Nejčastější chybou běžců v chladném počasí není špatné oblečení, ale nedostatečný příjem tekutin. Chladné počasí v nás na rozdíl od letních veder neprobouzí intenzivní pocit žízně (ten může být nižší až o 40 %), ale přitom potřeba tekutin rozhodně nižší není.
Sice neztrácíme tolik vody pocením, ale potíme se stále dost. Pocení však zdaleka nemusí být tolik vidět – v mrazu má totiž vzduch prakticky nulovou vlhkost, takže se pot velmi rychle odpařuje a ze stejného důvodu se zvyšují ztráty vody dýcháním.
Tekutiny rozproudí krev
To však není jediný problém. Ještě větší roli může hrát fakt, že naše tělo na mrazivé počasí reaguje zvýšením viskozity krve. Ta je pak hustší a obtížněji se pohybuje cévami, takže srdce musí vynaložit více práce, aby dostalo k pracujícím svalům dostatek kyslíku a živin. Při stejné rychlosti běhu se tak naše tepová frekvence pohybuje na vyšších hodnotách, což nás na obvyklých trasách donutí výrazně zpomalit. Hustší krev se také hůře dostává do drobných krevních kapilár (zvláště v tělesných partiích, které jsou více vzdáleny od srdce), a tím stoupá riziko omrzlin. Rozdíl ve viskozitě krve v chladném počasí přitom může být značný – pokud dojde k podchlazení, stoupne až o 200 %!
Dostatečný příjem tekutin i v momentě, kdy vůbec nepociťujeme žízeň, je jedinou možností jak krev naředit. První důležitou zásadou je vybíhat na trať s dostatečnou zásobou vody v těle. Pokud vyrazíme žízniví, můžeme začít pociťovat příznaky dehydratace již po pěti kilometrech běhu. Na běhy přesahující 90 minut je pak rozhodně potřeba brát s sebou zásoby tekutin.
Pokud jde o složení zimních nápojů na trasu, platí tady v podstatě stejná pravidla jako pro zbytek roku – tedy že by kromě vody měly obsahovat i ionty solí. Sacharidy nejsou zcela nezbytné, jejich příjem naopak může sabotovat naši snahu naučit tělo při zátěži větší měrou spalovat tuky.
Něco teplého do žaludku
Otázkou je ovšem teplota nápoje. Platí, že chladné tekutiny se z trávicího traktu vstřebávají rychleji než teplé, a proto jim po většinu roku dáváme při zátěži přednost. Spousta lidí má ale v mrazu problém vypít větší množství něčeho studeného, a právě z tohoto důvodu může být lepší volit nápoje teplé nebo alespoň vlažné. Může to být čaj s trochou soli, ale klidně si můžete horkou vodou rozředit i svůj oblíbený ionťák – překvapivě to vůbec nechutná špatně. Pro udržení teploty jsou spíše než termosky vhodné lahvičky s termoobalem. S termoskou se hůře manipuluje, musíte ji dát dovnitř batůžku a nápoj je z ní horký až moc. Můžete ale použít i pás s lahvičkami – když si do nich nalijete horký nápoj, bude po půl hodině běhu příjemně vlažný. Batoh s vakem na vodu použijte jen v případě, že má uvnitř vložku nepropouštějící teplo, jinak si s sebou na zádech ponesete výkonné topení.
Na zimní výběhy se také vyplatí s sebou nosit energetický gel nebo jiný rychlý zdroj energie. Stačí totiž obyčejný podvrtnutý kotník, který vás donutí přejít do chůze, a může snadno dojít k podchlazení. Svaly pak začnou produkovat teplo pomocí třesu, čímž dojde k rychlému vyčerpání zásob glykogenu. Pokud jste v tuto chvíli daleko od domova, může vám to způsobit opravdu značné problémy.