Při běhu je při troše „šikovnosti“ možné si zranit prakticky jakoukoliv část těla, u většiny běžců jsou ale jejich zdravotní potíže až nepříjemně podobné. A bohužel se opakují i hlavní příčiny jejich vzniku.
Když pomineme akutní úrazy, kterým můžeme předcházet jen omezeně, tak u těch chronických je hlavní příčina vlastně jediná: přetížení. Důvodů, které k němu vedou, ale může být více.
Bývá to především příliš rychlé navyšování zátěže, dále špatná technika běhu, nedostatečná silová vybavenost či dysbalance pohybového aparátu vedoucí k přetěžování jedné z končetin či zatěžování kloubů v jiných úhlech, než na co jsou stavěné. A když se k tomu přidá třeba zanedbaná regenerace, podceňování rozcvičení či kompenzačních cvičení, je problém na světě.
Jaká zranění běžce pronásledují nejčastěji?
- „Běžecké koleno“ – oblast kolene bývá u běžců postižena nejčastěji, obvykle přitom jde buď tzv. patelofemorální syndrom (bolest v oblasti čéšky) anebo iliotybiální syndrom, kdy koleno bolí na vnější straně. K oběma problémům kromě přemíry zátěže výrazně přispívají oslabené svaly v oblasti boků, posilovat se vyplatí i břicho.
- Zánět achilovky – zde bývá hlavní příčinou přílišné navyšování objemu či intenzity zátěže, olej do ohně však přilévají i slabé svaly boků.
- Bolest holení – jde obvykle o zánět v místě, kde se k holenní kosti připojuje přední sval holenní. Na vině kromě příliš vysoké kilometráže bývá i špatná technika běhu a oslabení svalů od kolene dolů.
- Zranění hamstringů – zde obvykle jde o drobná či větší poranění svalových vláken, na která nasedá zánět. Prevencí je pravidelné posilování i protahování této oblasti a také protahování přední strany stehen.
- Plantární fasciitida – Jde o zánět šlach v chodidle nebo jejich úponu na vnitřní straně paty. Kromě správné volby obuvi (popřípadě vložek na míru) je vhodná i mobilizace a aktivace chodidel.