Vstávat v pátek v osm? No super 🙂 tak nějak mi to začlo…
Rozplánovat jídlo, oblečky a boty.. A co mě čekalo? V pátek jsem měl zátěžové testy na Refit clinic a poté procházka, kterou jsme měli naplánovanou cca od půlnoci po trase Krkonošské padesátky 🙂
Zátěžáky super, srdíčko jak hodinky dolítlo do maxTF 179 a plíce mi ukázaly že umí 57 ml/kg/h aneb VO2max 🙂 běhátko teda dost vopruz, ale čeká mě až za rok, tak jsme spolu v pohodě 😀 průběh jednoduchý.. anamnéza s panem doktorem, vše mi vysvětlil, polepil čidly EKG, přidusil maskou 😀 a mohl jsem běžet.. je to otázka chvilky protože doktor zvedá úhel a rychlost a najednou přemýšlíte, jak vám tak brzo mohli plíce utéct 😀 záznam z hodinek příkládám zde.. pak už jen dovysvětlení a vyhotovení zprávy. Dobrá fyzická zdatnost se ale musí ověřit 🙂
https://connect.garmin.com/modern/activity/2884136879
Lukáš Kubálek vymyslel, že si zkusíme trasu KTRC Krkonošská 50,j á jsem k tomu dodal nápad vyrazit v noci, abychom simulovali i nám neznámou zátěž,která nás posléze čeká na HV Long a plán byl na světě 😀 po testech jsem teda vyrazil do Pardubic.. Dokoupili jsme jídlo, něco nasoukali do bříšek (krkovice na 300… 😀 ) a vyrazili jsme do Špindlu. Cestou jsme z auta mrkli na veřejnou top událost víkendu, nechali zatměný měsíc za sebou a už jsme se převlíkali u auta. Kde to bylo nepovím, protože jsem byl ve Špindlu poprvé v životě, byla tma a mě se už teď chtělo docela spát 😀 vypil jsem tedy svůj oblíbený zelený čaj Bílá Opice, stimulant Brutus a fíííííííí… zafungovalo to a vyrazili jsme 🙂
Prvotní bylo najít místo startu.. to se podařilo.. ovšem hned první směr jsme si po tmě vybrali trošku špatně sjezdovku a vyšlápli si jinou.. nemám hodinky s navigací, tablet jsem netáhnul a nedařilo se nám spojit gpx soubor s navigaci, tak to bylo trošku hokus pokus, ale po chvíli to šlo a spojili se s trasou.. zatím asi o 1,5km více 😀 ač byla noc, tak tma teda ne.. měsíc svítil, pod ním krásnej mars a otevřený úseky jsme mohli jít bez čelovky.. vyškrábli jsme se teda nahoru a šli dál.. jo vlastně jsem se doteď nezmínil že je to procházka a ne běh, snad mi to prominete a pochopíte aspoň malou provázavost s během 😀 okolí zatím nic moc.. většinou jako tma 😀 čelovka Fénix teda výborná, ale spíš jsem koukal pod nohy.. nahoře nad sjezdovkou už to byla velmi příjemná cesta a došlo i na to vypnutí.. bylo to ale dost děsivý, protože po přiblížení k boudám na pláni se z jedné začal ozývat dost zběsilý štěkot několika psů.. byly asi tři ráno.. znělo to z dálky asi 500m a naněštěstí trasa vedla přímo tam.. byl to fakt hnus a i když jsem věděl, že jsou v boudě, tak procházek kolem nich za toho vrčení a štěkání, nebylo vůbec příjmemný.. zážitek ale zvládnut.. rozcestí, jasná trasa a klesání směr stoh.. pěkné trailové a cestou se bavíme proudy tepla a zimy, které se plazí v jednotlivých úsecích trasy 😀 sjezdovka stoh… běželi jstě někdy něco co má 49% klesání? no my zatím taky ne, to až příští sobotu, tentokrát jsme to opatrně scházeli a i to je teda o hubu 😀 v jedné chvíli prohlásil Lukáš něco o tempu, já automaticky koukl na hodinky a už jsem byl na zadku 😀 dole jsem do sebe natlačil chleba se škvarkovou a vydali jsme se vzhůru za sluncem.. začínalo svítat a probouzeli se ptáci, také krásnou housenku jsme potkali.. a potkali jsme i odbočku, které jsme si nevšimli a šli rovně dál.. cestička jako z pána prstenů a místy škrábání se do 40% do kopce 😀 když jsme se dostali na kozí hřbet, zrovna vycházelo slunce a já viděl poprvé v životě z blízka Sněžku 🙂 byl to nádherný zážitek a 1,5km nahoru za to stálo :).
Když jsme se zorientovali, vyrazili jsme zpět dolů.. touto cestou jsme si i zaběhli jediný kilometr, jinak fakt chůze.. po klesnutí do údolí opět stoupání.. Lukáš při něm zjišťuje, že i jeden kousek jehličí v botě umí pěkně potrápit.. zobeme sušené maso a na mě v 6hodině pochodu padá krize.. hlavou mi lítají různé možnosti předčasného ukončení.. chce se mi spát a nechce se jít.. sestupujeme zrovna k hotelu bílé labe.. i přes čas po východu slunce je tady ještě pošmourno.. to vše mě vycucává.. zahryzávám se do zázvoru a žužlám ho společně s hroznovým cukrem.. to mě vzpruží a pokračujeme.. teda šli jsme celou cestu.. nechtěl jsem strhávat parťáka do negace a věděl jsem že krize nějak přejde.. nejvíc mi pomohlo opláchnutí obličeje vodou.. a když jsme vylezli k Lužické boudě, bylo mi už fajn.. jsme někde na 32km a v tuto chvíli je to nádhera.. začínáme potkávat šipky KTRC, což nám usnadnuje navigaci, cesta ubíhá, že ani nechápeme jak můžou ty kilometry mizet tak rychle a slyšíme jen pípání hodinek.. příroda luxus, slaťové chodníčky, rašelina a mechy.. plavuně 🙂 krávy nám přejí dobré ráno zabučením 🙂 je tam fakt krásně.. za 
patejdlovou chatou nás čeká klesání s označením náročné, tak jsme zvědaví.. jop, je to náročné, zvlášť s touto kilometráží v nohách a ani v závodě to teda nepoběžíme.. uzká cesta, vrostlé stromy, kameny, kořeny, stromy přes cestu, krásnej hříbek a u mě takzvaně „hovno v zatáčce“ 😀 bráním se ale myšlence jít si odskočit, protože I.P.Pavlov měl pravdu a nehodlám si to zafixovat a hledat klidné místo během závodu 😀 v popisu trati nás trochu děsí slibované stoupání po sjezdovce.. předtím mě vyděsí ještě víc ceny ve špindlu kterým procházíme.. Hranolky s kečupem 250g za 119? smažák v housce za 115? no ty krávo teda… koukám malá Praha 😀 adrenalin z tohodle zážitku se mísí s tím který se vyplavuje pod sjezdovkou.. vzpomínám na kralický půlmaraton, kde nás tohle čekalo na začátku.. tady to je po 42 km.. 2,5km a 500 nahoru.. do zad nám praží sluníčkou a já lituju, že nemám na brýlích stěrače 😀 z medvědína další pohled na Sněžku, trocha soli a Magneslife a hybaj zase důle 😀 cesta moc pěkná ale my jsme už trochu v agonii.. krize potkává Lukáše.. krmím ho domácími mandlemi v cukru (super věc takhle na trail… Mg, proteiny, sacharidy, recept kdyžtak dodám 😀 ) 48km a poslední 1,5km dlouhé stoupání.. jdeme už spíš automaticky a já si připadám jako po drogovém večírku, tentokrát je to ale docela fajn a nelibé pocity nemám.. jen taková otupělost 😀 dlouhý kopec dolů je umorný kilometry moc neubývají, ale myšlenka že je to kousek nas drží pohromadě.. před hledáním místa cíle oficiálního ( stejnak je tam zrovna predator ) dáváme přednost najití auta.. je tam, dokonce bez boty.. soukáme se z těch svých a koukáme na strápené nohy.. na sjezdovce stoh jsme si komplet promočili boty.. ted jsou už suché ale na mých nohách se to projevilo puchýři pod palci.. tělo různě pobolívá, ale nic hrozného.. dokonce mě přešla bolest zad, která mě trápí od úterý.. liju do sebe regener a bcaa a vyrážíme zpět do Pardubic.. i přes veškerou snahu se mi nedaří nespat a několikrát v autě usínám.. hodinky se s tabletem spojují asi 10min.. aplikace nechce schřoustat aktivitu 😀 ale jinak velká spokojenost, protože vydrželi krásných 12hodin záznamu.. no a to je k tomuto výletíčku asi všechno a…
Krkonošská padesátka příští sobotu naostro, v tempu a snad se nám podaří zvládnout cíl do 8 hodin nebo třeba lépe 🙂
Držte nám palce!
