Které živé organismy jsou člověku nejprospěšnější? Zlatou medaili tady udělíme asi stěží, do první desítky by se však zcela jistě dostaly i „přátelské“ střevní bakterie.
Probiotiky nazýváme bakterie, které ve střevech vytvářejí příznivé prostředí a zabíjejí patogenní mikroorganismy. Díky tomu zvyšují obranyschopnost sliznic nejen v samotných střevech, ale i v dýchacím systému či jinde v těle. Setkat se můžeme i s termínem „prebiotika“ – to jsou zase nestravitelné složky stravy (např. vláknina a oligosacharidy), které ve střevech vytvářejí ideální „substrát“ pro růst probiotických bakterií.
Pozitivní vliv probiotik na imunitu byl přitom prokázán i u elitních běžců, jimž „přátelé ze světa bakterií“ pomohli snížit výskyt respiračních onemocnění. U maratonců navíc vedla konzumace probiotik tři měsíce před závodem k nižšímu výskytu trávicích obtíží, a dokonce byl zaznamenán i pozitivní vliv probiotik na hladinu cholesterolu.
Projdou, nebo neprojdou?
Výrobci doplňků stravy často tvrdí, že nemá smysl konzumovat probiotika v běžných potravinách, protože obsažené bakterie nepřežijí průchod kyselým prostředím žaludku a do střev se vůbec nedostanou. Ve skutečnosti jich ale část vždy přežije, chce to příslušné potraviny konzumovat ve vyšším množství a pravidelně. Zdaleka přitom nejde jen o jogurty a kefíry s obsahem živých jogurtových kultur, stejnou službu prokáží i fermentované potraviny, například kysané zelí, miso či tempeh. Skvělým zdrojem probiotik je i nakládaná zelenina – pickles.
Další možnou variantu představují doplňky stravy. Ty vybírejte podle následujících kritérií:
1. Měly by obsahovat alespoň 1 miliardu jednotek CFU v každé dávce.
2. Měly by kombinovat oba prospěšné bakteriální kmeny, tedy Lactobacillus a Bifidobacterium.