„Užíváme teď se ženou nový lék na artrózu a je to super,“ oznamoval mi nedávno kamarád. „Jmenuje se to Piascledine a je na předpis,“ pokračoval. „Ale dost blbě se shání. Vždycky obvoláváme lékárny, a když to někde mají, nakupujem do zásoby.“
Lék, o kterém tak nadšeně vyprávěl, pro mě novinkou nebyl, na studii potvrzující jeho účinnost jsem totiž narazila už před několika lety. A nejvíc mě na něm zaujalo jeho složení. Ne, není to žádná supersloučenina vyvinutá ve špičkových laboratořích, ale látky naprosto obyčejné, které můžeme konzumovat i v běžné stravě: výtažky z avokáda a sóji.
Často totiž slyšíme lékaře zesměšňovat uživatele doplňků stravy, protože prý jen zbytečně vyhazují peníze za neúčinné placebo. Čím se ale Piascledine liší od doplňků stravy označovaných jako ASU (z anglického „Avocado and Soybean Unsaponifiables“)? Prakticky ničím. Obojí obsahuje výtažky a avokáda a sóji v poměru 2 : 1. Rozdíl je tedy jen v tom, že výrobce Piascledine na rozdíl od výrobců doplňků stravy investoval nemalé prostředky do klinických studií, které jsou nezbytné k tomu, aby jeho produkt mohl nést označení „lék“.
Zmíněné studie potvrdily, že tento lék snižuje bolestivost a zánětlivé procesy v kloubech, zpomaluje procesy degradace kloubní chrupavky a stimuluje tvorbu proteoglykanů. Doplňky stravy, které mají stejné složení, pochopitelně fungují úplně stejně – samozřejmě pokud nejsou „šizené“ nebo vyráběné z nekvalitních surovin. Podobně účinné přitom mohou být (a podle řady vědeckých studií také jsou) i mnohé další doplňky stravy.
Kloubní výživa
Doplňky stravy podporující zdraví kloubů můžeme rozdělit na dvě kategorie. Tu první můžeme nazvat „kloubní výživou“, protože jde o látky, které spolu vytvářejí strukturu kloubu nebo se na tvorbě jejich struktur podílejí. V zásadě sice platí, že všechny tyto látky (nebo jejich komponenty) lze získat i z vyvážené stravy, jejich dodáváním ve formě doplňků strava ale tělu šetříme práci a jejich účinnost byla i vědecky prokázána.
Tyto doplňky stravy obvykle obsahují některou z následujících složek nebo jejich kombinace.
Kolagen
Jde o bílkovinu, která je hlavní stavební součástí pojivových tkáních. V chrupavce se přitom vyskytuje především kolagen typu II (tvoří až 70 % její hmoty), zatímco kolagen I je obsažen především ve šlachách, vazech, kostech a pokožce. V doplňcích stravy se buď využívá kolagen nativní, tedy krystalický, nebo jeho hydrolyzovaná forma, která se lépe vstřebává.
Chondroitin sulfát
Jde o další složku chrupavky. Její nedostatek se projevuje zejména ztuhlostí, při užívání se zlepšuje pohyblivost a snižuje bolestivost. Užívá se formou 2-3 měsíce trvajících kúr, většinou 2x ročně.
Glukosamin sulfát
I tato látka se přirozeně vyskytuje v kloubní chrupavce. Má vysokou schopnost vázat vodu, takže zlepšuje pružnosti chrupavky. Při jejím užívání se zlepšuje pohyblivost a snižuje se míra opotřebení chrupavky.
MSM
Sloučenina s chemickým názvem metylsulfonylmetan se podílí na tvorbě pojivových částí a umožňuje tvorbu chrupavky. Kromě toho působí i protizánětlivě.
Kyselina hyaluronová
Jde o hlavní složku nitrokloubní tekutiny. Nejčastěji se sice využívá k injekční aplikaci přímo do kloubu, její sůl je ale též součástí některých doplňků stravy.
Protizánětlivé a epigeneticky působící látky
Druhá kategorie představuje látky, které nejsou tělu vlastní, ale které mají na zdraví kloubů pozitivní vliv. Řada z nich patří mezi antioxidanty – kloubní chrupavka je totiž do značné míry poškozována volnými radikály. Ještě důležitější je ale protizánětlivé působení, protože zánět, který vzniká v důsledku poškození tkání, je nejen příčinou bolesti, ale podílí se i na dalším poškozování kloubních struktur. Látky jménem cytokiny, které se podílejí na vzniku zánětlivých procesů, totiž zároveň způsobují i degradaci kloubní chrupavky a potlačují tvorbu kolagenu II.
Podstatou protizánětlivého efektu přitom často bývá tzv. epigenetické působení, neboli podpora biochemických reakcí, které snižují aktivitu genů podílejících se na tvorbě zánětlivých látek (například cytokinů nebo enzymu COX-2). Některé látky s epigenetickým působením přitom dokáží ovlivnit i vlastní tvorbu chrupavky a potlačit její degeneraci.
Boswellie
Jde o pryskyřici z kadidlovníku pilovitého, která je známá také pod názvem kadidlo – ano, jde o hmotu, která se se při mši pálí v kostele. Boswellie má přitom velice výrazné epigenetické účinky, a to jak ve smyslu potlačení zánětu, bolesti a otoků, tak i v rámci podpory procesů souvisejících s tvorbou nové chrupavky. Boswellie bývá přidávána i do preparátů kloubní výživy, k dosažení epigenetických účinků však obvykle bývá zapotřebí vyšší koncentrace.
Genistein
Jde o látku obsaženou v sóji (a tudíž i v doplňcích stravy typu ASU), která má výrazné epigenetické účinky. Velice účinně potlačuje tvorbu zánětlivých cytokinů a enzymu COX-2 a brání degradaci kloubní chrupavky. Protože jde zároveň o fytoestrogen, tedy látku podobnou ženskému pohlavnímu hormonu estrogenu, je vhodný zejména pro ženy po čtyřicítce.
ASU
Již zmiňovaná kombinace extraktu ze sóji a avokáda spojuje epigenetické účinky genisteinu s prospěšnými látkami v avokádu (to obsahuje zejména protizánětlivě působící kyselinu olejovou).
GOPO
Jde o prášek z jedno druhu planě rostoucí růže (Rosa canina). Má výrazné protizánětlivé účinky, zmírňuje bolest a otoky a zlepšuje pohyblivost.
Ideální je doplňky z obou kategorií kombinovat, aby měly naše klouby zajištěný dostatek živin, a zároveň abychom v nich podpořili procesy růstu a oprav.
Mohou za atrózu geny?
Artróza má určité genetické pozadí – prokazatelně souvisí například s tzv. polymorfismem genů GDF5 a MCF2L. Daleko větší roli ovšem hrají vlivy epigenetické.
Jde o soubor biochemických reakcí, které ovlivňují aktivitu našich genů, a některé z nich dokonce dokáží zcela vypnout. Na vzniku artrózy se přitom nejvíce podílí reakce jménem metylace genů.
Největší roli přitom pravděpodobně hraje proces metylace, který působí na biologii buněk chrupavky, tzv. chondrocytů. Když vědci zkoumali DNA poškozených a nepoškozených oblastí chrupavky osob s mírnou a rozvinutou artrózou, našli právě v oblasti metylace genů více než tisícovku rozdílů. Další výzkum pak u nemocných odhalil změny v metylaci více než třetiny genů, které zvyšují náchylnost k artróze.
Zaznamenány byly i rozdíly v tvorbě látek jménem transkripční faktory (podílejí se na přepisu genů) a cytokinů, které způsobují záněty a potlačují tvorbu kolagenu.
Rozdíly byly popsány i v aktivitě genů, podle nichž vznikají enzymy rozkládající kolagen a agrekan (látka, které se váže na chondroitinsulfát).
Text: Petr Kučera | Foto: Shutterstock