Rozdíly mezi mužským a ženským tělem jsou neoddiskutovatelné, a to zdaleka nejen navenek. Znamená to ale, že by triatlonistky a triatlonisté měli trénovat odlišně? A kdo je vlastně lepší vytrvalec – muž, nebo žena?
Hlavní rozdíl mezi muži a ženami je jednoznačně v oblasti svalové síly. To je hendikep, který ženy nikdy zcela nevyrovnají. Není to ale jediná výhoda, z níž mohou na triatlonových kolbištích těžit. Další jejich výhodu představuje také vyšší VO2max. Zajímavé přitom je, že rozdíl v hodnotách VO2max u obou pohlaví je mnohem větší v případě, kdy měření probíhá na cyklistickém trenažeru než při měření na běžeckém pásu. To by vysvětlovalo, proč jsou elitní triatlonistky oproti mužům výrazně slabší na kole než v běhu (u hobíků je to ale naopak – viz rámeček).
Na druhou stranu ale mají ženy i výhody. Triatlonistky například mají obecně více tělesného tuku než jejich mužské protějšky, v případě elitních závodníků o 7-12 %. To sice může být nevýhoda například v běhu, ale zase jim to poskytuje nemalou výhodu v plavání. Tuková vrstva totiž nadnáší, takže je snazší udržet optimální plaveckou polohu. Zajímavé ovšem je, že zatímco muži s nižším podílem tuku dosahují lepších výkonů, v případě žen to neplatí. Ženy jsou také více odolné vůči přehřátí, takže jejich výkon méně ovlivňují vysoké teploty, zvláště pak v kombinaci s vysokou vlhkostí vzduchu.
Obecně také platí, že čím méně je v daném sportu důležitá síla a více vytrvalost, tím jsou rozdíly mezi výkony nižší – například v dálkovém plavání tak ženy muže zcela běžně porážejí. V rámci triatlonu jsou pak například rozdíly ve výsledcích mnohem větší v olympijském triatlonu než na ironmanských tratích.
Dočkají se muži porážky?
Rozdíly ve výkonnosti obou pohlaví se ovšem snižují s postupem času – zvláště na dlouhých distancích se ženy zlepšují výrazně rychleji než muži. Zatímco v roce 1991 dokončila dlouhý triatlon v čase pod 9 hodin pouze jediná žena, v roce 2017 jich už bylo 23. To však může být dáno i tím, že za tu dobu se účast žen v závodech výrazně zvýšila.
Z disciplín se přitom elitní ženy nejvíce dokázaly zlepšit v běhu. V průměru zde sice za muži stále zaostávají, v některých případech je už ale dokáží i převálcovat. Například v roce 2015 dosáhla na Ironman Havai vítězná žena v běžecké části lepšího času než vítězný muž. Situace, kdy by elitní ženy v triatlonu porážely elitní muže, tak sice nejspíš nenastane, ale rozdíly se pravděpodobně budou dále snižovat.
Stejný trénink pro všechny?
Hlavní zásady nejen triatlonového, ale obecně vytrvalostního tréninku jsou pro obě pohlaví stejná – zlatým pravidlem je vždy pravidlo 80 : 20, tedy že 80 % tréninkové kilometráže by se mělo odehrávat v nízké intenzitě a pouze 20 % by měly tvořit vysoce kvalitní tréninky. Drobné rozdíly tu ale přeci jen být mohou.
Ženy mají výrazně nižší úroveň síly, a proto mohou mnohem více než muži těžit ze silového tréninku. Pomůže jim nejen zlepšit výkonnost, ale také snížit riziko zranění z přetížení – zejména v oblasti kolen a bederní části zad. O něco více než muži také mohou těžit z kvalitních tréninků, zejména pak těch, které se odehrávají ve výrazně vyšších než závodních rychlostech. Zde však panují velké individuální rozdíly, takže se trénink staví vždy na míru jednotlivce, nikoliv na míru pohlaví.
Ženy jsou naopak o něco lepší tempařky, zvláště v běhu – v závodech jsou mnohem častěji schopny dosáhnout negativního splitu (tj. rychlejší druhé poloviny). Mužům se proto více vyplatí zaměřit se právě na tempařské dovednosti, tj. jak na rozvoj speciální vytrvalosti, tak i na zlepšování odhadu vlastních sil (nepřepalovat začátky jak závodů, tak i jednotlivých kvalitních tréninků).
Na druhou stranu jsou ale ženy mnohem méně prozkoumanou částí sportujícího lidstva. Například v roce 2015 tvořily ve výzkumech publikovaných v odborných sportovních časopisech jen 3 % zkoumaných dobrovolníků! Je tedy možné, že časem přibydou i nějaké další zajímavé poznatky na toto téma.
A co výživa?
V oblasti výživy by ženy měly dbát zejména na dostatečný příjem železa a kvalitních bílkovin. Rozdíly jsou také v délce „okna“, během něhož je tělo po tréninku optimálně nastaveno na příjem živin – u žen je kratší, proto by měly dbát na to, aby cukry a bílkoviny doplňovaly opravdu co nejdříve po tréninku.