonu mu vůbec, ale vůbec nezáleží.

I malé zlepšení totiž přináší radost. Takže stejný hobík, který vám říkal, že radost a svoboda především, vám bude za pár dní celý nadšený líčit, jak je ty svoje trasy schopný běhat rychleji, a tím pádem bude moci běhat dál a objevovat nové světy.

Pokud jde o výkonnostního běžce, tak i ten zcela určitě běhá pro radost, stejně jako ten hobík. V každém případě má radost z každého zlepšení, jen ta radost u něj možná není na první pohled tak patrná, protože vám dokáže hodiny a hodiny vykládat o tom, co všechno dělá, aby se zlepšil, takže to celé na první poslech vypadá spíš jako jedna velká dřina. Když se ale pozorně zaposloucháte, tak i z toho vyprávění lze vycítit zaujetí a radost.

Kdy se radost z běhání vytrácí?

Radost z běhání se vytrácí ve chvíli, kdy přestane člověk běhat pro sebe, kdy se z něj stane stroj na výsledky, do nichž jej tlačí manažeři, sponzoři, promotéři, prostě všichni ti, kdo se kolem běhání točí a kteří mají z běhání dobrý business. Jim je přitom běhání jako takové vlastně šumafuk, protože stejně dobře by prodávali cokoliv jiného, neboť pro ně je radost dobře nakoupit a dobře prodat. Ale to už se dostáváme do úplně jiné sféry lidského snažení, ale jak vidíte, i tady je jedním ze stimulantů radost.

Takže celou tuto svou úvahu o výkonnosti versus radosti z běhání mohu s klidným svědomím zakončit tím, že radost vládne světem.

Takže si ani vy nenechte nikdy a nikým radost z běhání vzít. Ani výkony ani všechny prachy světa za to totiž nestojí!