Vykoukneš z okna, venku prší a fouká studený vítr. Co ostatně čekat, je podzim. Jindy přijdeš domů z práce s hlavou plnou problémů, zápasíš s únavou nebo leností, myšlenky na běh jsou ukryty někde velmi hluboko ve tvém nitru. Nechuť jít si zaběhat zkrátka občas přepadne každého. Co s ní?

O lidské psychice bylo popsáno již mnoho listů papíru. Velmi ovlivňuje náš život, a to ve všech jeho směrech, běžecký trénink nevyjímaje. Příčin, proč občas nemáš chuť jít si zaběhat, může být velké množství. Mezi ty nejčastější patří pracovní i rodinné problémy, ale například i přetrénování či ztráta motivace. 

Ano, i to, že trénuješ hodně, se občas může vyjmout tvé kontrole, což se projeví právě tím, že se ti nechce běhat, i když víš, že právě pohyb ti pomůže tyto problémy vyřešit. Rad, jak překonat tuto „nechuť“, je nespočet a nestojí to téměř žádné zvýšené úsilí, spíše je jen třeba zapojit více svoji fantazii a tvořivost.

Vyběhni s kámošem

Jistě máš spoustu oblíbených tras, kde pravidelně trénuješ a kde už znáš každý kamínek, takže tě nemůže nic nepřekvapit. Jenže si stačí uvědomit, že jsi zatím pokaždé tu trasu běžel sám. Co takhle zavolat svému kamarádovi či kamarádce, o kterých víš, že ji ještě nikdy neběželi, a pozvat je na společný běh? Nebo požádej svého partnera či partnerku, ať se s tebou proběhne, přestože třeba není až tak dobrý běžec nebo neběhá vůbec. Budeš mít společnost, můžeš si v klidu popovídat, a přijdeš zcela jistě na jiné myšlenky. 

Nebo naopak. Zajeď za kamarádem tam, kde on běhá nejraději a kde to ty neznáš, a proběhni se s ním. Uvidíš, že na konci běhu budeš mít dobrou náladu a okamžitě začneš plánovat další společné proběhnutí. Věř mi, že ve tvém okolí je tolik neproběhnutých běžeckých tras, že budeš mít na několik let vystaráno. Stačí jediné: nebýt totiž líný a hledat, a hlavně na ta místa doběhnout či dojet.

Skupinový trénink dělá divy

Je známo, že ani samota nepůsobí na organismus z hlediska psychiky dobře. To platí jak v soukromém životě, tak i ve sportu. Běháš stále sám, na stejném místě, ve stejnou dobu? Tak to se nedivím, že na tebe sem tam padne „deka“ a nechuť jít si zaběhat. Běžce nejvíce ničí stereotyp, to je známá věc.

Zkusil jsi někdy běhat v běžecké skupině, spolku nebo jen v partě stejně naladěných lidí? Zapátrej například na Facebooku a třeba zjistíš, že ve tvém okolí je plno takových skupin, které se alespoň jednou týdně sejdou a jen tak si zaběhají či zatrénují. Přidej se k nim, určitě tě rádi mezi sebou uvítají. Každý má své problémy, ale na těchto výbězích jsou naprosto tabu a hodinka společného běhu, kdy se myšlenky zaměří jen na sport a zábavu, bude mít pro tebe velmi pozitivní účinky. Možná sám nedokážeš vypnout hlavu, ale věř, že ve skupině to bude mnohem jednodušší, než když poběžíš sám.

Nepříznivé počasí není nepřítel

Velkým problémem, často až nepřítelem, je samozřejmě i nepříznivé počasí. Zvláště podzimní plískanice a lezavá zima bývají jednou z nejčastějších příčin, že vůbec nevyběhneš a proč se ti sportovat nechce. 

Jak ale praví známé, možná už otřepané klišé: „Neexistuje špatného počasí na běh, ale jen špatně oblečený běžec.“ Takže hurá na to! Třeba takový vytrvalý, mírný déšť není při běhu vůbec na překážku, osobně se naopak na takové počasí spíš těším, a moc rád v něm vyběhnu i třeba na delší běh. Právě nyní ale nastává podzimní a vlastně i zimní období, kdy hlavní roli bude v našich podmínkách mít déšť doprovázený větrným počasím, navíc velmi studeným, který bude lézt až pod kůži, jak se říká.

Drobný déšť ovšem většinou pročistí vzduch a lépe se nám dýchá. A právě „pocit z běhu“ je díky tomu lepší než pokaždé, když doběhneš sice také mokrý, ale jen díky potu. Určitě namítneš, že hrozí prochladnutí, ale jestli jsi na tohle vše zvyklý, tak organismus si s tím poradí, a navíc tě to i posílí. Otužovat se, a zvyšovat tím svoji imunitu, by mělo být základní snahou každého sportovce, běžce nevyjímaje. Je zkrátka jen důležité být správně oblečen a také se po doběhu se ihned převléct do suchého, co nejdříve to jde, a zahřát se.

Fantazii se meze nekladou

Myšlenka, že po práci vyběhneš zase na svoji známou trasu, potkáš stejné lidi, tě možná ničí minutu po minutě od doby, kdy jsi ráno vstal a na proběhnutí ses ještě těšil. Jako v každé jiné profesi či sportu, i v běhu je však tolik možností, jak bojovat proti stereotypu, který se může opravdu po nějakém čase objevit, a většinou se také i objeví. 

Zkusil jsi někdy třeba proložit běh nějakým speciálním cvičením? Vezmi si s sebou švihadlo (omotej si ho kolem pasu, strč do kapsy, nebo ho můžeš jen držet v ruce) a na vhodném místě ho použij. Nebo si naplánuj cestu do nějakého parku, kde najdeš nářadí pro cvičení a protáhni si tělo tam. Že nic podobného v okolí nemáš? Stejně dobrou službu ti může prokázat i obyčejná lavička v parku, ta může být zdrojem velkého množství inspirace pro silový trénink.

Příroda je vlastně jedna velká obrovská tělocvična plná nářadí, za které nemusíš nikde platit a můžeš si tím zpestřit tvůj běžecký život. Každý kvalitní trenér ti tyto aktivity nejen doporučí, ale mnohdy i přímo nařídí. Běh, to není jen rychlé střídání pravé a levé nohy za účelem co nejrychleji běžet, neméně důležité je v rámci tréninku procvičovat celé tělo. Každý sval na tvém těle při běhu pracuje. Některý méně, jiný více, ale trénovat pravidelně potřebují všechny. Na to se někdy zapomíná a pro tebe zase jedna z příležitostí, jak si zpestřit trénink.

Běžecký život není jen samotný běh

Nechuť sportovat, respektive běhat padne jednou na každého z nás, což je logické vyústění činnosti, kterou provádíš pravidelně a po dlouhou dobu. Záleží však na každém z nás, jak si svůj sportovní život zpestří, aby právě ta nechuť byla minimální nebo se neobjevila vůbec. Těch pár příkladů, které jsem uvedl, je jen malá kapka v moři nápadů, které každý z nás nosí v hlavě. Důležité je nečekat, až taková chvilka přijde, a mít malý náskok. Stačí se trochu zamyslet, nebýt líný a něco nového podniknout. Všichni jsme vlastně hobby běžci, pro které je důležité hlavně běhat. Přesto bychom se ale neměli zříkat ani ostatních aktivit, co odstraní stereotyp, ale naopak je co nejvíce využívat.

Krajní řešení: zkusit jiný sport

Nabízí se ještě jedna možnost, kterou bych zmínil, přesto ji beru jako krajní variantu. Občas se totiž stane, že běh tě opravdu již naplní a nemá ti už více co nabídnout. Osobně si sice myslím pravý opak: běh má vždy něco k nabídnutí, jen je potřeba chtít. Ale přiznávám, že občas k tomu dojít může. 

V takovém případě můžeš zkusit jiný sport, kde uplatníš dosud získané dovednosti a vytrvalostní výkonnost. Může to být duatlon, triatlon, jízda na kole nebo například orientační běh. Najít motivaci v jiném sportu není zas až tak od věci. Mnohým tato změna pomůže a po čase, po takovém poněkud delším přechodném období, se opět vrátí ke klasickému běhu. Znám velké množství příkladů ze svého okolí.

Dobrá rada na závěr

Coby dlouholetý běžec bych tady využil svých zkušeností a přidal jednu dobrou radu: Mnohokrát jsem se ocitl v období, kdy jsem měl podobné myšlenky a přemýšlel, že bych vše změnil tím, že přejdu na jiné sportovní odvětví. Po důkladném zamyšlení jsem si ale řekl, že běhání je správná volba a způsobů, jak si ho zpestřit, je nepřeberné množství, ať se ti to zdá, nebo ne. 

Navíc běh je opravdu o svobodě. Nepotřebuješ téměř žádné vybavení a vlastně se můžeš rozběhnout, kdy chceš a kde chceš. U mě právě tato myšlenka vždy vyhrála. Nebuď tedy líný a hledej možnosti. Běh ti jich nabízí tisíce. Nechuť k běhu odbouráš jen tím, že prostě vyběhneš a budeš v běhání hledat inspiraci.

Text: Petr Kučera | Foto: Shutterstock