Velká kunratická: Když táhne déšť, sníh, bláto a zima

Legendární závod, který touží mít ve své běžecké historii navzdory jeho náročnosti snad každý, nováčky nevyjímaje. A stejně tak navzdory jeho náročnosti není tak úplně jednoduché se do startovního pole dostat. To už je snad snazší se na něj ještě trochu připravit. Velká kunratická se blíží!

Spustit registrace jen měsíc před závodem si mohou dovolit snad jen pořadatelé Velké kunratické. I tak je doslova za pár minut vyprodáno.

Přihlašování se otevírá v úterý 11. října ve 20 hodin. Toužíte-li ukořistit jedno z 3 400 startovních míst, chce to na čas vyčkávat u počítače, meškání se neodpouští. „Předpokládáme tradičně velký zájem. Minulý rok byla čísla pro hlavní trať zarezervována do 15 minut. Věříme, že letos to může být ještě dříve,“ říká Jan Koutník z pořádajícího atletického oddílu Spartak Praha 4. Přespolní závod Velká kunratická se tradičně koná druhou listopadovou neděli v pražském Kunratickém lese, letošní 83. ročník tedy připadl na neděli 13. listopadu.

Nepodceňte přípravu

Přestože nejdelší trať měří pouhých 3 100 metrů, jsou to tři kilometry řádně výživné. V Česku není náročnějšího běžeckého závodu na tak krátké distanci. Během nich se musíte škrábat do prudkých kopců i se brodit ledovým potokem. Nic pro ořezávátka, chtělo by se říct. I tak až magicky láká Velká kunratická i nováčky, kteří chtějí vyzkoušet jeden z nejrozmanitějších krosů u nás. Co na tom, že v cíli lapají po dechu obaleni blátem. Pravda je, že tradiční účastníci převažují.

„Díky specifické veteránské kategorii je dlouhodobým cílem mnoha účastníků dosáhnout na Velké kunratické dvaceti startů. Účastníci, řekněme s pěti a více starty, proto tvoří základ běžců VK. Udržují tradici závodu,“ popisuje Koutník a dodává: „Závod je otevřený všem příznivcům běhu. Nicméně tratě jsou profilově náročné, často se běhá v těžkých povětrnostních podmínkách. Proto by nikdo neměl podcenit přípravu na závod a běžet podle svých možností.“

Rychle pryč z kopců

Pokud nad účastí dumáte vůbec poprvé, vzhledem k listopadovému počasí se připravte skutečně na vše! Déšť, bláto, sníh, vítr či nízké teploty, to všechno jsou podmínky, za kterých se Velká kunratická běhá. „Velkým specifikem je výběh na Hrádek, kde je kopec tak prudký, že si běžci často pomáhají rukama. Není od věci vzít si s sebou nějaké rukavice,“ doporučuje Jan Koutník s tím, že boty běžci volí krosové, ideálně s výraznějším vzorkem na podrážce.

Do Velké kunratické zbývají necelé dva měsíce. Jak tedy ještě potrénovat na trať, kde vás čekají tři náročná, nicméně relativně krátká stoupání? „Ty je třeba překonat rychle, aby běžcům zbyly síly a dynamika do rovinatých pasáží. Do tréninku je proto vhodné zařadit opakované svižné výběhy prudších kopců s následným doběhem dále za horizont. Podcenit nelze ani seběhy dolů. Běžec, který si je jistý v běhu z kopce, může získat na VK cenné vteřiny a zároveň předejít zranění. I tento moment by se mohl v tréninku objevit, třeba jako vytržení z monotónnosti,“ radí Koutník. Vše pochopitelně v terénu.

Těsně před samotným startem závodu se pak nezapomeňte dobře rozcvičit. A následně se nebojte rozběhnout se svižně. „První táhlejší kopec se dá zvládnout rychle. Další dva je třeba překonat co nejrychleji, nezdržovat se v nich, přestože se to může zdát náročnější. Ale každá vteřina navíc v kopci sebere síly ve zbytku trati. A po výběhu toho třetího už na nic nečekat a pádit do cíle,“ popisuje organizátor.

Tak co, půjdete letos do toho?

Nepřekonaný rekord

Traťový rekord v kategorii mužů drží od roku 1979 český atlet Vlastimil Zwiefelhofer (nar. 1952) časem 10:58,9 min.

V ženských kategoriích se loni měnila trať. Zvítězila Adéla Stránská v čase 7:20,8. V roce 2008 ženy poprvé běžely přes Hrádek. Rekordně nejrychlejší byla na této trati Kamila Gregorová (nar. 1981), a to v roce 2012 časem 13:58,1.

Velká kunratická se koná bez přerušení od roku 1934. Účastní se ho malé děti i běžečtí veteráni, běhá se na šesti tratích (370 až 3 100 m) a vyhlašuje se celkem 27 kategorií. Všechny tratě a kategorie startují po dvojicích dle startovního čísla, a to intervalovým startem po 10 s.

Více na Velkakunraticka.cz.

Zeptali jsme se vás

Co pro vás znamená Velká kunratická?

Jan Liška

Kunratickou jsem běžel zatím pětkrát a určitě se chystám běžet jak letos, tak i další roky. Je to pro mě taková srdcovka, jelikož to byl v podstatě můj první závod, když jsem ještě ani neběhal a kamarádi mě vyhecovali, abych si zkusil tenhle „lehký krosík“. Popravdě jsem v rámci své první účasti téměř zemřel a předběhlo mne tolik sedmdesátníků, že bych se jich ani nedopočítal, ale byl to zároveň i jeden z impulzů, které mne k nějaké větší sportovní aktivitě přivedly. Dnes beru účast spíš jako takový úlet, jelikož se zaměřuji většinou na vytrvalecké a méně terénní závody, zároveň je to ale asi i důvod, proč mne Kunratická baví. Jsem rád, že se loni podařilo odstranit neduh v podobě přihlašování přes internet, kdy dříve padaly servery a člověk ani nevěděl, jestli je vůbec přihlášený.

Blanka Pekárková

Když jsem začala běhat, chtěla jsem si ji zkusit zaběhnout a zjistit, co to obnáší, když má takovou tradici. A měla jsem dost. Plná euforie jsem si poprvé řekla „nikdy více“ a za rok jsem se přihlásila zase. Odřekla jsem i večerní spinning, jen abych mohla sedět u počítače a čekat, než se mi podaří se přihlásit. Je to pro mě takový závěrečný závod běžecké sezony, kde se setkám s běžeckými kamarády a hlavně se proběhnu potoky, což se mi moc líbí. Letos jsem bohužel v práci, ale budu se snažit to nějak udělat, abych si mohla odskočit a odběhnout a zase se vrátit pracovat.

Míša a Adéla Stránské

Vždycky jsme znaly závod pod nálepkou „legendární“, byla tak pro nás pocta si ho zaběhnout – i když jsme se k němu loni dostaly přes Inov-8 tým celkem narychlo – a moc se těšíme, že se letos budeme moci zúčastnit znovu. Ája bude muset obhájit svoje vítězství! Byla pouze asi o vteřinu rychlejší než já (běžely jsme spolu), a přesto jsem se umístila až na 3. místě. Pro mě je až neskutečné, jak malé časové rozdíly oddělovaly první tři místa na stupních vítězů.

Musíme ale přiznat, že po stránce organizační nás závod trochu zklamal. Náš start byl naplánován na určitou hodinu, ale když jsme (s malým předstihem) přišly na start, mladík, který pouštěl závodníky na trať, nás tak trochu donutil odstartovat dříve stylem tři dva jedna start a utíkejte. Taky nám vadilo, že jsme musely předbíhat spoustu ostatních závodnic, které bychom pravděpodobně už nedohnaly, kdybychom odstartovaly v řádný čas. Elitní skupina mužů byla od ostatních oddělena 10minutovou pauzou. Nevidím tedy žádný problém v tom, aby byly takto odděleny i ženy. Trať byla velice úzká, a tak by to přispělo nejen k bezpečnosti (z kopce běžíme opravdu rychle), ale i k férovým podmínkám v ženské elitní kategorii (obíhání závodnic každých 20 m opravdu zdržuje). Taky myslíme, že by pro ženy měla být jedna délka trati, abychom se mohly porovnat. Muži taky mají pouze jednu trať.