Na českém trhu je stále novinkou – wattmetr Stryd, který umožňuje měření výkonu při běhu. Nyní jsme se rozhodli jej důkladně otestovat. Roli pokusného králíka sehrál mistr ČR v maratonu Petr Pechek.
Když v roce 1983 spatřil světlo světa první sporttester pro měření tepu, byla to vskutku malá revoluce, díky níž získali vytrvalostní sportovci první opravdu účinný nástroj pro objektivní hodnocení svého tréninkového či závodního úsilí. Ani velmi zkušení běžci, kteří dobře znají svoje tělo, totiž nedokážou přesně odhadnout intenzitu běhu, protože zvláště u rychlejších tréninků je potřeba pro dostatečnou efektivitu to správné úsilí trefit co nejpřesněji. Jenže časem se ukázalo, že řízení tréninku podle tepové frekvence má svoje úskalí.
„Hlavní nevýhodou je, že když se rozběhneme určitým tempem, tepová frekvence narůstá postupně a ustálí se třeba až po dvaceti nebo třiceti vteřinách. Do té doby tedy o vašem úsilí nevypovídá vůbec nic,“ vysvětluje biomechanik Aleš Tvrzník z pražského centra Vital (Vital-praha.cz) a pokračuje: „Když tedy běháte například krátké intervaly, tak pokud nejste opravdu zkušený běžec, který dokáže úsilí s velkou přesností odhadnout, je velice pravděpodobné, že podstatnou část každého úseku – než se tepová frekvence ustálí – poběžíte buď příliš rychle, nebo naopak pomalu, přičemž obojí snižuje efektivitu tréninku. Tepová frekvence se navíc může měnit v závislosti na řadě faktorů: ve vyšší nadmořské výšce, v dehydrataci, vlivem únavy například na soustředění, ale dokonce i v závislosti na počasí.“
V terénu je tempo k ničemu
Jistý pokrok přinesl na počátku nového tisíciletí vynález sporttesteru s GPS. Najednou totiž bylo možné řídit intenzitu běhu podle tempa. Je to mnohem přesnější, protože tempo reaguje na změnu intenzity téměř okamžitě. Ale i tento způsob má svoje mouchy, a to zejména v terénu. „Atlet, který trénuje na dráze, se podle tempa může řídit bez problémů,“ říká Aleš Tvrzník. „Jenže stačí mírně zvlněný profil trati a zátěž začne při stejném tempu značně kolísat. Podle tepové frekvence se opět řídit nemůžeme – než zareaguje třeba na krátké stoupání, už můžeme být nahoře.“
Nyní ale existuje i třetí možnost: řízení intenzity zátěže podle výkonu pomocí přístroje jménem wattmetr. „Wattmetry nám poskytují velice přesnou a hlavně okamžitou informaci o intenzitě běhu,“ nadšeně líčí biomechanik.
„Když budu například běhat intervalový trénink, hodnoty výkonu na změnu úsilí zareagují okamžitě, zatímco tepovka bude stoupat ještě několik desítek vteřin. To mi umožní udržet konstantní úsilí od prvních metrů úseku do jeho konce. Navíc je možné běhat efektivně i v terénu. S wattmetrem je jedno, jestli běžím do kopce, po rovině, nebo z kopce, stačí pouze sledovat výkon a snažit se ho udržet na požadované hodnotě.“
Odhalí i chyby v technice
V cyklistice se wattmetry používají už nějaký ten pátek, ale pro běžce dlouho neexistovala technologie, která by byla schopná výkon spolehlivě měřit. To už ale naštěstí neplatí, protože na trh vstoupil první běžecký wattmetr značky Stryd.
Umí velice přesně měřit okamžitou hodnotu výkonu, ale kromě toho i řadu dalších užitečných ukazatelů, například vertikální oscilaci (tj. míru pohybu těžiště směrem vzhůru), kadenci, dobu kontaktu chodidla s podložkou či srdeční tep. To kromě přesného dávkování intenzity přináší i další velkou výhodu: zkušený trenér může ze všech těchto hodnot odhalit efektivitu běhu. Snadno se tak ukáže, že má příslušný běžec rezervy třeba v sebězích, nebo naopak ve stoupáních, a je tomu možné přizpůsobit trénink.
V USA a Německu jsou běžecké wattmetry na trhu necelý rok a zkušenosti jsou s nimi velmi dobré. „Osvědčily se nejen v tréninku výkonnostních běžců, kterým pomáhají s maximální přesností dávkovat zátěž, ale i u začátečníků,“ podotýká Aleš Tvrzník. „Právě začátečníci totiž nejen neumějí odhadnout a udržet tempo, ale jejich tepová frekvence bývá velice rozkolísaná, což jim může komplikovat například záměr udržet se v zátěžové zóně vhodné pro rozvoj obecné vytrvalosti či hubnutí.“
Užitečné jsou wattmetry také při závodě. Zvláště méně zkušení běžci při nich často mají tendenci vypálit jak splašení, a než začne sporttester ukazovat varovné hodnoty tepu, může být pozdě. Na masových bězích navíc může hrát roli i fakt, že v davu lidí nemusí GPS měřit zcela přesně, takže se po startu nedá spolehnout ani na hodnoty tempa. S wattmetrem je to podle Tvrzníka jednoduché – bez ohledu na profil trati stačí udržovat výkon na stále stejné úrovni. Narůst by měl je na konci, v závěrečném finiši.
Zóny podle wattů
Právě wattmetr značky Stryd se pro RUN rozhodl otestovat zkušený běžec Petr Pechek. Nejprve přitom míří do centra Vital, a to z jednoduchého důvodu: Stejně jako pro řízení tréninku podle tempa či tepů totiž platí, že aby byla zátěž skutečně efektivní, je potřeba z hlediska výkonu přesně definovat zátěžové zóny.
Proto Petr musí nejprve absolvovat laktátový test. Na pásu postupně odběhne čtyřminutové úseky s minutovou pauzou, přičemž rychlost každého dalšího se zvyšuje o jeden kilometr za hodinu. Na konci každého intervalu mu asistentka odebírá z ucha kapičku krve pro stanovení hladiny laktátu. Na konci se tato hodnota zanese do grafu a výsledkem bude laktátová křivka, na níž jsou aerobní a anaerobní práh definovány nejen podle tepu a tempa, ale také podle výkonu.
Zatímco Petr běží, sleduju spolu s Alešem Tvrzníkem na tabletu hodnoty měřené wattmetrem. Rozdíl je vidět na první pohled. Když se Petr rozběhne, tepová frekvence začne zvolna šplhat vzhůru a trvá pěkně dlouho, než se ustálí. Watty ale vyletí vzhůru již při prvních krocích, po celý interval jen mírně kolísají a při zastavení pásu okamžitě spadnou na nulu, zatímco tepovka se jen zvolna šine zpět ke klidovým hodnotám.
Zajímavé jsou však i další měřené hodnoty. „Podívej tady na vertikální oscilaci,“ upozorňuje mě například Aleš. „Při tempu hluboko pod čtyřmi minutami na kilometr se drží na velice nízké hodnotě okolo 8 cm. To ukazuje na velice efektivní a úsporný běžecký styl, který je pro maratonce zásadně důležitý. Kdybych tu měl nějakého středotraťaře, byla by ta čísla třeba o třetinu vyšší. A u začátečníka by byl rozdíl ještě výraznější.“ O Petrově vyběhanosti svědčí i další ukazatele, třeba vyrovnaná kadence pohybující se okolo 190 kroků za minutu či stálá křivka výkonu.
Dojmy z testování
Po vyšetření následovaly zhruba tři týdny testování, při kterém Petr odběhal s wattmetrem prakticky všechny typy tréninku, od intervalů na dráze po dlouhé běhy v terénu. Svoje dojmy pak shrnul následovně:
„Z testování wattmetru jsem měl velice dobrý pocit, je to určitě užitečná tréninková pomůcka. Reakce hodnot výkonu na změnu tempa či sklon terénu byly vždy prakticky okamžité, mnohem lepší než u tepové frekvence. Zvláště u rychlejších tréninků na dráze či silnici šlo podle výkonu řídit úsilí velice přesně. V náročnějším terénu ovšem hodnoty výkonu značně kolísaly – nevím ale, jestli to bylo nepřesností měření, nebo to ukazuje na nějaké moje nedostatky v technice běhu. Při závodě jsem wattmetr moc nevyužil, obvykle totiž při nich nestíhám sporttester sledovat. Pokud je ale někdo na sledování hodinek zvyklý, může to být velice užitečné, zvláště při závodech v terénu.“
Bude to běžce zajímat?
Jestli se wattmetry mezi běžci ve větším měřítku prosadí, pochopitelně ukáže až čas. Robert Kleiner z wattového centra Speedweaponry je ale o jejich úspěchu skálopevně přesvědčený. „V cyklistice trvalo zhruba deset až patnáct let, než se wattmetry staly běžnou tréninkovou pomůckou,“ říká. „Zpočátku také o jejich smysluplnosti řada lidí pochybovala a dneska už bez nich prakticky nevyjíždějí ani amatérští cyklisté. V případě běhu ovšem předpokládám, že k podobnému masivnímu rozšíření dojde za mnohem kratší dobu. Metodika je totiž už dobře rozpracovaná právě z cyklistiky a navíc jsou běžecké wattmetry výrazně levnější – pořídíte je za šest tisíc korun, zatímco za ty cyklistické zaplatíte minimálně dvacet tisíc. Očekávám tedy, že do dvou let budou běžnou součástí běžeckého vybavení.“
K ceně je ještě třeba dodat, že wattmetr Stryd je kompatibilní s řadou modelů sporttesterů a zdaleka ne jen s těmi nejdražšími. Když ho tedy spárujete například s modelem hodinek v ceně okolo pěti tisíc korun, zaplatíte celkově o dost méně než za špičkový model sporttesteru a přitom kromě měření výkonu získáte i další funkce, kterými právě drahé hodinky disponují.
Jak wattmetr funguje
Wattmetr měří výkon, což je fyzikální veličina definovaná jako množství práce za určitý časový úsek. Jednotkou je watt.
V cyklistice se obvykle využívají wattmetry umístěné v klice pedálu, které měří vynakládanou sílu a z ní počítají výkon.
Princip wattmetru běžeckého je trochu odlišný. Základ tvoří gyroskop, který je umístěn na hrudním pásu. Je o něco málo větší než zařízení na hrudním pásu určeném pouze ke snímání tepu, ale nejde o propastný rozdíl. A jeho hmotnost je jen 20 g.
Gyroskop vyhodnocuje trajektorii pohybu a zrychlení, tyto údaje kombinuje se zadanou hmotností běžce a počítá z nich okamžitý výkon. Kromě toho ale umí vypočíst i další údaje: vertikální oscilaci, frekvenci kroku či dobu kontaktu chodidla s povrchem (zatím neumí rozlišit pravou a levou nohu, ale i na tom už se pracuje). Wattmetr navíc obsahuje i elektrody ke snímání srdečního tepu.
Wattmetr uvedené údaje pouze zaznamenává, ale neukládá. Pomocí bezdrátové technologie ANT+ a Bluetooth Smart je možné jej propojit s chytrými telefony a vybranými modely sporttesterů.
Popisek ke grafu
Tento graf představuje záznam tréninku na dráze 15krát 400 m. Čtyřstovky byly rozděleny do tří sérií po pěti. Každá pátá byla o něco rychlejší a následoval po ní delší meziklus. „Na tomto tréninku je velice dobře vidět největší přednost řízení intenzity podle wattů,“ hodnotí záznam Aleš Tvrzník z centra Vital. „Petrova tepová frekvence totiž stoupala v celém průběhu jednotlivých čtyřstovek a vůbec se nedostala za hodnotu anaerobního prahu, kterou jsme stanovili v laktátovém testu, ačkoliv výkon se za tímto prahem pohyboval. Řídit intenzitu zátěže podle tepu by tak vůbec nebylo možné.“
Když běháte krátké intervaly, je velice pravděpodobné, že podstatnou část každého úseku – než se tepová frekvence ustálí – poběžíte buď příliš rychle, nebo naopak pomalu, přičemž obojí snižuje efektivitu tréninku.
Wattmetry pomáhají i začátečníkům. Právě ti často neumějí odhadnout tempo, což jim může komplikovat záměr udržet se v zátěžové zóně vhodné pro rozvoj obecné vytrvalosti či hubnutí, anebo snadno přepálí začátek závodu.
Text: Blanka Gololobovová | Foto: stryd.com
