Kdo chodil do skauta, nebude to pro něj patrně nic nového. Ostatní si možná něco matně vybaví z hodin fyziky. Pravda je stejně ale nakonec taková, že se najdou tací, kteří vyběhnou bouřka nebouřka, či nevědí, jak se vlastně chovat, když je venku zastihne nečekaně.
Hned na úvod bychom to mohli shrnout jednou větou: Nejlepší je zůstat za bouřky doma. Těch pár dní, kdy různá místa republiky hlavně přes léto sužují, to snad vydržíte.
Přímý zásah člověka bleskem je sice vzácný, uvádí se šance 1 : 3 milionům, ale následky jsou tragické. Po úderu bleskem zemře denně na světě v průměru deset lidí. Jenže stále tu jsou ještě boční výboje blesku, zemní proud nebo kontakt s vodivým kovem. „Dále je třeba si uvědomit, že bouřka je často doprovázena deštěm a silným větrem, takže nás ve volné přírodě mohou ohrozit i padající větve nebo vyvrácené stromy,“ dodává Michaela Franclová z generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR.
V letních měsících se vyplatí bedlivě sledovat předpověď počasí. S dnešními chytrými telefony to není nic složitého. Skoro jistější je pak plánovat si trénink na ráno, kdy není tolik horko, a právě i bouřky se vyskytují častěji odpoledne a navečer. Blížící bouřku věští typické dusno a mraky nízko, ale přijít může kdykoliv. Na spadnutí je, když se zvedá vítr a v dálce lze slyšet hřmění a vidět blesky.
Pomocí zvuku hromu se dá přibližně určit vzdálenost blesku od místa pozorovatele. Rychlost zvuku ve volné atmosféře činí přibližně 340 m/s. Zvuk hromu urazí 1 kilometr přibližně za 3 sekundy. Bouřka je nejvíce nebezpečná do vzdálenosti 3 km (tj. zhruba 9 s mezi hřměním a bleskem), ale v bezpečném úkrytu raději zůstaňme až do doby, než bude bouře alespoň 10 km vzdálená (tj. zhruba 30 s mezi hřměním a bleskem).
Když vás přeci jen bouřka třeba za delšího výběhu zastihne, vyplatí se znát základní zásady. Přestože Franclová upozorňuje, že některé rady, jak se za bouřky chovat či nechovat, se liší i mezi odborníky. Jako běžec jste v nevýhodě. „Problémem při bouřce může být délka kroku sportovce. Čím více jsme rozkročeni, tím hůře. Je důležité, aby kontakt se zemí byl co nejmenší. Obecně se doporučuje při bouřce stát s nohama těsně u sebe. V této souvislosti hovoříme o tzv. krokovém napětí. Je dobré si též uvědomit, že pro člověka není nebezpečný jen samotný viditelný blesk, ale i jeho vybíjecí proudy, které se po úderu šíří po zemském povrchu,“ vysvětluje zástupkyně hasičů.
Nejbezpečnějším řešením je přečkat bouřku v podřepu s nohama a rukama u sebe v nízkém hustém lese nebo v suchém příkopu u cesty. Není vhodné si lehat na zem, jak se mylně mnoho lidí domnívá, nebo stát příliš rozkročený.
Úplně nejlépe se snažte najít bezpečný úkryt, tedy budovu opatřenou hromosvodem. „Lidé se často domnívají, že když se ukryjí v budově, tak jsou v bezpečí. Pokud tam ale není hromosvod nebo je poškozený, hrozí zde riziko nejen úderu blesku, ale i následného požáru,“ říká Franclová.
Spolehlivou ochranu zajistí i plechová karoserie auta – okna i dveře nechejte zavřené, jen dejte pozor na padající stromy či větve za silného větru.
Pryč se sluchátky
Jste-li venku ještě s ostatními sportovci, nezdržujte se v jedné velké skupině, i tím se pravděpodobnost zásahu bleskem zvyšuje.
Stejně tak jsou riziková otevřená prostranství, vyvýšená místa nebo tam, kde je voda. Že se nemá stát pod stromem, slýcháme odmala. Tím spíš, je-li osamělý. Totéž platí i pro skalní převis.
Dalším rizikovým prvkem jsou sponky ve vlasech, sluchátka i telefonování. „Za bouřky bychom venku neměli nosit žádné kovové předměty, protože by mohly fungovat jako hromosvod,“ vysvětluje Franclová.
V Kanadě pamatují případ běžce, jemuž se bouřka stala osudnou. Blesk zasáhl nejprve strom v lese a poté ho přivábila mužova zpocená sluchátka. Následkem byly popáleniny na krku, roztržené ušní bubínky a zlomená čelist.
Za připomenutí stojí případ, kdy úder blesku připravil o život golfistu, který navzdory bouřce nepřerušil hru. Před pár lety zemřel v Jeseníkách mladý turista, blesk ho sice nezasáhl přímo, ale výboj k němu doputoval po mokré zemi.
Rušit závod? Nejkrajnější řešení
Organizátoři tuzemských závodů mohou mluvit o štěstí. Žádný z podniků počasí nikdy výrazně nezhatilo. I když pořadatelé pro jistotu počítají i s horší variantou. Každopádně povinnost rušit závod nemají a účast bývá na vlastní riziko.
„U bouřky záleží na rozsahu a možnostech města. Možnou variantou je i zpoždění startu, zkrátka bychom chvíli počkali, jestli by se počasí neuklidnilo. Samotné rušení závodu je nejkrajnějším možným řešením. Naší největší prioritou je ale vždy bezpečnost běžců, a pokud by ji počasí ohrožovalo, museli bychom zasáhnout,“ říká Václav Skřivánek, ředitel závodů RunCzech s tím, že předpověď počasí je dopředu bedlivě sledována, organizátoři jsou ve spojení s letišti daných měst, která mají nejpřesnější meteorologické systémy i největší zkušenosti.
V minulosti se například RunCzechu stalo, že bouřky byly nedaleko místa závodu nebo je předpovědi hlásily dva dny předem. Naštěstí se netrefily. Letos v Olomouci si bouřka počkala, než závodníci doběhnou do cíle půlmaratonu, a přišla až ve dvě ráno. Zmokli jen organizátoři uklízející náměstí.
Richard Valoušek z RunTour říká, že v případě velké nepřízně počasí je pořadatelský tým připraven závod přerušit a ideálně přesunout na jiný čas či termín. „Jen v krajním případě bychom ho rušili. Při extrémních deštích jsme připraveni se o velkou část běžců postarat v našich stanech či blízkých budovách,“ popisuje.
Všímá si, že počasí, ať už deštivé, či příliš teplé, natěšené účastníky nijak neodradí. Úbytek běžců oproti zaplaceným registracím je konstantní, počasí nepočasí.
Řešit se na našem území musela spíš velká horka. To pak pořadatelé posílí upozornění směrem k běžcům, navyšují množství vody na občerstvovačkách či osvěžují: kropí účastníky za běhu.
Úraz bleskem lze přirovnat k úrazu elektrickým proudem. Kromě popálenin může mít za následek i bezvědomí, poruchy centrální nervové soustavy či srdeční činnosti, křeče, ochrnutí a další neurologické i psychické poruchy. Smrt při zásahu bleskem nastává v důsledku ochromení dýchání a zástavy srdce.
Při jakémkoliv zasažení bleskem volejte ihned 155. Poskytněte první pomoc.
Text: Eva Fryšarová | Foto: Shutterstock
