Některé metody péče o zdraví nestárnou a neztrácejí na důležitosti, protože zkrátka stále dobře fungují. Proto i pohyb stále zůstává jedním z nejdůležitějších faktorů prevence boji proti všem nemocem, ty infekční nevyjímaje. Co je ale v tomto směru důležité vědět?
Úvodem bych chtěla říct, že nejsem lékař. Jsem aktivní sportovec, moje tělo je můj dar a zároveň nástroj mého živobytí. Proto se snažím o svoje tělo pečovat, naslouchat mu a vnímat, co v danou chvíli potřebuje. Jakákoliv menší viróza znamená tréninkový výpadek a následně i pokles výkonnosti, takže se snažím zůstat zdravá. Co děláš pro svoje zdraví ty?
Lidé velmi často požadují po svém tělu velké výkony, aniž by mu něco na oplátku vraceli. Žijeme v neuvěřitelně rychlé době. Za jeden den stihneme reagovat na tolik podnětů, které naši dávní předkové prožívali možná za celý rok. Pokud ale každodenní stres převyšuje nad regenerací, funguje naše tělo na dluh. Tento stav je neudržitelný. Pokud autu dojde benzín, rovněž dál nepojede. U lidí se tento stav obvykle projeví propuknutím určité virózy nebo jiné nemoci.
Prevence na prvním místě
Co udělat proto, abychom se do takového stavu nedostali? Na prvním místě by měla být prevence. Právě zrovna během zimního a předjarního období je sport boosterem pro náš imunitní systém. Naše svaly jsou totiž vnitřním ohřívačem. Takže vytrvalostní sport i hodiny strávené v posilovně se přes zimu vyplatí dvojnásobně. Ženám, které mají v průměru o 20 až 30 % méně svalové hmoty, proto bývá zima mnohem častěji než mužům.
Prokazatelný rozvojový vliv na fyzickou kondici i pozitivní zdravotní efekt má aerobní aktivita 30-40 minut minimálně třikrát týdně. Velmi důležitý je ale i zážitek z pohybu, který by měl být radostný. Nejlépe, když se budeš hýbat venku v přírodě na sluníčku, když to zrovna jde. Slunce je životní energií nás všech. Sport je výborným ventilem pro vyčištění hlavy. Zvýšená produkce endorfinu by ti měla pomoci zlepšit náladu a docílit tak úlevy od stresu.
My, profesionální sportovci, býváme mistři odpočinku, ale pracující část populace tento faktor velmi často opomíjí. Kvalita a délka spánku, pravidelnost v usínání jsou pro naše tělo velmi důležité. Spánek je něco jako dobíječka, proces uzdravování, regenerace. Snaž se před spaním omezit vliv modrého světla, v dnešní době se dají zakoupit i chytré žárovky, v nastavení telefonu už bývá možnost vypnutí modrého světla. Uléhej s pocitem vděčnosti za naplno prožitý den, ráno děkuj za nový začátek – i to se totiž pozitivně odrazí na našem zdraví a duševní pohodě. Ideální délka spánku je 8 hodin, přičemž je dobré ulehnout před 22. hodinou a vstávat kolem 6. hodiny ranní.
Nepodceňuj jídlo ani kontakt s lidmi
Ne nadarmo se říká, jsme to, co jíme. Strava je signál pro naše tělo. Můžeš se řídit třemi jednoduchými pravidly: kvalita, lokálnost a sezónnost.
Přes veškerou snahu příjmu kvalitních potravin je dobré doplňovat i vitaminy a minerály. Mezi nejzákladnější patří C, D3, B-komplex, zinek, jód a hořčík a potraviny bohaté na omega-3. Vitamín D3 je základním prvkem pro budování buněčné imunity. Ještě lepší efekt dokáže mít v kombinaci s vitamínem K2, který se podílí na kódování zhruba 16 různých aminokyselin.
Člověk je tvor společenský, proto je i každodenní kontakt s lidmi pro nás velmi důležitý. Sounáležitost a laskavost by tě měly doprovázet každý den.
Poslední rada, možná úplně nejdůležitější a přitom nejjednodušší: zkus omezit zpravodajská média a nepodléhej strachu.
Pravidla prevence nemocí
| Pohyb | Minimálně 3x týdně 30-40min |
| Kvalitní spánek a odpočinek | V průměru 8 hodin |
| Kvalitní strava | Nejlépe lokální, sezónní |
| Vitamíny a minerály | C, D, B, zinek, jód, hořčík, omega-3 |
| Laskavost | Vůči sobě a ostatním |
| Zpravodajství s mírou | Nenech se zastrašit |
Včasná léčba
I při dodržování všech pravidel prevence se může stát, že nás viry dostanou. Co pak?
Každý z nás je rozdílný a u každého může nemoc probíhat úplně jinak. Jsou známy případy různých příznaků, jako například průjem, zvracení, bolesti hlavy, bolesti svalů a kloubů, únava. V první fázi je potřeba zachovat klid. Nejlépe ti pomůže tvůj praktický lékař, který by měl znát tvou anamnézu. Stačí telefonická konzultace. Zvyš příjem vitamínů, zůstaň doma a odpočívej. Po celou dobu léčení bys měl dbát na dostatečný pitný režim. Existuje velké množství studií, co a kdy použít. Nicméně, je potřeba reagovat na základě tvého současného stavu.
Každá stinná stránka má i svoje pozitiva. Pokud jsi prodělal infekci, pak by tvoje B lymfocyty měly umět produkovat specifické protilátky. Ty se váží na viry. Stejně tak tvoje buněčná imunita teď umí rozpoznat a zabíjet infikované buňky. K tomu, aby se to organismus naučil, je potřeba dostatečná virová nálož a zhruba týden až dva času, kdy se tvůj organismus proškolí. Pokud jsi měl pouze slabý průběh nemoci, tak se může stát, že se tvoje imunita nenastartovala dostatečně. Protilátky tím pádem nemáš, buněčná imunita může být rovněž slabší. Přesto však platí, že prodělaná nemoc je nejlepší ochranou v případě opakovaného kontaktu s virem.
Virózu jsme zvládli, vzhůru do tréninku
Neexistuje univerzální návod návratu zpátky ke sportu. Ty jako sportovec bys měl umět vnímat svoje tělo úplně nejlépe. Budeme-li mluvit konkrétně o covidu, tak nejčastější komplikace spojené s postcovidovým syndromem bývají pokles výkonnosti a zvýšená únava.
U někoho bohužel návrat k běžným sportovním aktivitám může trvat týdny až měsíce. Klíčovou roli zde hraje trpělivost, prostě nic neuspěchat. Doba zátěže a intenzita by se měly zvyšovat pozvolně. Dá se to přirovnat k návratu do tréninku po sezónní pauze. Vůbec není ostuda začít nejprve s běho-chůzí, kdy chvíli běžíš a chvíli jdeš.
Pomoci si můžeš i sledováním tepové frekvence – první tréninkové jednotky bys měl absolvovat pouze v aerobním zatížení.