Polovinu své genetické informace dědíme po otci a polovinu po matce, takže se to zdá jasné – když je jeden z rodičů skvělý vytrvalec, mělo by mít dítě 50% šanci, že tyto vlohy zdědí. Jenže tak jednoduché to zdaleka není – zdá se, že v otázce vytrvalosti hraje důležitější roli matka.
DNA je v těle uložena v tzv. chromozomech a každá buňka v těle jich má ve svém jádru celkem 46. Tedy skoro každá – pohlavní buňky, tedy vajíčka a spermie mají v sobě jen 23 chromozomů, a když se při oplodnění spojí, vznikne zárodečná buňka se 46 chromozomy. Polovina z nich pochází od otce, polovina od matky.
V hlavní roli mitochondrie
Jenže jádro není jediným místem, kde se v buňce nachází DNA. Svou vlastní totiž mají i organely jménem mitochondrie. Ty jsou pro vytrvalostní výkon velice důležité, protože v nich probíhá přeměna živin na energii. Nedávný polský výzkum, který srovnával mitochondriální DNA čtyř stovek vrcholových sportovců a stejného počtu neaktivních osob, v ní navíc odhalil dvě oblasti, které se právě u elitních vytrvalců zásadně liší. Mitochondriální DNA přitom nedědíme od obou rodičů, ale výhradně od matky.
Navíc je možné, že některé aspekty vytrvalostních předpokladů ovlivňuje i chování ženy v těhotenství. V té době totiž v DNA budoucího dítěte nejvyšší intenzitou probíhají tzv. epigenetické reakce, které některé geny umlčují, a jiné naopak aktivují. Účelem těchto změn je mj. dítě co nejlépe připravit na podmínky, které panují „tam venku“. Když tedy například matka v těhotenství běhá, lze předpokládat i možné zvýšení aktivity genů zodpovědných za vytrvalost. Výzkumy, které by to potvrdily, však zatím chybějí.
To, které vlastnosti a schopnosti dítě po rodičích zdědí, je tedy vždy tak trochu loterie, v případě vytrvalosti je však vyšší pravděpodobnost, že bude „po mámě“.