Dnešní běžecké cestovatelské okénko se přesune na Moravu, a to konkrétně na Pálavu. Rozlohou to není velká oblast a nad její zanedbatelnou nadmořskou výškou by nejeden horský běžec ohrnul nos. Jenže Pálava nabízí terén a některé úkazy, které u nás nikde jinde nenajdete.

Pro mnoho lidí z Česka je Pálava „něco tam u hranic s Rakouskem a Slovenskem“. Jenže těchto pár kopců se chlubí unikátními přírodními zajímavostmi, vlastně je to takový kousek Středomoří u nás. Terén ovšem neurazí žádného milovníka horského běhu, navíc je kolem spousta zábavy i pro neběžce – víno, Věstonická venuše, Lednicko-valtický areál… Pokud tam tedy vyrazíte s rodinou, nemusíte se bát, že by se ostatní členové nudili.

Vzpomínky na Chorvatsko

Říci o Pálavě, že je obyčejná, se rozhodně nedá. Je to právě její zvláštnost, odlišnost od okolního prostředí, čím je tak zajímavá. Budete-li přijíždět po silnici č. 52, což je nejpravděpodobnější směr příjezdu, projedete mezi vodními nádržemi Nové Mlýny a najednou se před vámi zvednou vápencové útesy, na kterých stojí zřícený hrad. Můžete si na chvíli připadat, že jste na pobřeží Chorvatska nebo ještě jižněji. Pohled z Pálavy směrem na jih a na rakouské plantáže větrných elektráren vám hned připomenou, kde opravdu jste.

Pálavu ze severu ohraničují vodní nádrže Nové Mlýny II a III, na jihu město Mikulov a z východu vesnice Bulhary. Celá chráněná krajinná oblast by se dala rozdělit do dvou částí – na východní až severovýchodní část a na to ostatní. Hranicí může být město Mikulov a vesnice Klentnice a Pavlov.

Proběhnete ji za chvilku

Východní část Pálavy je daleko členitější a také více navštěvovaná turisty. Západní část naopak tvoří spíše souvislé porosty, myslivecké obory a běhání je tam značně problematické. Východní část vám to však zcela jistě vynahradí, je totiž doslova napěchovaná tím zajímavým.

Na rozdíl od oblastí popisovaných v minulých číslech, kdy se jednalo o větší pohoří, je Pálava opravdu malinkatá. Není to záležitost na více dní, spíše na takovou delší zastávku, až pojedete kolem. Díky celkově malé rozloze a dobré dopravní dostupnosti je také prakticky jedno, jaké nástupní místo si zvolíte. Bude proto rozumnější vyjít vstříc případným členům výpravy, kteří nikam neběží, a nástupní místo určit podle toho, co chtějí vidět. Vy si velice rychle doběhnete, kam chcete.

Cesta za běžeckými zážitky

Na Pálavě je všechno blízko, navíc pospojováno turistickými značkami, a následující trasu je proto možné měnit dle vaší chuti a výkonnosti. Skutečným oříškem je zde spíše vymyslet trasu tak, abyste viděli co nejvíce a přitom běželi dvakrát co nejméně úseků. Tomu se vždy vyhnout nejde (např. při odběhu z vesnice), ale jinak se o to pokusíme.

Začněme třeba v Dolních Věstonicích. Odtud vyběhneme po červené značce směrem na Dívčí hrady. Nejprve stoupáme mírně, po chvíli se cestička zvedne do ostrého kopce. Tam se můžeme pokochat výhledy a pokračovat přes nejvyšší vrchol Pálavy Děvín směrem na jih. Čeká nás vápenatý seběh až k rozcestí Soutěska. Proběhneme Soutěskou po zelené turistické značce a po modré pokračujeme ke skále Martinka a dále za ní, abychom obkroužili kopec Obora.

Budete-li mít štěstí, uvidíte na Martince lezce (lezení je povoleno, ale značně omezeno a regulováno). Dále se vydáme po červené do Klentnice, do kopce na Sirotčí hrádek, v sedle ale uhneme po zelené směrem na vesnici Perná a pak spojkou po žluté k rozcestníku nad Bavory.

Tady někde to můžeme začít otáčet. Buď se vydáme po zelené nahoru a pak po červené přes Stolovou horu k Sirotčímu hrádku, nebo můžeme ještě udělat smyčku do Bavor po Vinařské naučné stezce směrem na Mikulov, napojit se na červenou a přes Tabulovou horu se vrátit zpět ke Stolové hoře. Dále můžeme pokračovat po červené stejnou cestou, jakou jsme přiběhli (je to kousek), nebo proběhnout Klentnicí až k rozcestníku Perná a po červené k Soutěsce. Tam se nabízejí dvě možnosti: buď proběhnout znovu Soutěskou a dále po modré zpět k Dívčím hradům a do Dolních Věstonic, nebo vyrazit k Dívčím hradům kratší cestou, rovnou po zelené.

Trasa to není dlouhá, má něco kolem 15 km – záleží na tom, jak ji ve finále poskládáte. Vymýšlet nějakou druhou trasu, třeba na další den, není moc vhodné, lepší volba je tuto různě modifikovat – můžete některá místa vynechat nebo je nahradit jinými blízkými zajímavostmi. A pokud by se vám chtělo běhat více, můžete si okruh protáhnout od Bavor po Vinařské naučné stezce, dále po červené kolem Geoparku Turold až do Mikulova a cestou to vzít zpět po modré přes Svatý kopeček. Trasa se tak prodlouží, přibydou však úseky, které budeme muset absolvovat po asfaltu.

Malý průvodce nejen pro běžce. Proč se sem vydat?

Pálava je dopravně skvěle dostupná oblast s velmi specifickými podmínkami, které nikde jinde u nás nenajdeme a musíme se za nimi vydat o mnoho jižněji – do Chorvatska či Řecka. Je tu spousta zajímavostí na velmi malém prostoru, vše je blízko, nikde žádná hluchá místa. Z běžeckého pohledu je to běhání na vápenci plné prudkých výběhů a náročných seběhů ve vápencové drti.

V hlavní turistické sezoně je oblast poměrně hojně navštěvovaná, pokud ale chcete mít celou Pálavu téměř pro sebe, volte jakýkoliv jiný termín. Díky místnímu podnebí tu příznivé podmínky pro běhání najdete kdykoliv.

Pálava je zajímavá i z čistě turistického hlediska, mísí se zde přírodní zajímavosti s historickými (vykopávky), celé je to oblast vína a všechno je blízko. Není tak nutné hledat žádný náhradní program pro vaše blízké. Mohou prostě vyrazit na malý kousek vaší trasy – když se z Pavlova vydají na Dívčí hrady, z Klentnice na Stolovou horu nebo z Horních Věstonic ke skále Martinka nebo k Soutěsce, je to hodnotný výlet sám o sobě.

Dostupné zázemí

To je vynikající. Po všech stránkách. Ať už se rozhodnete zůstat hned za vodními nádržemi Nové Mlýny a zakotvit tak v Horních Věstonicích či v Pavlově, případně dojet do samotného středu Pálavy do vesnice Klentnice, nebo když dorazíte od jihu a vaším výchozím bodem se stane Mikulov – všude o vás bude dobře postaráno, a to nemluvím jen o ubytování. Ve všech těchto místech se vám nabízí vše, co byste jako běžci mohli potřebovat (on toho běžec většinou moc nepotřebuje), a také na víno a s ním související atrakce narazíte všude. Spíše se proto orientujte podle dalších atrakcí, které vás budou zajímat: v Dolních Věstonicích se například nachází muzeum se slavnou Věstonickou venuší, v Mikulově stojí za návštěvu třeba hrad a v Klentnici můžete doplňovat živiny ve velmi útulné kavárně na faře.

Jak se sem dostat

Nejlépe přes Brno. Ať už se do něj budete prokousávat přes parkoviště zvané D1, nebo překonáte věčně rozkopanou R46 z Olomouce, v obou případech odbočte na silnici č. 52 směrem na Pohořelice–Mikulov (stará silnice z Brna do Vídně). Za nádržemi Nové Mlýny se můžete začít poohlížet po místě, kde zakotvit – například do Dolních Věstonic se vydejte první odbočkou za nádržemi doleva.

Kdy se tam vydat

Kdykoliv. Místní podnebí je mírné, nehrozí tak, že by Pálava byla neschůdná či nějak nebezpečná. Vydáte-li se v sezoně (od jara do podzimu), pravděpodobně vás čeká příjemné a svěží počasí, pěkné rozhledy a taky poměrně dost turistů. Vydáte-li se v zimě, naskytne se vám neobyčejný pohled na zimní Pálavu, který má taky své kouzlo. Pravděpodobně zde budete sami (ovšem mnoho z neběžeckých atrakcí zase bude zavřených). Sníh zde nečekejte.

Pálava a okolí je vinařský kraj, velká část aktivit je tak diktována cyklem zpracování vína – sklizní, burčákem a také stále živými lidovými zvyky. Zvláště na podzim se tak dá čekat neobyčejný kulturní život.

Na co si dát pozor

Na Pálavě se nemusíte obávat nebezpečí, které by vyplývalo ze špatných přírodních podmínek – sněhu a podobně. Největším „rizikem“ je spíše to, že se někde zapomenete, zaseknete, někde se vám zalíbí a váš původní časový odhad vezme za své.

Text: Petr Kučera | Foto: Shutterstock