Takovou otázku si po tréninku klade nejeden běžec, který se vydá na trénink do víru velkoměsta nebo do přírody. A orientační běžce odpověď na tuto otázku zajímá dvojnásob. Pojďme se podívat, jak zjistit, kde jsme se ztráceli, kde jsme se našli a kudy jsme běželi.
Když si jdeš zaběhat do prostoru, který úplně neznáš, máš několik možností, jak novou trasu oběhnout a nedostat se do situace, kdy se ztratíš nebo nebudeš přesně vědět, kudy běžet dál. Při plánování trasy nad mapou zkus využít značené cesty, přírodní zajímavosti a další objekty, které trasu zpestří a zároveň tě ujistí, že běžíš správně. Základní metodou pro správné oběhnutí trasy je zapamatovat si nejdůležitější body na trase a udělat si nějaký základní itinerář, kde si zaznamenáš odbočky na trase (např. turistické rozcestníky) a vzdálenosti mezi nimi. Pro jistotu si můžeš mapu s trasou vytisknout nebo si ji schematicky překreslit. V dnešní době moderních technologií můžeš samozřejmě využít také chytré hodinky a trasu si do nich nahrát. Běžecká navigace pak jde jako po másle a stačí se jen podívat na display na důležitých křižovatkách. Pokud si ale dostatečně věříš a tvá hlava dokáže zázraky, zkus si klidně celou trasu zapamatovat a oběhnout ji bez zbytečného váhání.
Bloudění orientačního běžce
Pořádná výzva ovšem nastává v okamžiku, kdy se vydáš mimo cesty do volného terénu. Jak se dostat na další záchytný bod? Kudy běžet? Orienťáci mají jasno – na startu dostanou podrobnou mapu s vyznačenými kontrolami, které musí oběhnout. Trasu si mohou vybrat libovolnou, někdy delší, jindy kopcovitější nebo mapově náročnější. Co je ale jasné je to, že každý se někdy alespoň trošičku ztratí. A najít se bývá někdy opravdu obtížné… Otřepaná ale pravdivá poučka radí vrátit se na místo, kde jsme ještě přesně věděli, kde se nacházíme, a odtamtud začít navigaci znovu. Další z variant je najít si nějaký výrazný objekt v okolí (cesta, louka, posed, …), který budeme schopni v mapě najít a od něj se vydáme dále. Samozřejmě krajní možností je také zeptat se na správnou pozici nějakého z dalších běžců a není to vůbec ostuda (!). Jen pozor na to, že při orienťáku neběží všichni závodníci na stejné kontroly a z malého bloudění se může stát bloudění ještě větší, pokud budeme slepě někoho následovat.
Co to v tom cíli dělají?
„Tady jsem trochu uhnul ze směru.“ „Já jsem naprosto zkazil dohledávku na dvojce.“ „Tu volbu jsi měl oběhnout po cestě a né jít přes kopec…“ Po doběhu orienťáckých závodů se v cíli vytváří menší či větší skupinky závodníků (většinou ze stejné kategorie), kteří rozebírají, kudy to při závodě vlastně běželi. Když je soupeř rychlejší, snažíte se vždy najít nějakou mapovou chybu, kvůli které jste na soupeře ztratili drahocenné vteřinky. Poměřujete mezičasy mezi jednotlivými kontrolami, porovnáváte volby postupů a bavíte soupeře tím, kde jste se ztratili nebo co vás na trati překvapilo. Mnoho závodníků dokáže do své mapy přesně zakreslit postup, kudy běželi. Jiní v některých místech úplně přesně nevědí, protože se buď ztratili, nedávali moc pozor a kontrolu našli takříkajíc „na tušáka“ nebo na to prostě nemají hlavu. V tu chvíli přichází na řadu záznam z GPS hodinek! Buď můžeme přímo při prozkoumání trasy zjistit, kde jsme po lese běhali, nebo využijeme webové aplikace Livelox (pro orienťáky v Česku zdarma), která naši trasu přímo zobrazí na orienťácké mapě. Pak zjistíš každý detail svého postupu – běžel jsem okolo kamene zleva nebo zprava, šel jsem přímo na sever, oběhl jsem tu bažinu nebo jsem šel skrz?
Přílohy:
Livelox: Ukázka postupu na mapě z webu Livelox
Mapycz (zdroj: Mapy.cz)
Foto1: Kudy jsme to běhali? (foto: Jiří Čech)