Většina Čechů si pod Itálií představí Alpy nebo Jadran, sem tam někdo Benátky, šikmou věž v Pise, či koloseum v Římě. Jenže Itálie toho nabízí mnohem více. Našim oblíbeným cílem jsou Apeniny a oblast Emília Romagna – turisticky neprávem opomíjený region
Autor: Soňa Hrabec Kotulová a Michal Hrabec Running2.cz
Na jaře u příležitosti sportovního veletrhu v Boloni jsem měla možnost strávit několik dní cestováním po tomto krásném koutě Apeninského poloostrova. Ideálním místem odkud začít svou trasu je právě Boloňa, kam není problém přiletět letadlem, nebo dojet autem třeba s mezizastávkou na Lago di Garda.
Boloňa nabízí jednak krásné historické centrum, kde byste neměli minout Neptunovu fontánu nebo basiliku San Petronio. A také vyhlášená svými kulinářskými specialitami. Pouze po Boloňských špagetách se tady neptejte. Dívali by se na vás jako na blázna. Tady si musíte objednat tradiční ragú, každý hned bude vědět, co chcete a ocení vaši znalost místní kuchyně. Každá restaurace, nebo ještě lépe každý kuchař, má na ragú ten svůj zaručeně nejlepší recept a ochutnáváním můžete strávit i několik dní.
My ale na ochutnávání neměli čas a vyrazili jsme mimo hlavní město oblasti do vyhlášených lázní Bagno di Romagna. Malebné termální lázně jsou schované mezi kopci a hotely tu jsou vyskládané okolo řeky. Tady je běhání naprostá lahoda a doporučujeme vyběhnout nahoru do kopců, kde se otevře ve své kráse celá krajina. Po běhu si pak můžeš dopřát masáž a termální lázeň, což je jotové pohlazení na duši i na těle po náročném tréninku, o který tady není nouze. Pokud tě omrzí běhání nebo se chceš podívat do vzdálenějšího okolí, můžeš si půjčit klasické nebo elektrokolo a objevovat další skvosty.
Z lázní jsme vyrazili na další zajímavou zastávku, podívali jsme se k přehradě di Ridràcoli, na řece Bidente. Má překrásné okolí s úžasnými singltraily, na kterých se můžeš doslova vyřádit. Běželo se tady dokonce Mistrovství světa v trailovém běhu na tradiční trati Trail Sacred forrests. Na těchto pěšinkách poznáš, že opravdu těžká trať nemusí vést jen ve vysokých horách. Rychlé rovné pasáže se střídají s prudkými výběhy a technickými seběhy. Třešinkou na dortu pak je přeběh hráze přehrady a proběhnutí následným tunelem. Závodníkům je zkrátka co závidět.
Kromě zajímavých tras můžeš u přehrady navštívit také muzeum vody a ekologie. Dozvíš se tady hodně o okolní přírodě i zajímavosti o koloběhu vody a zdejší přírodě, nevynechej zejména vycapaná zvířata, která vypadají téměř jako živá. Po prohlídce muzea můžeš vyrazit na projížďku eklektickou lodí. Uvidíš zajímavá místa, která sis předtím proběhl ze zcela jiné perspektivy. Připomínkou toho, že nejsi na jezeře, ale přehradě, jsou pozůstatky domu, který tady stál ještě před tím, než okolí zatopila voda.
Míst, která v Emilii Romagne můžeš objevovat je nespočet. Není se co divit, že v této oblasti čerpal inspiraci pro své peklo Dante Alighieri v době svého vyhnanství z Florencie. Pro nás milovníky přírody by to nebylo vyhnanství a inspirace pro Inferno, ale inspirace pro ráj.
Míst kam tady vyrazit, je nespočet a jednou z možností je zkrátka cestovat od vesničky k vesničce. Tu se podívat na překrásný vodopád, jinde na historický klášter, nebo si zajít do místní hospůdky na nějakou skvělou místní dobrotu. Třeba oblíbené smažené pečivo, ragú, nebo úžasnou sušenou šunku.
