Závody klasickou technikou mají svoje kouzlo hlavně v tom, že je třeba lyže připravit nejen na dobrý skluz, ale i na kvalitní odraz. Jenže často jsou podmínky takové, že tápou i ti nejzkušenější. A tak řada lidí touží po jediném – po lyžích bez nutnosti použití odrazového vosku.
Ten zapeklitý problém musejí znát všichni běžkaři – to věčné dumání před tréninkem či závodem. Čím namazat? Nejste v něm sami. Často si nejsou s volbou vhodných odrazových vosků jisti ani servismani reprezentačních družstev, kteří mají jak velké zkušenosti, tak pestrou škálu možností.
Další věc je, že sněhové podmínky jsou značně proměnlivé a málokdo má doma k dispozici celý voskový arzenál. Navíc lyže pak vyžadují po každé jízdě čištění, mazání nejdříve skluzovými vosky, pak podkladovými a odrazovými, což pravidelně žene spoustu lidí do servisu. Přesný návod, který vosk na který sníh, nikde nenajdete.
Teď to ovšem vypadá, že podobný problém lyžařům odpadne, protože ho vyřešili výrobci. A pokud se podíváte na výsledky testů a zpětné reference, tak správně.
Řešení spíš pro turisty
První krok ke změně učinili výrobci vyvinutím protiskluzové úpravy části skluznice v oblasti odrazové zóny. Šlo o úpravu pomocí bruskou vybroušených zářezů nebo jejich vlisování do skluznice. Běžecké lyže s tzv. šupinami neboli protismykem byly zpočátku vhodné přednostně pro lyžařskou turistiku. Nápad to byl dobrý, ale chvíli trvalo, než ho výrobci začali využívat nejen u turistických, ale i u tvrdších lyží s délkou odrazové zóny podle hmotnosti lyžaře. Pak mohli této struktury skluznice využívat lyžaři, kteří mají dobrou techniku odrazu s možností využití skluzu v jednooporovém postoji (po jedné lyži).
Ale i když udělali výrobci v těchto technologiích obrovský pokrok (jejich dřívější hlučnost je sice minulostí), horší skluzové vlastnosti oproti lyžím s odrazovým voskem se vyskytují i nadále. Co je vám platná dobrá trénovanost, kterou pak vlivem horšího skluzu nemůžete při závodech prodat?
Následovatel tulení srsti
Další generaci vývoje bezvoskových lyží na klasickou techniku představovaly lyže s mohérovým pásem v oblasti odrazové zóny skluznice. V tomto případě jde už o výraznější posun, protože umožňuje poměrně dobré skluzové vlastnosti a mnoha lyžařům může pomoct k získání radosti z lyžování.
Jedná se o srst s délkou jednotlivých chloupků do 2 mm a jejich nasměrováním šikmo vzad. Při skluzu se srst učesává, aniž by to příliš ovlivňovalo míru tření, při odrazu se chloupky naopak vztyčí a vytvoří dostatečnou oporu pro odraz. Složitého výběru odrazových vosků není třeba, neboť tato úprava skluznice pokryje všechny typy a kvality sněhové stopy.
Nic nového, však s něčím podobným pracovali už před třemi tisíci let seveřané, když celou plochu skluznice opatřili tulení srstí. První pokusy použití na turistické lyže ovšem sportovně a závodně orientované lyžaře příliš nepřesvědčily, protože jednooporový skluz (celá hmotnost lyžaře je na jedné lyži) byl stále pomalejší než na lyži s odrazovým voskem. Velký posun pak ale přišel s aplikací mohérových pásů na tvrdé sportovní, dokonce i závodní lyže.
Na obrázku tak můžeme vidět kvalitní karbonovou konstrukci a vysokomolekulární grafitovou skluznici s vybroušenou závodní strukturou, v oblasti odrazové zóny je pak připevněn jeden široký nebo dva úzké pruhy mohérového pásu, které je možné měnit.
Právě mohérový pás dává odpověď na největší problém běhu klasickou technikou – tedy správné namazání odrazových vosků. Ať je to u zkušených lyžařů, kteří si také občas nevědí rady, či jejich trenérů. Spokojení budou ale především hobíci, kteří chtějí hlavně sportovat, užívat si bílé stopy a neztrácet čas výběrem vosků a následným mazáním klasických lyží.
Když je kolem nuly
Aby byl výčet bezvoskových lyží, kde je jejich uživatel mazání ušetřen, úplný, nesmíme zapomenout ani na top závodní lyže, tzv. mikrokontakt.
Odrazová zóna je z měkčí hmoty, která byla speciálně zbroušena, aby vznikla drsná, mírně chlupatá plocha. Připomíná smirkový papír. Ta už se jen nastříká speciálním olejem proti namrzání sněhu.
Jediné úskalí je v použití těchto lyží, hodí se jen do podmínek kolem nuly, nebo když padá čerstvý vlhký a jemný sníh. Tuhé odrazové vosky při těchto podmínkách smekají nebo namrzají, klistry rovněž namrzají. Kdežto mikrokontaktní skluznice je tu rychlejší než lyže navoskované. Jenže stačí, aby se teplota o jeden dva stupně změnila, což ovlivní i strukturu sněhu, a je po senzaci – lyže pak nejedou.
Znamenají bezvoskové lyže malou revoluci, která by odrazovým voskům odzvonila? To ukáže až budoucnost. Však už se některé závody jezdí jen soupažným odpichem na nenamazaných lyžích pro odraz…
Kdy se hodí nemazat
Někdo mazat neumí, někdo z toho má respekt, někomu se do toho zkrátka nechce – a tak si pořídí lyže s úpravou skluznice bez odrazového vosku. Pak jsou ale situace, kdy je nemazat vysloveně výhodnější – a to tehdy, když jsou na trati velké výškové rozdíly, což znamená, že se bude teplota i struktura sněhu v průběhu tratě často měnit.
V dnešních klimatických podmínkách jsou ovšem tyto lyže často používané i lyžaři, kteří chtějí závodit na vrcholové úrovni. Také pro ně jsou nepostradatelnou součástí výbavy.
Když je kolem nuly, lze využít mikrokontaktní skluznici.