Aby byla diagnóza stanovena správně, dostali jste tu nejlepší péči a udržovali se v dobrém tréninkovém rozpoložení, doktor by měl znát vaši sportovní zátěž.
Běžci často ve strachu, že by jim lékař mohl jejich koníček zatrhnout, ho raději zamlčí. Přitom právě běžecký život může dost vypovědět o zdraví.
1. Ruku na srdce
Běžci mohou mít syndrom atletického srdce, kdy se vlivem letitého vytrvalostního tréninku snížila klidová tepová frekvence a na rentgenu je vidět větší srdeční stín. Srdce pracuje víc, než je obvyklé, má větší minutový srdeční objem a při zátěži ve zvýšené míře spotřebovává kyslík z tepenné krve. To vše ovšem může být zaměněno za patologický stav.
Co by mělo varovat, je bolest na hrudi, dýchací potíže, pokles výkonnosti a atypická únava.
2. Léky
Jde zejména o běžce léčené s vysokým tlakem, protože některé léky mohou ovlivnit výkon. Například beta-blokátory zhoršují srdeční výdej, zatímco v průběhu cvičení je třeba jej naopak zvýšit. Pozor také na léky, které odvodňují.
3. Riziko zranění
Loni v květnu vydal Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) varování, že užívání některých antibiotik z třídy fluorochinolonů může oslabovat šlachy, které se následným zatížením poškodí. Riziko prasknutí achilovky roste až čtyřikrát. Proto se zajímejte o alternativy či proberte snížení tréninkových dávek.
4. Přibírání na váze
Protože jsou běžci štíhlejší než většina běžné populace, jsou před lékaři z obliga, když trochu přiberou. Jenže pokud váha narostla navzdory konstantní úrovni aktivity, může to signalizovat poruchu štítné žlázy či spánkovou apnoi. Zvýšení hmotnosti navíc znamená i větší nápor na pohybový aparát při každém dopadu.
5. Hladina železa
Nevysvětlitelná únava, když jdou časy nahoru a výdrž klesá, může být příznakem problémů štítné žlázy, virového onemocnění nebo nedostatku železa – což je pro lékaře těžko zachytitelné.
Hladinu železa na dolní hranici normálu mohou někteří považovat u neběžců v pořádku, protože ještě neznačí anémii. Je třeba zkontrolovat hladinu ferritinu, který dá jasnější představu o celkových tělesných zásobách železa. Pokud je nízká, bude to chtít doplňky stravy.
I když svými příznaky připomíná nachlazení, což je docela otravné, ani s pylovou alergií není třeba se běhání vzdát. Chce to jen dodržovat pár zásad.
Se sezonní alergickou rýmou se potýká asi 30 % Čechů s tím, že propuknout může prakticky kdykoliv. Alergikem se klidně lze stát, kdo ví proč, i na prahu čtyřicítky. Dotyčného dráždí pyl rostlin v reprodukční fázi, takže zatímco jednomu vadí jarní stromy, další si může potíže schovávat až na podzim. Jakmile vás začnou sužovat příznaky podobné nachlazení, jako je vodnatá rýma či ucpaný nos, kýchání, svědění nebo slzící oči, je namístě vyrazit k alergologovi, který rozklíčuje, co přesně potíže způsobuje.
Pokud svůj alergen znáte, hodí se užívat protialergické léky ještě před rozjezdem potíží. A ani antihistaminika a protizánětlivé nosní spreje běhání nevadí. Snad jen pokud se příznaky zhoršují, jste unavení nebo těžko popadáte dech, je lepší kecky na chvíli odložit.
Co ještě dělat?
- Sledovat pylový kalendář a podle něj si plánovat aktivity.
- Sportovat spíš večer, ráno a po dešti.
- Vyhnout se kvetoucím prostranstvím.
- Používat nosní sprej s obsahem mořské vody či minerálního roztoku.
- Ulehat osprchovaný s umytými vlasy.
Místo kafe čaj
Kofein v kávě dokáže nakopnout k lepšímu výkonu, ale někdy se vyplatí dát přednost čaji. A to zejména na jaře v rámci poctivého pitného režimu a očisty organismu. Zkuste zařadit japonský čaj Matcha, který má na rozdíl od kávy neutrální pH. A zatímco kofein je skutečným nakopávákem, po němž přichází útlum, stimulant theofylin působí postupně. K tomu zelený nápoj ukrývá oproti běžnému zelenému čaji daleko víc antioxidantů, minerálů (vápník, draslík, zinek, železo), vitaminů a vlákniny.
Text: Petr Kučera | Foto: Shutterstock