Babské recepty na běžecké bolístky

Medicína sice leckdy dokáže zázraky, přesto bychom neměli zavrhovat osvědčené „babské rady“. Fungovaly totiž po mnoho generací, tak proč by nemohly pomoci i nám?

Na následujících stránkách najdete řadu léčebných a preventivních postupů na různé běžecké i neběžecké potíže. Některé pocházejí od vyhlášených léčitelů, v dalších případech jde o rodinné recepty předávané z generace na generaci. Společné mají dvě věci: využívají čistě přírodní suroviny a jejich uživatelé na ně nedají dopustit.

Na opruzeniny Hypermangan nebo řepík

Opruzeniny vznikají kombinací mechanického narušení pokožky a vlhkosti, často ale v místě vzniká bakteriální zánět komplikující léčbu. Zde jsou dva fungující rodinné recepty:

V teplé vodě rozpusťte trochu hypermanganu (manganistan draselný). Stačí pár krystalků, výsledný roztok by měl být spíš růžový, maximálně světlounce fialový. V něm buď koupejte postiženou část těla (např. formou sedacích koupelí), nebo do něj namáčejte gázu a přikládejte jako obklad.
Lžíci natě řepíku povařte 10 min ve ¼ litru vody, nechte 15 min louhovat a opět používejte ke koupelím, omývání či obkladům.

Na achilovku: Medvědice nebo tvaroh

Od léčitele Václava Rozhona pochází medvědicová kúra, která je velice účinná při zánětech Achillovy šlachy: Lžíci natě medvědice lékařské 10 min povařte v šálku vody, nechte ještě 20 min louhovat, sceďte a pijte 2krát denně.
Legendární léčitel páter František Ferda doporučoval na achilovku obklady z tvarohu, do kterého jsme vmíchali nastrouhaný česnek.

Na bolesti zad: Bramborová placka, slivovicové mazání

Další z doporučovaných postupů pátera Ferdy: Nastrouháme 4 brambory, vymačkáme z nich šťávu, smícháme se 4 lžícemi strouhaného křenu a ze směsi vytvarujeme placku, kterou zabalíme do gázy. Záda dobře namastíme sádlem a placku přikládáme postupně mezi lopatky, pod ně a na kříž, vždy na 30 min.
Přikládání placky doporučoval páter Ferda kombinovat s následujícím mazáním, které pomáhá i při bolestech kloubů: V 1,5 l vody povaříme 10 min 4 větvičky túje, lžíci kmínu a 3 stroužky česneku. Necháme vychladnout, scedíme a smícháme se čtvrtlitrem slivovice. Denně užíváme k potírání páteře a kloubů.

Na trávicí obtíže: Brambory a okurkovo-zázvorová limonáda

Jiný proslulý léčitel Jindřich Paseka radil pro pomoc při trávicích potížích, vředech, ale též ke zbavení se ekzémů následující: Každé ráno snězte na lačný žaludek plátek syrové brambory – škrob udělá v žaludku ochranný film, takže jej potrava nedráždí. Večer pak vypijte šálek heřmánkového čaje.
Při pocitech těžkosti pomůže nápoj, který je navíc velice lahodný: Do džbánku nalijte litr studené vody, dovnitř vložte menší okurku a jeden citron, obojí nakrájené na plátky, snítku máty a nastrouhaný zázvor (cca velikosti palce). Nechte stát přes noc a poté popíjejte v průběhu celého dne (ideálně před jídlem). V zimním období je vhodné zázvor chvíli povařit a po vychlazení přidat ostatní suroviny.

Na chřipku a nachlazení: Zázvor, skořice a česnek

V rámci prevence a léčby je tradičním účinným prostředkem česnek. Můžeme ho konzumovat v syrové i tepelně upravené podobě, v rámci prevence (zvlášť když musíme sdílet prostor s nějakou chrchlající osobou) se hodí i jakási „česneková aromaterapie“ pocházející z tradiční ruské lidové medicíny: Několik stroužků česneku příčně překrojte na špalíčky, po několika kusech položte na talířky a zalijte trochou vody tak, aby vršky špalíčků byly nad hladinou. Česnek nasává vodu a ta se z něj poté odpařuje do okolí i s antiviroticky působícími silicemi.
Velmi účinnou medicínou, která dokonale prohřeje organismus, je zázvorový čaj s medem a citronem.
V rámci prevence i léčby oceníte nápoj z medu a skořice, který vám mimochodem pomůže i zhubnout: Ve sklence vlažné vody rozmíchejte dvě lžičky medu a lžičku skořice. Pijte ráno nalačno a při potížích ještě 1–2x v průběhu dne.
Účinným prostředkem jsou echinaceové kapky. Působí nejen proti virům chřipkového typu, ale jde i o účinný imunostimulant, který je možné užívat i v rámci prevence.
Na kašel, ať už virového původu, či při zánětu průdušek, se hodí cibulový sirup: Na talířek či do misky rozprostřeme gázu, poklademe ji nadrobno nakrájenou cibulí, kterou zasypeme cukrem. Necháme cca 20 min odležet a poté pomocí gázy z cibule vymačkáme uvolněnou tekutinu, kterou vypijeme.

Na bolavé klouby: Ocet, křen a zelí

Starý rodinný recept na účinné mazání: Do ¼ l octa vložte jedno vejce a nechte uvnitř, dokud se skořápka zcela nerozpustí. Do roztoku pak přilejte malou lahvičku francovky Lesany.
Na lehké zánětlivé stavy spojené s otokem pomůže obklad ze zelí: Zelný list poválejte válečkem nebo do něj lehce udělejte rýhy špičkou nože, aby lépe pustil šťávu. Pak jej připevněte obinadlem na postižený kloub a nechte působit přes noc. Pomáhá i při zánětech šlach.
Na artrózu můžete vyzkoušet křenový obklad, který výrazně zlepší prokrvení kloubu a tím i jeho výživu: V hmoždíři roztlučte 2 lžíce hořčičných semínek a smíchejte je se stejným množstvím strouhaného křenu. Aby se směs lépe spojila, můžete přidat trochu teplé vody. Pak vše naneste na gázu či plátýnko a přiložte na postižený kloub (můžete jej předem namazat sádlem, aby nedošlo k podráždění pokožky). Nechte působit 20 min.
Většina léčitelů se shoduje na tom, že zvláště za bolestí kolen často stojí oslabené ledviny či játra. Léčbu proto můžete doplnit i ledvinovým nebo jaterním čajem a myslete na pitný režim.

Na ledviny: Teplo a petržel

Ledviny chtějí teplo – blahodárně na ně působí hlavně to tzv. suché, namísto do horké vany proto zamiřte ke kamnům a nahřejte si záda. Důkladně chraňte před chladem nejen oblast beder, ale i chodidla a kotníky.
Tradičním lidovým prostředkem je petržel, která vyniká schopností čistit ledviny. V tomto směru působí dobře jak nať, tak i kořen: 1 hrneček nasekané natě či nadrobno pokrájeného kořene zalijte 7 hrnečky vody, povařte 10 min, slijte do láhve a uložte do ledničky. Pijte jeden šálek denně.
Za jeden z nejúčinnějších prostředků pro podporu funkce ledvin bývá považován Jančův ledvinový čaj. Polovinu směsi tvoří celík zlatobýl, zbytek pak stejné díly přesličky, rdesna ptačího a rdesna blešníku. Rovnou polévkovou lžíci zalijeme ¼ l vroucí vody, 15 min louhujeme, pijeme 3krát denně po dobu šesti týdnů.
Zvláště na jaře je vhodná čisticí kúra pomocí čaje z natě kopřivy nebo listu břízy. Pro podporu funkce ledvin je zase vhodná přeslička.

Na štítnou žlázu: Vsaďte na chaluhu

Snížená funkce štítné žlázy je velice častým problémem zejména u běžkyň. Funkci tohoto orgánu můžete podpořit následujícími způsoby:

Zajistěte tělu dostatečný přísun jódu. Pravidelně konzumujte ryby a mořské řasy, velmi dobrým zdrojem je zejména chaluha bublinatka (tu je vhodné pojídat denně).
Léčitel Zbyněk Mlčoch doporučuje i konzumaci následující směsi: Smíchejte 60 g lněného semene, 20 g chaluhy bublinatky, 20 g natě komonice lékařské a 20 g rozrazilu lékařského. Směs rozemelte na prášek a užívejte 2krát denně půl čajové lžičky.

Na angínu: Brambory, šalvěj a česnek

Nekomplikovanou angínu lze podle mnohých léčitelů zvládnout i bez užívání antibiotik. Připravte se ale minimálně na týden v posteli.

Na hnisavou angínu velice dobře pomáhá obklad ze syrové brambory, který hnis doslova „vytáhne“. Bramboru nastrouhejte, rozprostřete na plátýnko, podložte igelitem (pouští hodně šťávy) a připevněte šátkem na oblast mandlí (tj. nikoliv kolem krku, ale spíše pod bradu a uvažte na temeni). Nechte působit minimálně hodinu, raději ale déle.
Protizánětlivě působí i obklad z tvarohu. Postup je stejný jako v případě brambory.
Proti streptokokům, které angínu způsobují, účinně pomáhá směs šalvěje a schizandry – lepší než čaj je ale forma lihové tinktury, kdy se byliny zalijí čistým lihem a minimálně týden se v něm macerují. Poté užíváme 10–15 kapek 3krát denně.
Antibakteriálně působí průběžné celodenní pojídání směsi strouhaného křenu a jablka.
Výrazné antibakteriální účinky má rovněž směs česneku a petržele.
Peruánští indiáni využívali bylinu jménem kočičí dráp. Její účinky jsou ale spíše preventivní.
K lokální dezinfekci pomalu rozžvýkejte několikrát denně jeden hřebíček nebo list šalvěje.
Účinná jsou i různá kloktadla, například výluh ze šalvěje či hřebíčku.

Na omrzliny: Heřmánek a měsíček

Omrzlinám je nejlepší předcházet, protože jejich léčba je velice složitá. Zapomeňte na rady třít je sněhem, protože tím dojde k narušení pokožky a hrozí infekce a další komplikace. Nikdy také neprohřívejte omrzlé části těla ponořením do horké vody – ta by měla být spíše vlažná, ještě lépe ale působí postupné prohřívání živočišným teplem. Těžší formy jednoznačně patří do rukou lékaře, babské recepty platí pouze na mírné omrzliny, kdy dojde jen ke zčervenání pokožky, ale nevytvořily se puchýře.

Jako první pomoc můžeme využít zklidňující obklady z heřmánkového odvaru: Hrst heřmánkových květů povaříme 10 min v litru vody, necháme mírně vychladnout a scedíme (raději přes plátýnko než cedník, abychom se zbavili chloupků, které mohou pokožku dráždit). Pak v odvaru namočíme ručník, šátek apod., přiložíme na postižené místo na tak dlouho, dokud obklad hřeje. Pak znovu namočíme a opakujeme.
Léčitel Zbyněk Mlčoch doporučuje potírání měsíčkovou mastí. Zakoupit ji můžete v bylinkové lékárně anebo si ji připravit doma: Hrst květů měsíčku lékařského nakrájejte nadrobno a dejte do 200 g roztaveného sádla. Sádlo dejte vzkypět a přikryté nechte do druhého dne odstát. Ráno opět sádlo roztavte a přefiltrujte přes plátno. Tuto mast lze využívat i k léčbě jakýchkoliv zánětlivých problémů na pokožce.

Tohle je fakt nechutné!

Ne všechny tradiční přírodní recepty jsou použitelné. Některé nefungují a další jsou jen pro opravdu silný žaludek.

Tradiční ruské léčitelství hojně využívá vlastní moč pacienta. Proti bolestem různého původu do ní například stačí namočit prst a nakreslit jí na postižené místo mřížku.
Další tradiční ruský recept radí na bolavé klouby přikládat jako obklad čerstvě staženou zvířecí kůži. Zbytková bioenergie prý působí velmi léčivě.
Ještě v 18. století se hojně využíval lék jménem cranium humanum – léčilo se jím ochrnutí, mrtvice, epilepsie, silné menstruační krvácení, používal se k ošetřování ran… A o co vlastně šlo? O prášek z rozdrcené lebky oběšence! To tedy rozhodně nezkoušejte.
Naopak další žaludek zvedající terapie – léčba přikládáním pijavic neboli hirudoterapie – se po dlouhých desetiletích vrací na výsluní. Pijavice totiž při přisátí vypouštějí do těla řadu bioaktivních látek, které ředí krev, roztahují cévy, působí analgeticky a antibioticky a podporují mikrocirkulaci krve. Proto se využívají například při onemocněních srdce a cév, diabetické noze, glaukomu či infekcích, ale i na podlitiny, otoky, zlomeniny apod.

Teplé, nebo studené?

Tradiční formou domácí pomoci je obklad. Důležité je ale rozlišit, kdy je lepší použít teplý a kdy studený (ledový).

Na akutní poranění (podvrtnutí, poraněné vazy, naraženiny apod.) je ideální použít ledování. Začít bychom s ním měli ihned po vzniku problému, protože tím výrazně omezíme krvácení z poraněných cév (tj. tvorbu modřiny), vznik otoku a zánětu. Ledujeme vždy 20–30 min, poté by měla následovat stejně dlouhá pauza. Po 48 hodinách ledování ukončíme, protože pak bychom omezovali krevní zásobení tkání a prodlužovali tak dobu jejich oprav.
Studené rovněž patří na jakékoliv akutní záněty, ať už jde o zánět šlach, nebo třeba angínu.
Teplé obklady naopak ulevují při všech chronických potížích, třeba při bolestech kloubů a chronických zánětech, a také na akutní úrazy starší než 48 hodin. Uvolní totiž svaly a zlepší prokrvení.
Teplé se také využívá pro uvolnění svalů při všech bolestech zad, ať jsou akutní, či chronické.