Co vás v zimě zahřeje? Přece horký čaj, to dá rozum… Když ovšem kromě teploty pokrmu vezmeme v úvahu i jeho energetickou kvalitu, může se stát, že nás takový nápoj ve výsledku naopak ochladí, což se projeví třeba na imunitě, ale i výkonnosti.
Když jste venku v okamžiku, kdy teploměr ukazuje pět pod nulou, máte chuť spíše na zmrzlinu, nebo na teplou polévku? Předpokládáme, že zvolíte druhou možnost – jako ostatně většina lidí.
Volba je to logická. Jsou-li ve styku dvě tělesa s různou teplotou, začne to teplejší předávat energii chladnějšímu, dokud není dosaženo rovnováhy. Naplníme-li tedy žaludek teplou polévkou, tělo ušetří energii na produkci tepla, kterou může vynaložit účelnějším způsobem, třeba na boj s viry.
Konzumace zmrzliny či studených nápojů má efekt zcela opačný. Největší šok přitom nastává v místech prvního kontaktu s tělem, tedy v ústech a krku. Sliznice jsou ochlazeny, zhoršuje se jejich prokrvení a krátkodobě výrazně klesá jejich odolnost vůči mikroorganismům. Když ona studená věc pokračuje dále do žaludku, tělo ve snaze udržet stálou teplotu jádra omezuje přísun krve do končetin – vědci například naměřili, že několik minut po konzumaci porce zmrzliny klesne teplota distálních článků prstů v průměru o dva stupně Celsia. Pokud byste si tedy například při běhu v chladu navíc dali ledový nápoj, hrozí vám nejen prochlazení rukou, ale i například zvýšené riziko úrazu z důvodů horšího prokrvení svalů končetin.
I horké může ochladit
Cpete se v zimě zeleninovými saláty a pomeranči, abyste přísunem vitaminů povzbudili imunitu, ale stejně vás skolí každý virus? Pak může být problém právě v zelenině. Každá potravina má kromě teploty i svoji energetickou kvalitu, a může tak organismus ochladit, či naopak ohřát. Perfektně propracovaným systémem z tohoto pohledu disponuje tradiční čínská medicína. A podle Radomíra Klimeše, který se tradiční čínskou medicínou zabývá již několik desetiletí, patří právě ovoce a zelenina mezi potraviny, které nás ochladí poměrně výrazně. Nejvíce to přitom platí pro druhy, které mají svůj domov v teplých podnebných pásech. Lépe je tedy na tom třeba kořenová zelenina.
Mezi další výrazně ochlazující potraviny pak patří například mléčné výrobky, alkohol (zvláště pak pivo), ale třeba i zelený čaj. Z bylin vás silně ochladí například máta.
V chladném ročním období bychom přitom měli ochlazující potraviny omezit a naopak přidat ty, které nás zahřejí jak z fyzikálního, tak i energetického pohledu. Pokud to neuděláme, oslabuje se naše celková vitalita, cítíme se unavení, zhoršuje se imunita a to vše má vliv i na naši fyzickou výkonnost.
Pracujte s energií potravin
Dobrá zpráva je, že ani v zimě se nemusíte vzdát svých oblíbených potravin, byť mají ochlazující účinky. Záleží totiž na přípravě. Pokud jste si například někdy v parném létě dali vinný střik, víte, že máloco vás tak krásně osvěží. Alkohol totiž silně ochlazuje, což ostatně uznává i medicína klasická. Způsobuje totiž roztažení cév v pokožce a to zvyšuje ztráty tepla (proto už také tolik opilců umrzlo). Proč je ale zároveň nejoblíbenějším nápojem adventních trhů „svařák“? Kromě chuti samozřejmě i proto, že skvěle zahřeje. Víno v něm totiž prošlo dvěma základními úpravami, které zcela eliminovaly jeho ochlazující efekt: zaprvé se vařilo a zadruhé bylo ochuceno tím správným kořením.
Vaření je způsob, jak zvýšit zahřívací potenciál prakticky všech potravin. A čím déle se vaří, tím lépe. Právě proto je silný vývar odpradávna využíván jako posilující prostředek. Což je mimo jiné i odpověď všem, kteří se podivili, že by v zimě neměli konzumovat zeleninu – pochopitelně měli, pouze je vhodné výrazně snížit podíl té syrové a přidat naopak více té tepelně upravené. Je sice pravda, že některé živiny se tepelnou úpravou ztrácejí (zejména vitamin C), naprostá většina z nich však zůstane zachována. A to samé platí i pro ovoce, vždyť třeba kompoty byly dříve běžnou součástí jídelníčku.
Den zahajte polévkou
Jeden z nejúčinnějších způsobů, jak zahřát organismus, představují polévky. Můžete si je dávat před jídlem, s pečivem jako hlavní chod, ale Radomír Klimeš je v chladném období roku doporučuje i na snídani. Právě ráno nám totiž zahřívací potraviny efektivně nabudí imunitu a nabijí nás energií.
Pokud je to pro vás příliš velký nezvyk, zkuste zahájit den dalším tradičním jídlem našich předků, tedy kaší. Nemělo by ale jít o kaši instantní, protože tu správnou energii jí dodáte právě vařením. Pokud nemáte zrovna před tréninkem, volte spíše celozrnné suroviny, které můžete doplnit ovocem (čerstvým či sušeným), medem či kakaem, ale klidně si ji můžete dát i naslano. A stejně tak můžete kaší doplnit i energii po tréninku.
Zahřejte se kořením
Druhý možný způsob, jak pozměnit energii potravin, je využití přísad se zahřívacím účinkem, například vhodným kořením (viz rámeček). Řadou z nich můžeme vylepšit třeba mléčné výrobky, které jinak ochlazují (skořici přidat do jogurtu, česnek do tvarohové pomazánky), zelený čaj změní v zahřívací elixír dávka zázvoru…
Ideální je, pokud můžete oba způsoby, tedy vaření a kořenění, zkombinovat. Třeba taková polévka se zázvorem je dokonalý zimní životabudič. Jen to pivo asi ničím nevylepšíte, ale když si ho dopřejete s mírou a ostatní ochlazující potraviny omezíte, neuškodí to ani vaší imunitě, ani výkonnosti.
Kompletní menu pro zahřátí
Rychlá polévka z hlívy
Zahřeje, dodá sacharidy i bílkoviny a díky hlívě podpoří imunitu. Můžete ji konzumovat i jako hlavní jídlo (s pečivem) nebo po zátěži.
Na másle osmahneme pokrájenou cibuli. Přidáme 400 g pokrájené hlívy, 2 brambory na kostičky a 2–3 prolisované stroužky česneku. Vše krátce osmahneme, zalijeme vodou nebo vývarem, osolíme, opepříme a vaříme cca 15 minut. Dochutíme zakysanou smetanou.
Kuře se skořicovou kůrčičkou
Koření se silným zahřívacím potenciálem neladí jen se štrúdlem, ale i s masem.
Smícháme čtyři lžíce hladké mouky, lžičku skořice a ¼ lžičky soli. Ve směsi obalíme kousky kuřete (stehna, křídla či paličky) a dáme do pekáčku s trochou vody a másla. Pečeme cca hodinu na 180 °C, občas polejeme vypečenou šťávou. Podáváme s rýží.
Rychlý jablečný kompot
Můžete ho konzumovat teplý i studený, a to jako dezert, po zátěži nebo jím třeba dochutit jogurt. Díky směsi koření a tepelné úpravě skvěle zahřeje.
V půl litru vody vaříme deset minut 5 g hřebíčku, dva kousky skořice a pár kuliček pepře. Přidáme pět oloupaných nakrájených jablek, cca lžíci cukru či medu a vaříme do změknutí.
Co se hodí mít ve spíži
Přidáním těch správných přísad můžete i z ochlazující potraviny vykouzlit pokrm, který zahřeje. Co se tedy vyplatí mít na podzim a v zimě ve spíži či lednici?
Vývar
Zeleninový i masový jsou odpradávna využívány jako léčivé a posilující prostředky a mají silný zahřívací potenciál. Můžete si připravit vlastní do zásoby nebo zakoupit hotový (nikoliv ovšem v podobě bujónu z kostky, ten bývá plný glutamátu a další „chemie“).
Zázvor
Jedna z nejsilnějších zahřívacích přísad působí protivirově, protibakteriálně a podporuje regeneraci. Čerstvý či sušený můžete přidávat do polévek nebo čaje.
Skořice
I ona působí protivirově, protibakteriálně a protizánětlivě. Nejčastěji se využívá do sladkého pečiva, ale ochutí vám i maso, jogurt nebo čaj.
„Vánoční“ koření
Zahřát dokážou i druhy koření, které se přidávají do vánočního koření, punče, svařeného vína či „zimních“ čajových směsí. Kromě skořice jde například o hřebíček, badyán či anýz. Většina z nich podporuje imunitu.
Česnek
Známé přírodní antibiotikum lze přidat snad do všech slaných pokrmů.
Křen
Jeden z mála druhů zeleniny, který zahřívá i v syrovém stavu, je bohatý na vitamin C, zlepšuje vylučování trávicích enzymů, působí protibakteriálně a podporuje funkci ledvin a močových cest.
Miso
Pasta z fermentované sóji výrazně podporuje imunitu a regeneraci, je zdrojem esenciálních aminokyselin, minerálů a také „hodných“ bakterií podporujících střevní mikroflóru.
Pohanka
Většina obilovin je spíše neutrální, jednu z výjimek však představuje například pohanka. Nejenže zahřeje, ale prospěje i vašim cévám.
Co v chladu pít při běhu?
- Hydrataci v chladu nepodceňujte. Možná že nemáte žízeň, ale tekutiny ztrácíte potem stejně jako třeba na jaře (v mrazu kvůli nulové vlhkosti vzduchu dokonce i více).
- Studené nápoje nejsou příliš vhodné, tělo je uvnitř musí ohřát a tím přichází o teplo i energii. Konzumace horkých nápojů je zase při běhu problematická, vhodné jsou tedy spíše ty vlažné (když ale vyběhnete do mrazu s horkým nápojem, máte ho za čtvrt hodiny tak akorát). Zkuste oslazený a lehce přisolený čaj, ohřát si ale můžete i ionťák.
- Něco teplého oceníte i po doběhu. Může to být třeba čaj se zázvorem, regenerační mléčný nápoj pak můžete nahradit vydatnější polévkou, nejlépe uvařenou předem a jen ohřátou.
Virus, nebo bakterie? Čaj vám napoví!
Bolí vás v krku a váháte, jestli je to viróza, nebo útok bakterií, který si možná vyžádá antibiotika? Spolehlivou odpověď vám dá jen CRP test, hodně vám však může napovědět to, jak váš krk reaguje na konzumaci horkých, či naopak studených nápojů a jídel.
Pokud vám horký čaj či polévka přinášejí výraznou úlevu, s největší pravděpodobností se vám v krku usídlily viry. Naopak zánětu doprovázejícímu třeba angínu se teplo nelíbí a mnohem lépe zareaguje třeba na zmrzlinu.