Fluorové lyžařské vosky zanechaly v Jizerských horách stopu, která z nich možná už nikdy nezmizí. Nové závěry vědeckého výzkumu potvrzují hromadění toxických perfluorovaných látek v půdě, půdních organismech i v pitné vodě pro Liberec a Jablonec. Už několik let přitom mají běžkaři k dispozici čistou alternativu v podobě bezfluorových vosků, které mohou nejen při Jizerské 50 pořídit za poloviční cenu díky iniciativě Výměna vosků od značky Swix. Stačí odevzdat staré vosky.
Tříletý výzkum vědců z Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR a Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy potvrzuje, že fluorové lyžařské vosky jsou významným a v některých lokalitách dokonce jediným zdrojem znečištění per- a polyfluorovanými látkami (PFAS) v Jizerských horách.
Vědci upozorňují, že PFAS látky jsou extrémně toxické a přirozeně se nikdy nerozloží. Naopak se akumulují v přírodě i v lidském těle a prokazatelně způsobují rakovinu i další závažná onemocnění. „Jedná se o nejhorší kontaminant, jaký kdy lidstvo vyrobilo,“ varuje profesor Tomáš Cajthaml z Ústavu pro životní prostředí PřF UK. „Nacházíme je i v odlehlých horských oblastech, kde nemáme továrny, skládky ani čistírny jako ve městě, a tak jsou zde jediným zdrojem kontaminace fluorové vosky.“
Jizerská 50 je čistá
Výzkum ukazuje, že hlavním problémem nejsou závody jako Jizerská 50, kde jsou fluorové vosky již několik let zakázané a kontrolované. „Data jasně ukazují, že hodnoty naměřené ve sněhu před Jizerskou 50 a po jejím skončení jsou velmi podobné, nebo dokonce nižší. PFAS látky se tedy dostávají do přírody z běžného denního rekreačního, tréninkového či turistického lyžování,“ doplňuje Cajthaml.
Kontaminace se přenáší dál
PFAS látky se v Jizerských horách nehromadí pouze ve sněhu. Vědci je opakovaně prokázali v půdě, rostlinách, půdních organismech i ve vodě. Výzkum potvrdil prokazatelnou souvislost mezi používáním fluorových vosků a znečištěním povrchových vod, které slouží jako zásoba pitné vody pro Liberec a Jablonec. Lidé tak pijí toxické látky z lyžařských vosků, které se následně hromadí v jejich těle a mohou způsobovat závažná onemocnění, mimo jiné i rakovinu. „Přestože pitná voda v těchto oblastech patří k nejčistším v ČR, vidíme jasnou spojitost se znečištěním pocházejícím z běžkařských vosků,“ uvádí Cajthaml.
„Nejvyšší koncentrace dlouhodobě sledujeme na nástupních místech běžkařských tras. Indikátorem tohoto znečištění jsou mimo jiné žížaly. Na bedřichovském stadionu jsme v jejich organismech naměřili více než 2000 nanogramů PFAS látek na gram těla! Tyto úrovně mohou být pro dotčené organismy velmi nebezpečné a také představovat zásadní riziko pro zasažený ekosystém a celou potravní pyramidu. Pro srovnání: pokud ryba obsahuje pouhé nižší desítky ng/g, už je dle legislativy označována za nejedlou,“ upozorňuje na alarmující hodnoty RNDr. Jaroslav Semerád, Ph.D. z Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR. „Velmi vysoké hodnoty PFAS látek v žížalách jsou také důkazem o stavu půdy na bedřichovském stadionu, kterým se dále zabýváme. Pokud by se prokázala i 10x nižší koncentrace v půdě, dosáhla by kontaminace limitů pro sanace půdy stanovených v USA. Ačkoliv u nás tyto limity chybí, není vyloučeno, že takto dotčené lokality budou v budoucnu předmětem sanací.“
Podobná situace se podle vědců netýká jen Jizerských hor. Kontaminované jsou pravděpodobně i další lokality, kde se intenzivně lyžuje – například Nové Město na Moravě, jablonecký areál Břízky a dokonce i dostihové závodiště v Chuchli, kde běžkaři v minulosti měli k dispozici okruh a kde se analyzoval kontaminovaný sníh ze stopy.
Vědci ale zdůrazňují, že není správné démonizovat lyžařské vosky, protože perfluorované látky se dostávají do životního prostředí i jinými cestami – z průmyslu, obalů, hasicích pěn či textilu. Běžecké lyžování ale představuje výjimečný případ, kde se kontaminuje čistá příroda a přitom existuje rychlá a velmi snadno dostupná alternativa.
Z hlediska zátěže představují největší problém fluorové prášky, tedy nejvyšší a také nejdražší úroveň lyžařských vosků. Podle měření vědců obsahují řádově stovky tisíc nanogramů PFAS v jednom gramu vosku. Na namazání jednoho páru běžeckých lyží se spotřebuje necelých 5 gramů vosku, což může v závislosti na typu vosku znamenat i více než jeden miligram PFAS, který se postupně uvolňuje do přírody. V hlavní sezoně se přitom jen v Bedřichově vyskytuje denně několik tisíc běžkařů.
„U běžkařů máme strašně jednoduché řešení. Bezfluorové alternativy fungují a v odlehlé přírodě tím odstraníme prakticky jediný zdroj kontaminace,“ shrnuje Semerád.
Výměna vosků pokračuje
Výsledky výzkumu potvrzují velmi pozitivní význam iniciativy Výměna vosků, kterou značka Swix spustila v roce 2023. Od té doby se díky ní podařilo vybrat od rekreačních lyžařů a účastníků Jizerské 50 přes 400 kg fluorových vosků, které byly ekologicky zlikvidovány nebo předány vědeckým institucím k dalšímu výzkumu.
„Každý, kdo přinese fluorové vosky na některé sběrné místo, může si pořídit jejich bezfluorovou alternativu za poloviční cenu,“ vysvětluje Jan Weisshäutel, ředitel společnosti SPRINT, která je výhradním distributorem bezfluorových vosků Swix a Toko. „Tato možnost se vztahuje také na vosky jiných značek a na již použité vosky,“ dodává.
Lyžaři mohou své staré toxické vosky vyměnit za čisté bezfluorové také v rámci Jizerské 50. Výměna bude probíhat po celý závodní víkend na stánku Swix v libereckém OC Nisa a v Mazacím servisu Swix na stadionu Bedřichově.
Až do konce března pak můžete své vosky vyměnit v informačních centrech Krkonošského národního parku a u vybraných obchodních partnerů, jejichž přehled a další informace k výměně najdete na tomto odkazu.