Trénink canicrossu není věda. V jednom podstatném ohledu se ale od běhání i dalších sportů „bez psů“ liší. Musíte při něm myslet nejen za sebe, ale i za svého čtyřnohého parťáka. Jak skloubit trénink psa dohromady s vlastním tréninkem?
K úspěchu vede řada cest. Jasné je, že žádná z nich není úplně zadarmo. Některé z nich ale bolí zbytečně moc, některé jsou trnité a klikaté a některé mohou být až na hranici bezpečí. Ukážeme si, jak si vybrat cestu, která nebude nejlehčí ani zkratkovitá, ale dává vám a vašemu psímu parťákovi slušné naděje na dlouhou, zdravou a zábavnou canicrossovou kariéru.
Rozdílná motivace
Před tím než se do jakéhokoliv tréninku pustíme, měli bychom si uvědomit největší rozdíl mezi psy a lidmi v přístupu k tréninku. Ten rozdíl se jmenuje motivace. My lidé máme vždy důvod, proč běháme. Chceme zhubnout, chceme vyhrát, uvolňujeme stres z pracovního nasazení, plníme si sny o dobrodružství v horách. Psi žádné takové motivace nemají. Jejich jedinou hnací jednotkou je radost z pohybu. Lapidárně řečeno, baví je běhat.
Největším úkolem vás, jakožto psích osobních trenérů, je chuť do běhu psům nezkazit. Je totiž poměrně snadné ji udržovat, je také poměrně snadné ji v nich probudit, ale bohužel je snadné ji i nadobro zašlapat do prachu cest. Jednou ztracená psí důvěra (nebo chcete-li chuť běhat) se špatně získává zpět.
Ať už tedy budete trénovat podle našich doporučení nebo podle vlastní intuice, neztrácejte z mysli, že chuť do tréninku musí být u psů přirozená a nikdy ne vynucená.
Je k něčemu dobrý tréninkový plán?
Samo sebou. Pomůže vám dosáhnout nejlepších možných výsledků v rámci času, který chcete nebo můžete tréninku věnovat. Snadno v něm také najdete, kdy už na pilu tlačíte moc nebo naopak málo.
Nemusí být ani příliš složitý, ani nemusí být zvlášť sestavený pro vás a pro psa. Docela dobře totiž jde skloubit váš trénink dohromady (viz příklady v boxu). Tréninkový plán vám dá rychlý přehled o čase, kilometráži a intenzitě, se kterou trénujete.
Co zohlednit při sestavování tréninkového plánu?
Než se pustíte do sestavování plánu, udělejte si jasno ve vlastních cílech. Zodpovězte dvě hlavní otázky: Jak dlouhý (časem i vzdáleností) je běh resp. závod, na který se chystám?
Pokud jsou vaší cílovou distancí sprintové závody, což v canicrossové hantýrce značí závody v délce nejčastěji okolo 5 km, máte velmi slušnou naději, že na ně natrénujete během několika málo měsíců nebo dokonce týdnů. Pokud jsou vaše nohy a srdce přitahovány dlouhými závody o délce několik desítek kilometrů, budete mít cestu o poznání složitější. Nejen proto, že tréninkem budete muset strávit více času, ale hlavně proto, že nárůst psí kilometráže musí být ještě pozvolnější než nárůst té vaší.
V dalším povídaní se proto budeme držet distancí do 10 km. Tréninkové postupy, které si ukážeme, jsou základem pro všechny tratě a v některé podobě je musíte absolvovat, ať už se chystáte na 60 km dlouhý horský maraton nebo 3 km městský sprint.
Druhá otázka, kterou si musíte před začátkem tréninku položit, zní: Jaké jsou momentální zkušenosti mého psa s taháním?
Pokud s taháním teprve začínáte, měli byste prvních několik tréninků věnovat spíše výcviku než vlastnímu běhu. Těmto prvním krůčkům jsme se věnovali v předešlých číslech RUNu. Pomoc s úplnými začátky najdete také na společných trénincích canicrossu, kde vám zkušení instruktoři poradí, jak se psem začít tahat a nenadělat u toho zbytečné chyby.
Jestli už váš čtyřnožec ví, co to tahání je, můžete se směle pustit do dalších kroků.
Při sestavování tréninkového plánu zvažte i vaši vlastní kondičku a zdravotní stav. Pokud jste v běhu začátečník, můžete některé tréninky psa absolvovat na kole nebo koloběžce (viz příklady tréninkových plánů). Obzvlášť pokud je váš psí parťák velký a silný, bude se vám hodit, že čas od času ušetříte nohy a na tréninku se jen tak povozíte.
I zkušení a úspěšní canicrossaři tímto způsobem často trénují, takže obavy, že se jedná o něco pod úroveň, jsou zbytečné.
Jaké typy tréninku nás čekají?
Se psy je velmi složité plánovat klasický intervalový trénink v předepsané intenzitě. Jednak se intenzita špatně měří (chybí spolehlivý měřič tepové frekvence) a jednak se i špatně reguluje (psovi jen obtížně vysvětlíte, jak rychle má zrovna běžet). S praktických důvodů se proto budeme držet dvou základních typů tréninků:
Nepřerušovaný zápřah
První způsob představuje konstantní, nepřerušovaný zápřah během celého tréninku. Na začátku tréninku psa zapřáhneme a na konci ho vypustíme. Mezi tím nás celou dobu táhne. Tento způsob má v tréninku své místo. Je nezbytný pro trénink vytrvalosti a vzájemné důvěry. Jen při tomto typu tréninku zjistíte, kolik váš pes vlastně vydrží. Naučíte se poznávat, že se blíží zlom, kdy přestane táhnout a naučíte se zpomalit nebo spíše zastavit dřív, než k tomu dojte. Čím častěji psa vystavujete momentům, kdy už skoro nemůže a přestává tahat, tím více mu ubíráte chuť do práce. Proto tento způsob tréninku zařazujte jen maximálně jednou za jeden až dva týdny.
Přerušované/intervalové tréninky
V mém tréninkovém modelu, který vychází ze zkušeností skandinávských závodníků, tvoří přerušovaný zápřah většinu tréninkových jednotek. Během takového tréninku rozdělíte celkovou kilometráž do několika dílčích úseků. Mezi nimi buď zastavíte a necháte psa odpočinout nebo ho vypřáhnete, sami pokračujete v běhu, ale psa necháte běhat na volno.
Hlavní myšlenka tohoto typu tréninku spočívá v tom, že jednotlivé úseky jsou kratší, než co pes bez problémů zvládne. Nikdy tak nedojde k jeho úplnému vyčerpání. Mezi jednotlivými úseky si pes odpočine a do dalšího vstupuje plný elánu. A jak už jsme zmínili na začátku, chuť táhnout je pro psí trénink důležitější než všechny laktátové křivky dohromady.
Jak často zapřahat?
Lena Boysen Hillestad, jedna z nejúspěšnějších závodnic historie, říká, že kdyby psi mohli trénovat tak tvrdě jako lidští atleti, posunuly by se hranice možných výkonů ještě o poznání dál, než jsou dnes. Čtyřnožci to tak ale nemají. Příliš častým tréninkem každého psa dříve nebo později otrávíte a on ztratí drive dát do běhu celou svou sílu a srdce. Kde tedy leží hranice příliš častého tréninku?
Ideální počet tréninků je třikrát týdně. Takový počet vám jako týmu dává slušnou možnost zlepšovat se. Pokud chcete výraznější a rychlejší zlepšení nebo pomýšlíte na vrchol, měli byste se psem trénovat čtyřikrát týdně a alespoň jednou sami bez psa.
Jak daleko zapřahat?
Začněte zlehka, 2 km zápřahu rozdělené do 3 až 4 úseků s krátkou pauzou mezi nimi. V každém dalším tréninku přidejte pár set metrů celkové vzdálenosti nebo prodlužte intervaly. Může to vypadat třeba takto:
- 2 km rozdělené po 500 m (pauza 30 vteřin až 1 min.)
- 2 km rozdělené po 1 km
- 3 km po 700 m
- 3 km po 1 km
- 4 km, rozdělené na úseky 2-1-1 km
- 3 km vkuse
Jak vidíte, fantazii se meze nekladou. Nezapomínejte ale, že psi jsou chytrá zvířátka. Pokud byste trénovali pořád na stejné trati a zastavovali po stále stejných úsecích, mohlo by se stát, že se váš pes naučí běhat jen jednu vzdálenost, po které bude vyžadovat pauzu. Tomu musíte zabránit a vzdálenosti proto střídejte.
Netlačte na pilu
Při sestavování svého tréninkového plánu se držte našich rad, nejlepším trenérem jste ale vy sami. Když vidíte, že to vašeho čtyřnožce nebaví, zastavte, odpískejte trénink, pochvalte psa a začněte se těšit na příště. Netlačte na pilu.
Příklady tréninkového týdne
Přinášíme dva tréninkové týdny jako příklad toho, jak může váš trénink vypadat na začátku přípravy a v její pozdější fázi.
Začátečník pes + začátečník běžec
Po: volno
Ůt: Technika tahu, společný trénink (řetězy, cvičení ve skupině) + 2 km běh s pauzami
Stř: Lehký klus se psem na volno 30-40 minut
Čt: Volno
Pá: Trénink se psem, 3 km rozdělené na 5 nestejně dlouhých úseků
So: volno
Ne: 50 minut volný klus se psem na volno
Pokročilejší tým
pes už má za sebou základní tréninky a je zvyklý pravidelně tahat
Po: volno
Út: celkem 6 km, dva úseky po 2 km vaším „průměrným“ tempem, 4 úseky po 500 metrech, co nejsvižněji, hodně povzbuzujte psa
Stř: lehký klus 30 minut se psem na volno
Čtv: volno
Pá: koloběžka nebo kolo se psem 4 až 5 km rozdělené do dvou úseků + event. váš trénink bez psa
So: canicross 5 km vkuse (nezapomeňte na rozehřátí předem)
Ne: 60 minut se psem na volno