Když rozhodujeme hubnout, obvykle si děláme seznam konkrétních kroků, které nám k tomu pomohou. Mezi ně však občas zařadíme taková, které nám nejen nejsou k užitku, ale dokonce mohou hubnutí spíše komplikovat.
Které kroky na cestě k vysněné hmotnosti tedy představují jednoznačné šlápnutí vedle?
- Co krok, to omezení
Často se při hubnutí musíme zříct něčeho, co nám chutná, jenže už to, že tyto kroky označujeme jako „omezení“, v nás vytváří negativní postoj. Neříkej si proto „tohle nesmím“. Vybírej takové kroky, které budou prospěšné tvému tělu budeš se po nich cítit lépe a v rámci své vnitřní řeči raději vol formulaci: „Rozhodl jsem se, že si tu čokoládu nedám, protože…“
- Místo cukru sladidlo
Omezení příjmu cukrů jeden z nejlepších kroků, nahradit je sladidly je však špatná volba. Už když vnímáme sladkou chuť, tělo si nastavuje procesy, kterými se připravuje na příjem cukrů. Když mu je nedodáme, uvedeme ho ve zmatek a postupně se spustí procesy, které snižují glukózovou toleranci a zvyšují hladinu glukózy v krvi. A to naopak hubnutí zkomplikuje.
- Už žádné tuky
Tuky jsou sice nejkaloričtější živina, pokud je ale pokrm obsahuje, má nižší glykemický index, než když mu stejné množství kalorií dodáme ve formě sacharidů. Některé složky tuků navíc patří mezi esenciální živiny.
- Každý den pohyb
Pohyb je nezbytný, tělo ale zároveň potřebuje i odpočinek, a pokud mu ho nedopřejeme, dostává se do stresu, což opět hubnutí komplikuje.
- Když se hubnutí zpomalí, musím se víc snažit
Hubnutí není lineární proces. To, že se váha najednou nesnižuje, může být způsobeno přírůstkem svalové hmoty, zvýšením obsahu vody v těle (u žen k tomu dochází před menstruací). Svou hmotnost proto kontroluj v delších časových odstupech a při malých výkyvech nepanikař.
Maličkosti, které ti pomohou zhubnout
Každá kalorie se počítá, a proto také platí, že ti při hubnutí mohou pomoci i zdánlivé maličkosti. Zde je pár z nich.
Žvýkačka – jde o super způsob, jak „zaměstnat pusu“, aby přestala toužit po jídle a je to i vědecky prokázáno. Podle výzkumů zkonzumují milovníci žvýkaček denně o 40 kcal méně, což odpovídá více než 4 g tuku. Za rok tedy může znamenat kilo a čtvrt dolů.
Čištění zubů – neovládl(a) ses, snědl(a) kus čokolády a máš nutkání dát si další? Běž si vyčistit zuby! Zaprvé ti bude líto o efekt čištění hned přijít a za druhé ti po pastě nebude žádné jídlo chutnat.
Menší nádobí – když dáš na malý talíř určité množství jídla, bude více zaplněný. I tento malý detail ti dle výzkumů dopomůže k mnohem vyššímu pocitu nasycení.
Uklizená kuchyň – ano, i na tohle fakt existují studie! Lidé, kteří mají v kuchyni nepořádek, mají podle nich větší tendenci o jídle nepřemýšlet a konzumovat nezdravé potraviny.
Běh v chladu zvýší chuť k jídlu
Ačkoliv chlad může být pro hubnutí prospěšný, pro sport v mrazivých podmínkách už to neplatí. Nedávná studie britských vědců totiž prokázala, že čím je nižší teplota, při níž pohyb vykonáváme, tím více naše tělo produkuje hormonu ghrelinu, který zvyšuje chuť k jídlu. Navíc neplatí ani běžně tradovaný mýtus, že při běhu v chladu spalujeme více kalorií. Pokud tedy volíš mezi během venku a na pásu, je o něco lepší druhá možnost. Při dilematu „běžet, nebo neběžet?“ je ovšem bez ohledu na teplotu vždy lepší varianta první.
Text: Petr Kučera | Foto: Shutterstock