Proč ty hashtagy v názvu? Protože to jsou přesně ta klíčová slova, okolo kterých se bude tento článek točit. Jak se domoci odškodnění při úrazu z cizího zavinění radí Mgr. Lukáš Hojdn za advokátní kanceláře UpLegal (www.uplegal.cz).
Většinu zranění při běhu si přivodíme sami – špatným našlápnutím, nevhodnou obuví, přetížením… Co když byl ale úraz zaviněn někým jiným, třeba v důsledku neopatrnosti, porušení pravidel, neomalenosti, hulvátství či dokonce úmyslně?
Tělo není míň než auto
Zdraví je u nás zákonem chráněno a při jeho poškození způsobeným někým jiným máme právo na náhradu škody stejně, jako když je třeba při nehodě poničen automobil. Jsme tedy oprávněni požadovat kromě škody na majetku i škodu na zdraví. Ta se v obecné rovině skládá z tzv. bolestného a ztížení společenského uplatnění, které si pro zjednodušení můžeme představit jako ostatní nemajetkovou újmu rozdílnou od jednorázového odškodnění za bolest.
Hledá se svědek
Nejprve nutné si položit otázku, kdo a zda vůbec náš úraz zavinil. Někdy se viník ke svému zavinění sám přihlásí, jindy naopak hledá důvody, proč by neměl být za viníka považován. V takových případech je nutné být obezřetný a pro případ potenciálního sporu si zajistit jakékoli důkazy o tom, jak se úraz stal a kdo jej způsobil.
U dopravních nehod bývá klíčovým důkazem policejní protokol, u sportovních úrazů pak třeba svědecká výpověď kolemjdoucích, záznamy z akčních kamer atd. Jsem si vědom toho, že v první chvíli nemáme myšlenky na obstarávání důkazů, nicméně pro začátek na místě samém úplně postačí zapsat si telefonní číslo a jméno kolemjdoucích (ostatně u závažnějších případů se snaží okolí pomoci či pomoc zavolat). Nepodceňte to ani v případě, kdy se zdá, že jde pouze o banální úraz. Mnohdy se totiž následky zranění objeví až po několika dnech, při vážnějších autonehodách dokonce i týdnech – typické je to například při narušení nervů u krční páteře.
Na co máme nárok?
Kromě náhrady mzdy a škod na movitých věcech je možné požadovat i náhradu škody na zdraví. Její výše bude součtem jednorázové částky za bolestné (dle závažnosti úrazu), doby trvání bolesti, počtu případných operací atd. Ve většině běžných úrazů při sportu půjde o částky od 10 000 do 100 000 Kč.
Další nemajetkovou újmu lze vyčíslit jako součet mnoha částek reprezentujících ztížení společenského uplatnění (omezení běžného způsobu života), odkázání na pomoc jiné osoby, omezení sexuálního, sportovního i kulturního života. Opomenout nesmíme ani následky trvalého rázu, které mají prokazatelně vliv na uplatnění v životě a ve společnosti, zejména na uspokojování jeho životních a společenských potřeb, včetně výkonu dosavadního povolání. Zde bude výše škody individuální a často bude přesahovat výši jednorázového bolestného. V případě zranění profesionálních běžců by ovšem mohlo jít i o milionové položky.
Jak pomůže právník?
Pokud se někdo na naši advokátní kancelář někdo obrátí s podobným problémem, začíná naše práce předběžným vyčíslením všech nároků. Následně zjišťujeme, zda je škůdce pojištěn – například z povinného ručení či jinou pojistkou na škodu způsobenou třetí osobám. Pokud ano, jedná se dále výlučně s pojišťovnou a délka řízení značně záleží na její vstřícnosti.
Zkušenosti s pojišťovnami jsou různé – některé se k otázce bolestného a náhrady za ztížení společenského uplatnění staví pozitivně, jiné trvají na soudním projednání a zjištění výše škody znaleckým posudkem, který nakonec, byť neradi, sami proplácejí. Není-li škůdce pojištěn, musí se bohužel sám připravit na dlouhá jednání, neuzavře-li se mimosoudní dohoda o narovnání s jednorázovým odškodným.
Pokud se nepodaří se škůdcem či pojišťovnou dohodnout mimosoudní narovnání, není potřeba se o výsledek obávat, jen se musíme připravit na prodloužení řízení (ze zkušeností jde v Praze o cca 6-12 měsíců). Soud pak na návrh poškozeného určí výši náhrady škody. Tímto návrhem ale není vázán, a může tedy přisoudit více, či méně, než poškozený žalobce žádá. Pokud má žalobce alespoň částečný úspěch (tzn. soud mu alespoň nějakou náhradu škody přizná), uloží protistraně také uhradit náklady právního zastoupení.
Časová náročnost pro poškozeného se tedy v takovém případě zužuje pouze na osobní účast při soudním jednání. V případě naší advokátní kanceláře se odměna hradí vždy pouze v případě, je-li finanční plnění opravdu vymoženo, v opačném případě žádnou úhradu nepožadujeme. Snažíme se tedy každý jednotlivý případ předběžně posoudit natolik, abychom riziko neúspěchu minimalizovali. Celý proces umíme s klienty řešit i elektronicky.
Kdo za to může?
Kolize s automobilem
Tyto případy patří z hlediska vymáhání škody k těm snazším. Každé auto má povinné ručení a s pojišťovnami se vždy jedná lépe. Sporné případy ale mohou nastat, pokud například běžec v noci nemá reflexní prvky nebo má třeba na uších sluchátka, kvůli kterým přijíždějící auto neslyší.
Srážka s cyklistou
Cyklista je podle zákona dopravní prostředek a musí proto dodržovat dopravní předpisy, mimo jiné přizpůsobit rychlost a styl jízdy dané situaci. Pokud například rychle kličkuje mezi spoustou chodců a běžců na cyklostezce, je kolize jednoznačně jeho chyba. Naopak on může argumentovat tím, že běžec před srážkou náhle změnil směr a vybočil z dráhy, proto je vhodné mít svědky. V případě sporů se nebojte zavolat policii.
Srážka s inlajnistou
Tady je situace složitější, protože na rozdíl od cyklisty je jezdec na in-linech ze zákona chodec. I v jeho případě je chybou například příliš rychlá jízda, dokazování však může být složitější. Pokud ale například ze svých bruslí odstranil brzdy, je naděje na úspěch v případném sporu výrazně vyšší.
Pokousání psem
Zde je určení viníka obvykle velmi jasné. Vina na straně napadeného by mohla být snad jen v případě, kdyby například hladil psa skrz plot. Při napadení psem při běhu je ale prakticky vždy vinen jeho majitel. V praxi ovšem někdy bývá obtížné právě toho majitele dohledat.
Překážka na cestě
Pád do špatně označeného výkopu, uklouznutí na náledí… Silnice i chodníky většinou spadají pod správu obcí či TSK. Škodu je možné uplatnit, nicméně budeme muset prokazovat, že jsme se jejímu vzniku nemohli vyhnout vynaložením přiměřené míry obezřetnosti (volba obuvi, použití čelovky apod.)
Text: Mgr. Lukáš Hojdn, LL.B., advokát | Foto: Shutterstock