Z vlastního tréninku víme, že není důležitý jen obsah tréninku, ale i jeho správné načasování. U dětí pak navíc platí, že rozvoj jednotlivých schopností je třeba trefit do toho správného věku.

Zatímco u gymnastiky platí, že když dítě nezačne do čtyř let, má smůlu, ve vytrvalostním běhu rozhodně není kam spěchat. Tady bohatě stačí začít systematickou vytrvalostní v nějakých třinácti letech. A dokonce bychom mohli najít celou řadu skvělých běžců, kteří se tréninkem začali až v dospělosti.

To ovšem neznamená, že do té doby nemá smysl, aby na sobě dítě v oblasti pohybového rozvoje pracovalo. Když totiž propásneme ten správný čas pro rozvoj určitých schopností, už to nikdy nedoženeme.

Odborný termín pro to, o čem dnes budeme v našem novém seriálu o běhání dětí mluvit, zní „senzitivní období“.  Jde o věková rozmezí, v nichž se určité pohybové schopnost rozvíjejí nejsnáze a nejefektivněji. Když je budeme respektovat, zajistíme našim ratolestem ty nejlepší podmínky pro jejich všestranný pohybový vývoj. Pokud nebudeme, pak jim můžeme nejen sport znechutit a nevyužít jejich potenciál, ale v některých případech jim i ublížit.

Vytrvalost: není kam spěchat

Začneme tím, co nás z pohledu běhu zajímá nejvíce, a to je vytrvalost. Když se podíváme na graf na této dvoustraně, vidíme, že zejména aerobní složku vytrvalosti lze rozvíjet prakticky po celý život. Tak proč tedy s vytrvalostním tréninkem začínat až po dvanáctém roku věku? Jednoduše proto, že není kam spěchat.

Aerobní vytrvalost totiž v podstatě žádné senzitivní období nemá, je možné ji rozvíjet prakticky po celý život. Navíc neplatí, že čím dříve začneme, tím se dostaneme dále, každý z nás má totiž v oblasti aerobní vytrvalosti geneticky dán určitý strop, přes který se nedostane.

Tuto pohybovou schopnost navíc nejlépe rozvíjíme pomocí dlouhotrvajících cyklických cvičení (chůze, běh, kolo…), což je věc, která děti k smrti nudí. Čím je dítě menší, tím více potřebuje různorodých podnětů a aktivit. I s předškoláky tedy můžeme vytrvalostně běhat, samotný běh by ale neměl být cílem, ale prostředkem, který dítě použije jaksi mimochodem, když se chce co nejrychleji dostat na místo, kde tuší nějakou zábavu.

Zcela jinou kapitolou je ale běh za hranicí anaerobního prahu. Za ten by se totiž menší děti měly dostávat spíše krátkodobě. Do nějakých dvanácti, třinácti let bychom měli na náročnější zatěžování v této oblasti zapomenout. Málokteré dítě je takový trénink schopné zvládnout hlavně po psychické stránce, takže nutit ho třeba do náročných intervalů je spolehlivý způsob, jak ho od běhání nadobro odradit. Předčasným zatěžováním tohoto typu si navíc „vystřílíme prach“ – dojde k předčasné výkonnostní akceleraci, takže v pozdějším věku už nebudeme mít dostatek prostředků k dalšímu rozvoji a dostaví se stagnace.

Předčasný důraz na vytrvalost obojího typu navíc může blokovat rozvoj rychlostních schopností.

Rychlost: nezmeškejte správný čas

Když chcete zaběhnout desítku za padesát, tak v podstatě žádnou rychlost nepotřebujete, běžecká elita se ale bez slušné úrovně rychlostních schopností neobejde. Právě rychlost ovšem patří mezi schopnosti, které mají poměrně ostře vymezené senzitivní období, a pokud je u dítěte promeškáme, už to nikdy nenapravíme a nadobro mu zavřeme cestu ke špičkovým časům.

Nejdříve přichází čas na rozvoj reakční a frekvenční rychlosti – začíná už okolo šestého roku věku a trvá zhruba do dvanácti. To, co nazýváme běžeckou rychlostí, má kromě frekvenční složky i složku rychlostně silovou, a její čas přichází okolo osmi let. Trvá zhruba do šestnácti (u kluků o něco déle než u holek) a vrchol v oblasti rychlosti běžci dosahují mezi 18. a 21. rokem. Sprinteři se samozřejmě mohou zlepšovat i v pozdějším věku, už to ale nebude rozvojem rychlosti, ale spíše svalové síly.

Pro budoucí vytrvalce ale určitě platí, že do dvanácti let by v tréninku měla výrazně převažovat rychlost nad vytrvalostí a opomíjet bychom ji v žádném případě neměli ani po další čtyři roky.

Obratnost: začněte od narození

Vytrvalostní běžec nikdy nebude potřebovat obratnost a koordinaci tolik, jako třeba gymnasta či hráč míčových her. Proto také mohou v běhu dosahovat slušných výsledků i ti, co byli při školním tělocviku za zoufalce. Přesto ale i tato schopnost může být běžcům více než užitečná: pomůže při nácviku správné techniky, zlepší vnímání pohybu, což je důležité v prevenci zranění, a nezbytná je i při správném zvládání běhu v terénu.

Obratnost a koordinaci přitom můžeme (a také bychom měli) u dětí rozvíjet už od narození. Útlum v oblasti koordinačních schopností přichází okolo 14.-15. roku. Ne, že by nemělo smysl obratnost procvičovat i v dospělosti, už to ale bude spíše o udržování. Co jsme nestihli do patnácti, to už nedoženeme.

Síla: hlavně to nepřehnat

Poslední rychlostí schopnost, síla, je právě tou oblastí, kde můžeme dítěti nesprávným přístupe opravdu hodně ublížit. Dokud totiž není dokončena osifikace kostí (tj. dokud dítě roste), může nadměrná zátěž nevratně poškodit klouby, způsobit deformace pohybového aparátu nebo zastavit růst. Výraznější silovou zátěž, zvláště v oblasti statické síly, by proto člověk měl začít podstupovat až v dospělosti.

To ale neznamená, že do té doby je posilování tabu, jen musí být přiměřené. Senzitivní období pro rozvoj síly začíná v průměru ve dvanácti, přičemž právě tady jsou největší rozdíly u jednotlivých pohlaví. Svalová síla se totiž začíná ve větším měřítku rozvíjet v období puberty, kdy začíná produkce pohlavních hormonů. V této době tedy má smysl začít posilovat více, ovšem výhradně s malými zátěžemi. U mladších dětí se pak zaměřujeme především na zpevnění trupu, přičemž preferujeme „nenápadné“ posilování v rámci různých her a koordinačních cvičení.

Každý má svoje tempo

Senzitivní období u jednotlivých pohybových schopností jsou pouze orientační. Každé dítě je jiné a rychlost vývoje se může výrazně lišit.

Největší rozdíly můžeme pozorovat v oblasti síly, jejíž rozvoj úzce souvisí s nástupem puberty.

Obecně platí, že dívky vstupují do puberty výrazně dříve, takže na rozvoj síly začnou v mnoha případech dobře reagovat už kolem 10 let, kdežto kluci většinou až po 13. roce. Velké rozdíly ale můžeme pozorovat i v rámci stejného pohlaví.

0-15 let obratnost a koordinace

6-12 let reakční a frekvenční rychlost

8-16 Běžecká rychlost

8-16 Rychlostně silová schopnost

6-20 aerobní vytrvalost

13-20 statická síla

14-20 anaerobní vytrvalost

14-20 silová vytrvalost

 

Text: Petr Kučera | Foto: Shutterstock