Vladimír: Kbelská od trička až do cíle

Vladimír: Kbelská od trička až do cíle

Běh? Co to je? To po mně nemůže nikdo chtít. Jenže, když vstoupíte do světa Palestry, dřív nebo později vás dostane. To se stalo i Vláďovi pražskému grafikovi.

Ještě před deseti lety mu běhání neříkalo vůbec nic, když mu najednou mu v mailu přistály fotky běžců z Kbelské, ze kterých měl vytvořit potisk na tričko. Aby bylo jasno, kromě občasného doběhnutí tramvaje obvykle zdráhal svoje tělo uvést do podobně závratných rychlostí. Nepříjemně se mu při rychlejším pohybu klepaly faldy na bocích, bolely ho nohy a točila se mu hlava. Vlastně mu nebylo dobře ani při pouhém pohledu na ony fotky. 10 kilometrů? To bylo stejné, jako cesta na měsíc. Od té doby ale aspoň věděl, že Palestra na jaře pořádá ve Kbelích běh s tímto názvem.

Obdržené fotky jej nicméně k samotnému vyběhnutí dvakrát nepřesvědčily. Jedna pořízena v zasněžené ulici, po které projíždělo auto, v popředí beželi tři muži s nešťastným výrazem a nezbytnými startovními čísly, další byla podle hloučku odhadem stovky lidí pravděpodobně ze startu. Třetí byla ze zasněženého pole a zachycovala sedm roztroušených siluet běžců na úzké polní cestě. No, kdo by tohle chtěl zažít?

Vladimír takto kolem sebe nechal proběhnout ještě dalších sedm ročníků, během kterých pomáhal vylepšit logo závodu, připravit nové mapy pro obě trasy na 5 a 10 kilometrů, doprovodné tiskoviny a spoustu dalších potřebných věcí. On sám si postupně zvykl i na ty fotky. A konečně na podzim 2014 mu přišel mail s krátkým, milým textem a čtyřmístným kodem. Jako poděkování za dosavadní spolupráci a k blížícím se Vánocům dostal, světe, drž se, promo kód na startovné zdarma.

Ani to Vladimíra nezviklalo a on o svém startu vůbec neuvažoval. Pomyslel si: „Nikdo nezná trasu detailněji, než ten, kdo ji překresluje po malých úsecích do mapy a zakresluje i její výškový profil. Samozřejmě vyjma odvážlivců, kteří si nazují běžeckou obuv, nasadí kulicha a první březnovou sobotu proběhnou cílem v krásném parku Kbely. Mezi ty já ale patřit rozhodně nebudu, je potřeba jen vymyslet, komu bych startovným udělal radost. Já se rozhodně nezúčastním, jen přes moji mrtvolu. Nic jiného by mě stejně na trati nečekalo, než jistojistá, ošklivá smrt!“

Čas plynul až nastala první březnová sobota. Vláďa se staví pod vlajku s doběhovým časem 70 minut. Na nohách mu září skoro nové běžecké boty, které mají odběhaných jen něco málo přes 100 kilometrů, na hlavě má kulicha a strašně, ale strašně se těší na to tričko.

V tu chvíli ještě netuší, že od té doby nevynechá ani jeden ročník a v těch dalších na start přivede ještě kamaráda, dceru a jejího přítele. Ještě netuší, jaký krásný pocit zažívá někdo, kdo porazí sám sebe a proběhne cílem. A dnes? Dnes už to ví dobře. Ví, že běhání lidi mění.

Email z Palestry. Krátký, milý text a čtyřmístný kód. Půlmaraton v Ústí. Když vstoupíte do světa Palestry, dřív nebo později na to narazíte: je potřeba změnit tréninkový plán. Úplně.

Tradičně první březnovou sobotu, tedy 3. 3. 2018, startuje v Praze ve Kbelích již 32. ročník PALESTRA Kbelské 10. Registrace k závodu je otevřená na adrese https://www.sportt.cz/register/610 a v tuto chvíli jsou již více než 2/3 startovních čísel pryč. Přijďte společně otevřít silniční běžeckou sezonu do Kbel. Více informací na www.palestrakbelska10.cz