Důvodů, proč se věnovat strečinku, je spousta. V první řadě jde o prevenci zranění, po běhu navracíte svaly do jejich funkční délky, a pokud jde o malou ranní jógu, může vás nastartovat na celý den. Studie rovněž potvrzují, že protahování je skvělou cestou, jak udržet rovnováhu a volnost pohybu na stáří.
Ne všechny druhy strečinku ovšem dělají vašemu tělu dobře. Zejména před náročnou aktivitou si lze uškodit: některé formy mohou bránit ve výkonu nebo zvýšit riziko natažení či poranění svalů.
Přitahování ke špičkám
Řeč je o těch všech protahováních, která vám byla vtloukána od dětství: sedněte si na zem, natáhněte nohy před sebe a přitáhněte se ke špičkám. Před během zapomeňte, že jste to kdy dělali, může to snížit ekonomiku vašeho běhu (ale i schopnost skákat), svaly postrádají pružnost, jak ukázala nedávná studie. Lehkému běžeckému kroku daleko více prospěje dynamická rozcvička – třeba klus na místě.
Protažení zabrání zranění?
Možná vás to překvapí, ale statický strečink před výkonem nesnižuje riziko natažení svalu, jak potvrdilo už několik studií.
Ano, takové protahování může zvýšit vaši flexibilitu, pokud se věnujete gymnastice nebo fotbalu a potřebujete větší pohybový rozsah, ale neochrání vaše svaly od zranění, jestliže jste běžec nebo triatlet.
Předcházení bolesti
Pokud trávíte 15 minut protahováním v naději, že se vyhnete bolesti svalů po tréninku, možná marníte čas. Další studie ukázala, že protahování před cvičením ve skutečnosti nedělá pro snížení bolesti nic.
Balistický strečink
Představte si, že se natahujete k prstům u nohou nebo se předkláníte, abyste protáhli záda. Když jste dosáhli svého maxima, možná vám říkali, že se máte na vteřinu zastavit a poté se znovu předklonit za účelem rozšíření pohybového rozsahu.
Takové hmitání, nebo balistické protahování chcete-li, může zvýšit riziko zranění, jak argumentuje výzkum z časopisu International Journal of Sports Physical Therapy, proto se nedoporučuje.
Horká koupel. Zrychlí vás?
Jedním z nejžhavějších témat posledních let vědců zabývajících se vytrvalostí je představa, že „horký trénink“ vám může do běžného klimatu přidat na rychlosti. Strávení týdne či dvou v teple údajně nastartuje v těle řadu procesů, včetně nárůstu objemu krevní plazmy, tj. tekuté části krve, která přenáší kyslík ještě lépe než červené krvinky.
Jenže to se snáz řekne, než realizuje, proto vědci začali zkoumat další možnosti, až „objevili“ horkou koupel. Po šest dní sledovali skupinu lidí, kteří podstoupili 40minutový běh v běžné teplotě 18°, část se pak ponořila do horké lázně (40°) a část do neutrální (34°).
Výsledek? „Horká“ skupina poté měla celkově nižší tělesnou teplotu, hovoří se i o následném navýšení objemu krevní plazmy o 3 %.
Ale pokud jde o výkon, za tepla sice „horká“ skupina běžela na 5 km o 5 % rychleji, za běžných podmínek už byl rozdíl zanedbatelný. Nedošlo tedy k ničemu jinému než k aklimatizaci, v čemž lze najít poselství, budete-li se chystat někam na závod za sluncem.
Ostatní běžci patrně zůstanou u svých oblíbených ledových sprch k regeneraci po tréninku.