Pokud má být sport i zábavou, měl by být trénink pestrý, kromě vrcholových sportovců, u kterých samozřejmě převládá specializace. Často si někteří výkonnostní i rekreační sportovci kladou výkonnostní cíle, které je určitým způsobem motivují k tréninku. K dosažení těchto cílů ale není třeba mít stereotypní trénink, je vhodné ho proložit i jinou pohybovou činností, která aspoň částečně koresponduje s hlavním sportem, ale současně rozvíjí pohybové schopnosti. To splňují také kolečkové brusle, nebo-li jízda na in linech.
Sport na jakékoliv úrovni by měl být i zábavou. Monotónní trénink stále stejným tempem a pohybem moc zábavný není. Podobně je to i s výběrem prostředí. Není nic příjemnějšího, než mít možnost si zvolit pokaždé jinou pohybovou činnost i terén, kde nám ty kilometry budou lépe ubíhat nejlépe při pohledu na přírodní prostředí.
Běh, cyklistika nebo jízda na in linech
Rozvoji obecné vytrvalosti, z které by měl specifický běžecký trénink vždycky vycházet, určitě pomůže třeba cyklistika a jízda na in linech. V obou případech se také jedná o aerobní lokomoční pohyb, který kromě rozvoje obecné silové vytrvalosti dolních končetin významně šetří klouby. Při cyklistice ale není v porovnání s během zatíženo tolik svalových skupin a tudíž i odezva na rozvoj funkčních parametrů sportovce je oproti běhu nižší. Cyklistika umožňuje kompenzační trénink i tehdy, kdy jsou patrny určité zdravotní potíže dolních končetin z důvodu přetížení některých svalů či šlach. Intenzivnější zatížení je pak při jízdě na in linech, při které se využívá více svalových skupin a funkční odezva se tak více přibližuje k zatížení při běhu. Pro porovnání energetického výdaje uvádíme tabulku hodnot energetického výdaje u všech tří výše zmiňovaných aktivit:
Porovnání energetického výdaje tří sportovních aktivit:
| Aktivita: | Spotřeba kalorií v průběhu 30 min činnosti |
| Běh | 200-400 kcal (818-1636 kJ) |
| Cyklistika | 150-300 kcal (614-1227 kJ) |
| In-line bruslení | 200-450 kcal (818-1840 kJ) |
Výhodou cyklistiky i jízdy na in-linech je, že si při jízdě z kopce můžeš na rozdíl od běhu odpočinout a na rovinách zároveň využívat pro vyšší rychlost jízdy setrvačné síly. Především z těchto důvodů je běh ze všech tří disciplín nejintenzivnější.
Pohybová charakteristika in line bruslení
Při bruslení jsou nejvíce zatěžované především velké svaly dolních končetin, jako je čtyřhlavý sval stehenní, hýžďový sval, hamstring a lýtkový sval, zároveň vnitřní přitahovač a bedro-kyčlo-stehenní sval a svaly působící na vzpřímený postoj. Neméně důležitou součástí pohybových schopností bruslaře na in-linech je pohyblivost, schopnost vykonávat pohyby ve velkém rozsahu. To se týká funkčních možností především v kyčelním kloubu. Zatěžování velkých svalových skupin umožňuje spalování velkého množství energie, což je zároveň nejlepší základ pro posílení těchto svalů. Při jízdě střední rychlostí se u průměrně zdatného bruslaře pohybuje průměrná tepová frekvence přes 150 tepů za minutu.
Ruce se při jízdě na in-linech používají jako důležitý doplněk pohybu. Pohybují se stejnou frekvencí, jako jsou odrazy dolních končetin, a udržují rytmus jízdy. Jejich kyvadlový pohyb je veden spodním obloukem kolem boků bez většího zatížení, dá se říci pasivně. Onen rytmický a dynamický pohyb však umožňuje jejich využití do směru jízdy.
Vliv bruslení na in linech na pohybový systém a zatížení organismu je důležitý, ale in liny plní důležitou úlohu také při rozvoji koordinačních schopností, jejichž řízení probíhá za pomoci funkcí centrální nervové soustavy. Spočívá v koordinaci svalů při pohybu, v ovlivňování funkce příslušných analyzátorů a zajištění sportovní činnosti příslušnými fyziologickými funkcemi. Mezi jednotlivé schopnosti patří: diferenciační schopnost, orientační schopnost, schopnost rovnováhy, schopnost reakce, rytmu, schopnost spojování pohybů a jejich částí, schopnost přizpůsobování a další specifické koordinační schopnosti, vázané na požadavky konkrétní činnosti.
Bruslení na in linech a rovnováha
Pokud se zaměříme konkrétně na rovnováhu, neboli stabilitu, je definována jako schopnost zajistit takové držení těla, které zabraňuje neúmyslnému nebo neřízenému pádu. Je to proces, kterým tělo reaguje na změny vnějších a vnitřních sil. Tento proces je uplatňován při klidovém stoji, tvz. statickou rovnováhou, kdy dochází ke korekci drobných výchylek těžiště, aby se promítalo těžiště do oporové plochy (do středu chodidla). Při lokomoci či jiném dynamickém pohybu se jedná o dynamickou rovnováhu. Při lokomoci dochází k uplatnění jiných mechanismů, jelikož dochází ke kontinuálnímu stavu nerovnováhy, kdy je průmět těžiště vychylován před opěrnou plochu. Zabránit neřízenému pádu pomáhá udržování dopředné rychlosti a lze mu předejít i doprovodným pohybem paží a správným pohybem švihové dolní končetiny (ne odrazové).
Bruslení na in linech má nezanedbatelný účinek na rozvoj rovnováhy, která se hodí například i pro přípravu na zimní alternativu tréninku na běžeckých lyžích. In liny poskytují poměrně nestabilní oporu, na které je snadnější se lépe udržet při jízdě než při prostém stoji. Vliv na boční stabilitu má šířka koleček, která je přibližně 24 mm. Ovšem styčná plocha, po které se kolečko odvaluje po asfaltu, je pouhých 2 – 4 milimetry. To se odvíjí od tvrdosti polyuretanové směsi, ze které je kolečko vyrobeno, a hmotnosti bruslaře. Vliv na předozadní stabilitu má plocha styčné plochy, která je dána vzdáleností prvního a posledního kolečka. To je přibližně 29 cm, při velikosti koleček 84 mm. Předozadní stabilita je ovlivněna i velikostí valivého odporu koleček a také zvýšeným postojem o více jak 7 cm. Podmínky pro udržování rovnováhy tak nutí bruslaře více aktivovat svaly hlubokého stabilizačního systému, můžeš tak vynechat silovou přípravu hlubokého stabilizačního systému na balančních pomůckách a vyvaruješ se tak problémům s bolavými zády. Při bruslení na in linech směřuje každý odraz šikmo vpřed a stejným směrem je pak vedena jízda po druhé brusli. Těžiště těla se tak pohybuje po sinusoidě. Tím jsou podmínky udržování stability ještě ztíženy.
Kam si jít zabruslit
Snad jedinou nevýhodou je, že je třeba mít na bruslení hladký asfalt a není možné z důvodu bezpečnosti bruslit na mokrém asfaltu, protože to klouže. Asfaltový podklad by měl být co možná nejrovnější, což splňují právě in line trasy. Na nich je možné očekávat bezpečný a odpovídající profil celé trasy a pohodlnou jízdu bez prudkých zatáček nebo sjezdů. Pokud je nutné bruslit po silnici, je to možné jen po levém okraji vozovky, protože je bruslař podle vyhlášky o silničním provozu považován za chodce! Nespoléhat se na cyklostezky, neboť jejich parametry nemusí z hlediska bezpečnosti a kvality povrchu splňovat výše uvedené požadavky pro in line bruslení. Seznam tras na in line bruslení je možné nalézt třeba na adrese: https://www.nabruslich.cz/index.php?obsah=trasy#top . Při bruslení na in linech je doporučena přilba a další ochranné pomůcky na ruce a na kolena.