Hurá na dovolenou! I běžci ji drží. Jeden už vyhlíží okamžik, kdy po náročném jaru hodí kopyta vzhůru. Druhý se do toho pro změnu hodlá po dalším prováhaném půlroce konečně opřít. Ať tak či onak, může se hodit něco málo poznatků, kterak proběhat čas prázdninových výhní vstříc zdraví a svěžesti.
Zalévejte se
Začneme rovnou tím nejdůležitějším. Voda znamená život, a během letních veder to platí kolikrát až doslova. Proto neškodí dopředu si osvojit ten skvostný návyk – prostě se naučte pít. Hlavně vodu. Ne hltavě, po douškách, zato vytrvale, po celý den. Odšpuntujte to hned ráno, nejlépe místo obligátního kafe (které má přesně opačné účinky, než potřebujeme). Stačí několik málo týdnů a od milého rána prolévaný člověk se díky této nejlevnější očistné kúře pomocí prachobyčejné „kohoutkovice“ začíná cítit lépe. Především však jeho vláhou nacucané tělo mnohem statečněji vzdoruje tropům, jež udeřily už i u nás.
Krátký vs. dlouhý běh
Spousta běžců řeší pití i během samotného tréninku. A právem, vždyť není mnoho horších zážitků, než když vám vejpůl cesty voda „dojde“. Na druhou stranu neplašme paniku. Té se nejčastěji poddává armáda děvčat, jimž těžko říci láskyplněji než flaštičkové princezny. Třičtvrtělitrová láhev v ruce na dvacetiminutový běh je opravdu až příliš, navíc vychyluje tělo z osy a kazí došlap, takže z poklusu se rodí utrpení.
Stručně řečeno: Pokud budete celý den poctivě popíjet, můžete vpodvečer směle nechat svoji plastovou kámošku doma. Jestliže ale vaším jediným pitím zůstane zmíněné preso plus sladká limonáda, klidně za sebou můžete táhnout cisternu, a příjemné to nebude.
Jiná věc je to pro takzvané longruny neboli výběhy delší než obvyklé. Běžet třeba dvě hodiny s petkou v ruce už je vůbec psycho, raději si pořiďte bederní pás s „bombičkami“ či rovnou ledvinku s držákem na sportovní láhev. Pokud by vás taková přítěž jen rozčilovala, prostě plánujte. To byste museli žít v naprosté divočině, nenatrefit cestou na obchod, benzínku nebo kiosek.
Co tedy „při výkonu“ pít?
Abychom byli úplně přesní, přímo při parném běhu a dokonce ani bezprostředně po něm čistá voda nejvhodnější není. Jednak svádí k pití stylem „vyžahnu Želivku na ex“ a ta může záhy chtít nechtíc leckudy ven, navíc s ní ze sebe vyšplouchnete i ten nahlodaný zbytek minerálů. Více se hodí lépe vstřebatelné sportovní iontové nápoje, které umí doplnit klíčové živiny, rovnají žaludek a tekutinu ve vás udrží. Odpůrci syntetických pomocníků pak neudělají chybu, sáhnou-li po lehké minerálce nebo si namíchají prachobyčejnou přírodní citronádu nebo zředí jablečný džus.
A co pivo?
Plzeňští a Budějovičtí prominou, ale národní chmelová ikona skutečně není pro zapití letního běhu to pravé ořechové. Přinejmenším ne bezprostředně poté. Pomiňme nyní fakt, že pivo se čepuje zásadně poctivě vychlazené, takže si koledujete o angínou vyšperkovanou teplotní pecku. I ono malé množství alkoholu obsažené v půllitru (navíc: kdy zůstane u jediného kousku?) zapříčiní, že si tito pijáci koledují o přijetí do facebookové skupiny Nesnáším svoje játra či Spolku přátel laciné kocoviny.
Kam chodí slunce…
Znám spoustu lidí, kteří neběhají v zimě, protože je prý zbytečně moc zima a v létě zase moc léto. Když se k tomu přidá větrné jaro a deštivý podzim, mnoho možností k vyběhnutí nezbývá. Běhat se nechá celoročně a vysloveně nezdravé to není ani v parném létě. Zejména když se zamilujete do ranních výklusů, to je hotový balzám. Anebo naopak vpodvečer, kdy parno přece jenom opadne. V milosrdném stínu lesa či parku se pak nechá běhu rozumně oddávat takřka bez omezení. Kupříkladu v dobře zakryté, klimaticky příhodné pražské Stromovce si to vcelku pohodlně dávají nadšenci i v pravé poledne! Večer tam bývá přímo k nehnutí.
Samozřejmě, zdravý pohyb v hicu má (podobně jako to mrazivé) svoje pravidla. Není to velká věda, prostě běhejte pomaleji, jenom tak, aby tělo stačilo námahu uchladit. Protože s teplotami zamíří k výšinám i tlukot vašeho srdce, nestyďte se zařadit chodeckou vložku, byť v obvyklém počasí ji už vůbec nepotřebujete. A i horku přivykejte postupně. Lépe je dopřát si pár desítek minut vícekrát týdně než jednou půl druhé hodiny a pak se pro nezvyk kurýrovat z úžehu.
Pokud se vrtochů počasí týká, pozor na bouřky – v těch se prostě neběhá. Městští pobíhači by rovněž měli dávat pozor zejména na hlášky meteorologů ohledně zvýšeného výskytu přízemního ozónu. Nestává to úplně často, ale když už, je to doslova a do písmene otrava!
Přesolený pekáč buchet
Co na sebe? Cokoliv! Rozumím tomu, že se leckdo chce pochlubit vypracovanými břišními svaly. Třeba takový Cristiano Ronaldo se svléká úplně všude… Vy na to ale při běhu pod žhnoucím sluncem raději zapomeňte. Jednak by se vám onen přes zimu nabobtnalý pekáč buchet či potentované plece mohly rychle spálit tak, že k sežrání hodně dlouho nebudete. Ještě horší ale je, že se naháči závodním tempem odvodňují a zejména „vysolují“.
Hádejte, proč se beduíni motají do hadrů, hlavu nevyjímaje?! Chrání se. My navíc máme tu výhodu, že místo hábitů na velblouda můžeme za pár kaček pořídit tenoučká tričenka utkaná z chladivých vláken. Když to musí být, i růžová… Není problém koupit prodyšnou čapku, fajnškmekři používají kšiltovky opatřené látkovou ochranou zátylku a šíje, kterou v totálním žáru polévají vodou, takže se vlastně v jednom kuse chladí. Šikovná věcička!
Dovolujte si s rozumem
Klíčem ke zdárnému užití bezpracovních dnů je pochopení pravého významu pojmu dovolená. Pracujme se slovním základem DOVOLIT SI, jehož význam se pro jednotlivé typy běžců liší. Společným jmenovatelem všeho by nicméně měla být snaha uvést sebe sama do rovnováhy, ne naopak.
Nejprve tedy ti, kteří mají za sebou poctivou jarní část sezóny. V zimě naběhali, od března do konce června jezdili po závodech. Únava vrcholí a kolikrát si úpěnlivěji říká o odpočinek i sama hlava. Dopřejte si jej. Týden, dva. Což nutně neznamená provozovat toliko aktivní plážový ležink. Změňte pohyb, vyrazte na kolo, brusle, koloběžku, zapinkejte si volejbal, vyšlápněte si na výlet. Pestrost pomáhá i baví, uleví se vám celkově.
Na druhou stranu se tu bavíme o dvou týdnech běžeckých prázdnin, nikoliv o obou prázdninových měsících. To abyste zkraje září neschovávali pohled pozdě probuzeného sysla s tím, že kondičně jste se propadli zpátky tam, kde nechce být nikdo z nás.
Krakena nevypouštějte
Pak tu máme prototyp běžce číslo dvě. Vlastně věčný začátečník, který se do toho ne a ne vpravit.
Znáte to. Práce, děti, manželka, pivo, počítač, prostě není čas. U těchto jedinců často hrozí dovolenkářská zákeřnost pojmenovatelná jako Vypusťte Krakena. V zájmu dohánění „restů“ okamžitě zahájí alespoň ten ironmanský trénink – honí žraloky v moři, načež pod jeho nadváhou začne naříkat vypůjčené turistické kolo. Večer ještě trochu toho běháníčka po pláži. A třetí den už to pomalu vypadá na nitroglycerin pod jazykem.
Namísto nesmyslného huntování sebe sama si raději dovolte vypěstovat vám příjemný návyk v podobě přiměřeného, neobtěžujícího, ale hlavně pravidelného pohybu vpřed. Přestaňte začínat, začněte. A kdoví, třeba pak večer nad sklenkou něčeho dobrého konečně spatříte pravdu, že těch čtyřicet minut denně vlastně pro sebe přece jen máte. Pokud opravdu ne, nečekejte, až to budete muset urychleně změnit!
Lážo plážo versus běh
Ono to zdánlivě vypadá jako běžecká romantika. Ranní či podvečerní ztichlá pláž, jen vy a dvojřadý podpis vašich chodidel v písku. Něco jako Mitch Buchannon s Pamelou, ti všichni toho naběhali po filmových plážích požehnaně.
Pokud však nevypadáte jako oni, ani to nemáte v popisu práce, ctěte zdravý rozum. Delší než přiměřené bosé plahočení se v písku může u chodidel po věky věků uvězněných v botách vyprudit zánět šlach. Což není ideální dovolenkový suvenýr ani od Mácháče, natož z ciziny. Tuhle kulhavku už chytila masa dovolenkářů, tak nač prodlužovat zástup čekatelů.
S pobytem na pláži souvisí i další logická zkušenost druhých. Tentokrát se dotýká vztahu lehátkové „grilovačky“ vůči běhu. Pravda, málokdo z nás se při návratu do vlasti spokojí s opálením typu „ředitel vápenky“ to značí ožeh podle diktátu trička a šortek. Celodenní rožnění se ve sluneční výhni si však s běháním příliš netyká. Pasivní příjem paprsků tělo vysuší a oslabí, o pravděpodobném přehřátí ani nemluvě.
Pokud tedy plánujete u moře pobíhat, pár hodin před ním anebo po něm raději pobuďte v chládku. Dvojnásobně pak platí doporučení běhat před snídaní nebo při slunce západu.
Letní závod
Může se stát, že chytnete letní závoďáckou slinu. I v létě je z čeho vybírat. Jakmile však udeří abnormální hic, v zájmu zdárného docílení cíle zapomeňte na stopky a utíkejte v první řadě pro dobrý pocit. Osobáky v létě nechte spát.
Text: Petr Kučera | Foto: Shutterstock
