Posláním globálního stratéga, kouče a mentora Jana Mühlfeita je pomoci jednotlivcům i organizacím po celém světě odemknout svůj lidský potenciál. Během své kariéry se setkal a spolupracoval s mnoha lidmi z oblasti globálního byznysu, politiky i sportu, téměř 22 let působil na vedoucích pozicích ve společnosti Microsoft a je vyhledávaným spíkrem na konferencích významných institucí. Součást jeho práce tvoří také koučování české juniorské triatlonové reprezentace a dalších vrcholových sportovců, například desetibojaře Adama Sebastiana Helceleta, pětibojaře Davida Svobody nebo fotbalisty AS Řím Patrika Schicka. V loňském roce se Jan Mühlfeit představil ve štafetovém závodu v rámci FORD CHALLENGEPRAGUE a na startu nebude chybět ani letos.
Závod FORD CHALLENGEPRAGUE jste absolvoval už loni. Co vás k závodu přivedlo? V jaké kategorii a na jakém úseku se závodu zúčastníte letos?
Loni jsem závodil díky tomu, že mě pozvala Lenka Kovářová, protože o mně věděla, že běhám. Potkali jsme se v době, kdy jsem začal dělat mentálního kouče pro tzv. TOP CAMP českého olympijského týmu. Závodil jsem ve štafetě, konkrétně jsem absolvoval běžeckou část a poběžím i letos. Už se moc těším.
Co si myslíte o způsobu propojení závodu, kde se mohou setkat amatéři s profesionály?
Jednoznačně jde o skvělý nápad. Domnívám se, že pro amatéry je to určité povzbuzení, když vedle sebe vidí závodit profíky. Triatlon je nádherný sport, samozřejmě náročný a vyžaduje určitou fyzickou i mentální kapacitu.
Jak byste povzbudil lidi, aby se FORD CHALLENGEPRAGUE účastnili?
Sport obecně vede k tomu, že člověk lépe přemýšlí a lépe využívá svou paměť. Triatlon je díky kombinaci tří činností opravdu výjimečný, během něj se mohou lidi naučit spoustu nových věcí, prohloubit vytrvalost i mentální sílu, což se dá využít i v běžném životě. Člověk nikdy neprohrává. Prohraje jen tehdy, když se sám vzdá. Vše ostatní jsou jen pozitivní zkušenosti, které nám mohou pomoci do budoucna.
V jakých aspektech je podle Vás triatlon nejnáročnější?
Jedná se o sport náročný nejen po fyzické, ale i mentální stránce. Je potřeba se dobře připravit, protože na trati může několikrát za sebou přijít krize, kdy udeří ta část mozku, která vám říká: vzdej to, dneska nemáš den. Především pak v dlouhém triatlonu je mentální nastavení zcela zásadní, je potřeba pracovat na hlavě, protože tam jsou vždycky naše bariéry. Pokud jsme schopni se uklidnit, optimálně pak využijeme podvědomí, do kterého jsme schopni ukládat a zároveň z něj vytahovat podstatné věci.
Spolupracujete s juniorskou triatlonovou reprezentací i dalšími vrcholovými sportovci. Jakým způsobem Vaše práce probíhá?
Především je důležité, aby sportovci dobře poznali sami sebe, díky čemuž mohou poznat lépe i své okolí a soupeře. Když znám dobře sám sebe, dokážu poznat, jak to pak bude vypadat i na trati a kam až to můžu dotáhnout. Pro začátek je dobré si říct, jaké jsou jejich slabé a silné stránky, a pracovat s tím, jak se dostat do takzvaného flow – to je prostor, ve kterém využíváme talent i v náročných chvílích, a kde se prakticky vypíná čas. Pokud se sportovci podaří dostat do flow, dokáže být až o 500 procent produktivnější. V tu chvíli totiž využíváme své podvědomí, kam jsme si naše schopnosti a znalosti uložili. Co se týká přímo triatlonové reprezentace, pořádali jsme různé semináře, jejichž součástí bylo právě sebepoznání a identifikace obecných talentů, snažili jsme se zjistit, jak funguje jejich hlava, protože v životě se nechováme jinak než v závodě. Dále to jsou techniky dýchání, mantry, říkáme si, jak čelit krizím, které během závodů nastanou. Potom je to samozřejmě i vizualizace celého závodu a obecně trénujeme mentální odolnost tj. schopnost člověka být ve flow i v těžkých podmínkách.
Text: Challenge Prague | Foto: Archiv Jana Mühlfeita
