Pokud chceš ze sebe v závodě dostat maximum, pak je dlouhodobý systematický trénink základ. Často se ale stává, že nám naše úsilí zhatí chyby, které v přípravě v rámci neznalosti naděláme. Jak se jich vyvarovat?
Určitě se ti už někdy stalo, že se dlouhodobě a cíleně připravuješ na závod, kde si chceš vylepšit svůj rekordní čas či umístění z minulého závodu, a nakonec je to jeden velký výbuch, prostě propadák? Ano, to se občas sportovcům (nejenom běžcům) stává. Týdny a měsíce dřiny přijdou najednou vniveč. Aby k tomu docházelo co nejméně, respektive vůbec, připravili jsme pár informací a rad, jak tomu úspěšně předejít a čelit, i když mnohdy ani ta nejideálnější a nejdůslednější příprava nemusí znamenat nejlepší výsledek.
Člověk je od přírody tvor soutěživý, což někteří navenek skrývají, přesto v koutku duše nějaký ten vysněný cíl či výzvu vždy máš. Soutěžíš s okolními běžci, porovnáváš se s kamarády či kolegy z práce, ale ponejvíce bojuješ sám se sebou. Motivace je velká, příprava pokračuje podle plánu, přesto se vše v konečné fází zhroutí jako domeček z karet například kvůli banalitě. Kde hledat příčiny neúspěchu? Ty nejčastější najdeš v rámečku.
Nejčastější chyby při přípravě na závod:
- Netrpělivost v přípravě
- Zbytečné navýšení tréninkových dávek
- Sledování nesrovnatelného (třeba výkonnějšího kolegy)
- Zbytečná nemoc nebo nachlazení
- Tréninkový stereotyp
Netrpělivost není dobrý rádce
To si třeba naplánuješ dlouhodobou přípravu na zhruba tři až čtyři měsíce. Na první pohled to vypadá, že to až tak dlouhá doba není, ale postupně se ti bude zdát, že se vše neúměrně vleče a zákonitě začneš být netrpělivý. A zkusíš tedy hledat nějaké zpestření. Co třeba vložení nějakého závodu? To sice nemusí být úplně špatně, pokud ale dobře nezapadá do tvé přípravy a tobě se navíc nepovede ho zaběhnout moc dobře, můžeš mít rázem velký problém. Začnou tě totiž hlodat pochybnosti, zda jsi vůbec zvolil správnou přípravu, zda tvůj tréninkový plán je nastaven správně. Začnou tě napadat myšlenky, které v konečném efektu pokazí vše, co jsi doposud natrénoval.
Tady platí jeden známý citát „netrpělivost není dobrý rádce“. Prostě a jednoduše se drž toho, co sis původně naplánoval, a uvidíš, že to bylo nakonec správné a rozumné rozhodnutí. Spěch v tomto případě není dobrý rádce.
Trénink nad plán není řešení
V určité fázi přípravy také možná zjistíš, že tréninkový plán zvládáš dobře, únava je minimální a napadne tě „spásná“ myšlenka: Když si přidám něco nad plán, budu mít vyšší výkonnost a cíl třeba zvládnu ještě lépe!“ Takovýto přístup nebo spíše myšlení může však fungovat jen krátkodobě, ale ne v dlouhodobém horizontu přípravy. Následky jsou poté velmi závažné. Většinou to končívá přetrénováním a nechutí jít trénovat. V tom horším případě, což není nic neobvyklého, i zraněním, které může veškeré tvé plány definitivně zhatit a nadlouho.
V případě, že sis nechal připravit plán od nějakého opravdu fundovaného odborníka, tak ten jistě věděl, proč ti nastavil přesný plán na míru a zbytečně neplánoval vyšší zatížení, které by bylo nad tvé možnosti. Nejhorší totiž ze všeho je skutečnost, že mnozí „ti běžečtí znalci“, kterých kolem sebe potkáváš dennodenně mraky, znevažují práci odborníků a zkušených běžců. Radí věci, které spíše ublíží, než aby pomohly.
Jako bych to viděl před sebou: Kamarád, co s tebou běhá, tě najednou popíchne, že on by vše řešil jinak. Ty chvilku váháš, přemýšlíš, a nakonec jeho nezkušených rad využiješ. Neuplyne mnoho času, pár dnů či týdnů a další problém je na světě. Věř proto odborníkům, a když si nevíš rady, používej hlavně selský rozum.
Nesleduj ostatní, ale sebe
Další častá situace: Kolega či kamarád má stejný plán a je na tom lépe. Začneš tedy hledat, kde je chyba a co by se dalo změnit…
Tohle je další typický příklad, jak se člověk může při přípravě odrovnat. Pokud máš s kamarádem naprosto shodný tréninkový plán, společně své výkony sdílíte v nějaké běžecké aplikaci (Garmin, Strava atd.), a ty vidíš, že on má lepší časy, než běháš ty, tak to je přesně ta chvíle, kdy v tobě začne hlodat pověstný červík. Okamžitě se ti začne nabízet otázka, proč je on na tom lépe, když trénuješ úplně stejně?
Odpověď je naprosto jednoduchá, přesto pro někoho možná nepochopitelná: Každý z nás je originál, každý má rozdílnou výkonnost, a to, že máš stejný tréninkový plán, ještě neznamená, že budeš běhat totožné časy jako kamarád. Ostatně představa, že by třeba deset běžců se stejným plánem doběhlo do cíle závodu úplně shodně, je nesmyslná a nepravděpodobná.
Proto jedna z nejdůležitějších rad a doporučení je asi následující. Vždy si hleď jen svého plánu, svých výkonů a výsledků. Nikdy se nesrovnávej s kýmkoliv. Takovým myšlením si totiž na sebe vytváříš úmyslně zbytečný tlak a stres, který se může opět vymstít nechutí k tréninku, a hlavně k nesplnění cíle, který sis sám na začátku nastavil.
Nemoc neznamená konec úsilí
Jelikož v běžném životě musíš samozřejmě chodit do práce, mezi lidi, vystavuješ se riziku, že můžeš během toho onemocnět klasickými nemocemi jako je chřipka, viróza či angína. Tomu se totiž dá jen těžce vyhnout, zvláště když je tvá příprava plánována v době, kdy řádí například chřipková epidemie (záměrně nezmiňuji covid).
Nemusíš mít obavu. Pokud správně plníš plán, ani případný několikadenní výpadek (5–7 dnů) tvoji přípravu a výkonnost nijak zásadně neohrozí. Určitě po nemoci nebudeš moci hned pokračovat ve zvyšujících se dávkách podle plánu, ale během týdne se znovu dostaneš do toho správného běžeckého rytmu.
Snížit riziko nachlazení můžeš ale tím, že pravidelně do své každodenní stravy zařadíš určité množství vitamínů ve formě ovoce či zeleniny, což je ten nejlepší recept k využití. Můžeš zkusit i otužování, dnes tak populární a hojně využívané.
V dlouhodobé přípravě pomůže improvizace
Když už si myslíš, že se dostáváš do stavu, kdy jsi „otráven“ ze stereotypu tréninkové procesu, zařaď nějakou novinku. Zapoj svoji fantazii, prostě improvizuj. Ze zkušenosti vím, že pomůže klidně i několikadenní neplánovaný odpočinek, zvolení netradiční formy tréninku, společného výběhu s kamarády, popřípadě si vše zpestři nějakou zaslouženou odměnou za dosavadní odvedenou dřinu.
I když máš vysoký cíl, vždy pamatuj, že když se nesplní, nic zásadního se ve tvém životě nestane – kvůli tomu přece nepřestaneš běhat či běh dokonce zavrhneš. Běhání by mělo vždy přinášet radost, a ne bolest a zklamání.
Buď k sobě pokorný a nepřetěžuj se
Abych byl upřímný, myslím, že návod na ideální vyladění formy neexistuje. U někoho funguje to, i jiného zase ono. Důležité je, abys neztrácel pozitivní mysl, i když tě potká nějaký problém či překážka, kterou budeš muset překonat. Nadarmo se neříká, že co tě nezabije, to tě posílí. V běžeckém tréninku a přípravě na závod to platí dvojnásob.
Každý běžec má svoji osvědčenou metodu a tu se snaží co nejlépe a nejdůsledněji dodržet, poněvadž mu funguje. To však neznamená, že je jeho cesta vhodná i pro tebe. Můžeš se samozřejmě inspirovat zkušenými běžci, ale jak bylo napsáno výše, každému vyhovuje něco jiného. Pro sebe využij jen to, co jsi schopen dodržet, a co ti hlavně přinese užitek. Nakonec tě může zradit úplná maličkost, o které si myslíš, že tě nemůže rozhodit. Počasí, strava, psychické rozladění, momentální indispozice a co já vím ještě.
Ze své dlouholeté zkušenosti bych ti rád poradil asi toto: Připravuj se v klidu bez zbytečných emocí a rozrušení, že se něco nepovedlo. Pokud jsi udělal vše a jsi přesvědčený, že jsi dobře připravený, není se čeho bát. Tvá dřina bude jistě odměněna skvělým výkonem.
A když se to přece jen nepovede? Není se třeba tím vůbec trápit. Kolotoč běžeckých závodů točí svá kola stále. Třeba právě ten nezdar tě nakopne a dovede k vysněnému cíli jindy. Znám mnoho případů, kdy se cíl povedl uskutečnit na úplně jiném závodě, než na který dotyčný ladil formu. O tom všem je totiž běžecký život a také i krása běhání, respektive celého sportu.
Rady a doporučení:
- Poctivě se na závod připrav
- Upřímně zvaž, na co výkonnostně máš a na co ne
- Nauč se překonávat překážky v přípravě
- Měj vždy pozitivní mysl
- Nepanikař, když ti závod nevyjde, a mysli již na ten následující