Máte srdce trénovaného sportovce?

Mít srdce sportovce neznamená pouze lásku k pohybu a vrozenou soutěživost. Pravidelná pohybová aktivita totiž ovlivňuje i srdce coby orgán. Nemění se přitom pouze jeho schopnost efektivně pracovat, ale i samotná anatomie srdečního svalu. I tady ovšem platí, že ne všechny změny jsou nutně k lepšímu.


Gaučový povaleč

Srdce průměrného nesportujícího člověka váží okolo 300 gramů a v klidu bije rychlostí okolo 70 tepů za minutu. Za stejnou dobu v klidu přečerpá cca 5 litrů krve, a pokud se dotyčný náhodou donutí k pohybu, může tato hodnota stoupnout zhruba na dvojnásobek. Pokud se ovšem náš gaučový povaleč vrhne na sport, začnou se dít věci. Už po nějakých čtyřech měsících se začnou na jeho srdci objevovat změny, které mu umožní vykonávat zvolenou disciplínu mnohem efektivněji a lépe. Konkrétní změny se pak liší podle toho, jakému typu sportu se dotyčný rozhodne věnovat.

srdceElitní vytrvalec
Pro vytrvalce je důležité, aby jeho srdce dokázalo co nejefektivněji dopravovat vysoké množství krve k pracujícím svalům. Největší změny proto probíhají na levé srdeční komoře, která vytlačuje krev do aorty a odtud i do zbytku těla. V první řadě roste vnitřní objem levé komory, která je tak při jednom stahu schopna nasát a vypudit mnohem více krve.

Zároveň sílí i srdeční svalovina, aby se zvýšila efektivita srdečního stahu. Díky tomu může výrazně poklesnout klidová tepová frekvence, protože srdce dokáže stejné množství krve přepumpovat pomocí výrazně nižšího počtu stahů – i běžci hobíci mají běžně tepovou frekvenci pod 60, a u elitních vytrvalců to může být i pod 30 tepů/min. Minutový srdeční objem (tj. množství krve přepumpované za minutu) je tak sice v klidu o něco nižší než u nesportovce, protože tělesné tkáně umějí efektivněji využívat kyslík, při zátěži ovšem může být vyšší až trojnásobně.

Elitní vzpěrač
Pokud při sportovním výkonu musíte zapojit maximální a aspoň z části statickou sílu (tedy s výdrží), bude se krev do vašich svalů dostávat s velkými obtížemi. Svaly totiž budou tak zaťaté, že dojde k zúžení jejich cév. Aby třeba takový vzpěrač zajistil svalům výživu, musí jeho srdce vynaložit obrovskou práci, aby do nich krev protlačilo. Při výkonech tohoto typu vzpírání tak výrazně stoupá krevní tlak, často i nad hodnotu 300 mmHg.

I u silových sportovců proto probíhají výrazné změny na levé srdeční komoře, která pumpuje krev do těla. Její svalovina výrazně narůstá, ovšem převážně směrem dovnitř. Celkový objem srdce se tedy na rozdíl od jeho hmotnosti mění jen málo a minutový objem srdeční může být dokonce o něco nižší než u nesportovce.

Nevýhodou uvedených změn je také to, že zvýšený krevní tlak u silových sportovců v mnoha případech přetrvává i v klidu.

Text: Jana Lukášová / Foto: Shutterstock