Je to o režimu a správné motivaci, říká o ranním běhání Dana Pernicová, trenérka běhu a fitness a reprezentantka ČR v atletice na středních tratích. Sama je klidně schopná jít si zaběhat bez snídaně.
Ranní ptáče asi úplně nejsem, ale kdykoliv cítím potřebu a chci, nedělá mi problém si ráno přivstat a jít si zasportovat.
Myslím, že je to všechno o režimu. Pokud vím, že si chci jít následující ráno ještě před prací lehce zaběhat, prostě ulehnu o něco dříve. Záleží i na tom, jestli je to nárazově, 1 až 2x do týdne, což se dá ve stejném režimu zvládnout i bez dřívější večerky, ale pokud bych takto sportovala každé ráno, už bych si večerku rozhodně posunula. Sama to mám variabilní.
Mám hodně přizpůsobivé zaměstnání, takže si to částečně mohu volit dle potřeby. Osobně mám raději odpolední sportovaní, kdy už je tělo po celém dni správně nastartované a vím, že mě již nic pracovního nečeká a mohu se tak více zničit. Pokud bych šla těžký, např. mílařský trénink, potřebovala bych po ranní fázi oraz, a to si v pracovním procesu nemohu dovolit.
Záleží na typu tréninku, ale jsem zvyklá ráno běhat bez snídaně. Stačí mi obyčejná voda nebo čaj a vybíhám do max. hodinky čistého času, většinou souvislý běh. Pokud bych šla více do intenzity, dala bych si před tréninkem třeba džus a kousek banánu a před vyběhnutím bych ještě pár minut posečkala.
Baví mě probouzení přírody společně se mnou. Bydlím v Praze u Divoké Šárky, tam jsou rána opravdu nádherná a tyto výběhy do přírody mě vždy neskutečně nabijí na celý den. Chodívám maximálně 10 km klus, ale třeba kopce a intervalové úseky bych si momentálně po ránu asi nedala. Ale jsou mezi námi i tací atleti, kteří vstávají v pět ráno, aby stihli odběhat ještě před školou i těžší tréninky. Ti mají můj velký obdiv!
Dříve než ve 22 hodin spát nikdy nejdu, i kdybych vstávala v šest, protože mé sportovní aktivity trvají někdy i déle do večera. Pak už zvládnu maximálně sprchu, večeři, knížku či seriál.
Můžete si říkat, že nejste úplně ten ranní nezmar, ale je to jen o zvyku a asi i té správné motivaci. Pokud si řeknu, že každé ráno budu cvičit půl hodiny jógu nebo pravidelně běhat, zpočátku to bude možná trochu náročnější, ale člověk si rychle zvykne a za nějaký měsíc už vám to ani nepřijde. Za veškerým úspěchem stojí vůle a odhodlání něco změnit.