Stačí si nazout podpatky a hned se cítíme (a vypadáme) lépe. K některému oděvu by to skoro ani jinak nešlo. Nehledě na to, že i velká část mužské populace to kvituje. A co bychom pro ně neudělali, že? Jenže pro nohy, tím spíš patří-li běžkyni, podpatky zas takovou výhrou nejsou.
Možná si vybavíte, že svého času byly také u nás docela populární závody v běhu na podpatcích. Když se jeden takový konal před třemi lety v Brně a podpatek musel být vyšší šesti centimetrů, vítězka zdolala stometrovou vzdálenost za 13,19 sekund. Pro zajímavost a porovnání, světový rekord Usaina Bolta na této distanci je 9,58. V Praze na Václaváku musely účastnice dokonce nazout podpatky ještě alespoň o dva centimetry vyšší.
Vybavte si své poslední dobíhání tramvaje a je vám jasné, že závodit netoužíte v ničem jiném než ve svých pohodlných tlumených maratonkách.
Navíc – a není to úplně uspokojivá informace, jestliže jste propadla běhu, měla byste se snažit štekle nechávat co nejčastěji v botníku. I když je jasné, že i běžkyně je někdy ráda tou ženou, co odloží elasťáky a funkční triko a chce se vyfiknout, přičemž podpatky celkový dojem jen podpoří. Je to pochopitelné, ale hodí se přitom dodržovat určité zásady a věnovat svým nohám náležitou péči.
„Není nikde psáno, že ženy-běžkyně, ať už amatérské, nebo profesionální, by nemohly nosit podpatky, ale jde o to, jakou část dne je noha v lodičce a jak je zatěžovaná. Pokud je žena nosí denně a i v nich celý den chodí, tak je to pro nohu zvyklou na běžeckou obuv velmi nepříjemné,“ říká Klára Moravcová, vedoucí fyzioterapeutka pražské Rehabilitační kliniky Malvazinky. „A to zejména z důvodu úplně jiného tvaru a zatížení v botě. Noha běžkyně je trochu jiná než noha ženy, která neběhá. Žena-běžkyně má lépe svalově vybavenou plosku i bérec, a tudíž postavení nohy v lodičce je pro ni velmi neanatomické,“ dodává.
Sexy, ale za jakou cenu?
Podle ní je stěžejní potíž v tom, že dochází k několikanásobnému přenesení váhy do prstů, k propadnutí příčné klenby a tím, že je celá noha v plantární flexi, se stahují fascie, následně Achillova šlacha a pak svaly lýtka. „Běžkyně naopak potřebuje při dopadu mít tyto struktury protažené, povolené, bez napětí,“ upozorňuje fyzioterapeutka. Nehledě na to, že pobývání na podpatcích nesvědčí ani kolenům, může zapříčinit bolest zad, kyčlí, ale i „jen“ puchýře či kuří oka – s ničím z toho rovněž běhat nechcete. Nebo si vybavte po internetu kolující snímky kladívkových prstů na zničených nohách modelek. Nic okouzlujícího.
Jakmile něco takového zpozorujete, podpatky chtě nechtě odložte.
Co na tom, že dokonce existuje studie francouzských vědců, která hledala paralelu mezi výškou podpatků u žen a mužskou náklonností. Není asi nic překvapivého, že lépe na tom byly ženy blíže oblakům. Už proto, že podpatky ovlivňují držení těla, a my tak působíme sebevědoměji. S podpatky se stáváme pro muže atraktivnější, dokonce na ně dýchá sexuálno.
Takže lze pochopit, že se bez nich ženy těžko obejdou. Jestli mezi ně patříte, vybírejte alespoň s rozumem. Dají se pořídit boty i na nižším podpatku, které dobře sedí, jsou měkké a nemusejí za každou cenu vytvořit ze špičky nohy ostrý bajonet. Ideální je výška do čtyř centimetrů, ještě lépe klínek, kdy je zvednutá i přední část plosky.
Snažte se přezouvat, jak jen to je možné, a na šteklech buďte jen po dobu nezbytně nutnou. Pokud to jde, vyměňujte si pohodlnou obuv na cestování a v kanceláři mějte druhé boty, ve kterých si nohy odpočinou.
Výjimka potvrzuje pravidlo
Doma se pak zaměřte na vhodnou kompenzaci. Protahovat, protahovat, protahovat. „Volíme cviky, které uvolňují stažené svaly a fascie, zejména lýtkový sval a Achillovy šlachy, a dále pracujeme s podélnou a příčnou klenbou,“ doporučuje Klára Moravcová z Rehabilitační kliniky Malvazinky.
Jestli si myslíte, že když si podpatky nazujete jednou za čtvrt roku, nic se nestane, opak je pravdou. Ve skutečnosti to může mít ještě horší následky. Právě jednorázové použití nevhodně zvoleného podpatku může napáchat nemalé škody, ze kterých druhý den rozhodně nezaběhnete osobák v nějakém pěkném závodě. Hovoříme však o několikahodinovém používání, ne o třiceti minutách při pracovním pohovoru, na kterém vám tolik záleží.
Na závěr nicméně trocha optimismu. Server Women’s Running přinesl před časem vyjádření podiatra Lee Cohena zabývajícího se sportovním lékařstvím, který říká, že naopak ženám, které trpí jakýmkoliv typem bolesti klenby nebo plantární fasciitidou, mohou podpatky dobře fungovat, protože snižují vektor síly tahání na Achillovu šlachu, která se váže k zadní a spodní části paty.
Pár pravidel pro nošení podpatků
Nenoste vysoké podpatky dlouhodobě. Držte se umírněnosti.
Vybírejte boty s dostatečně širokým prostorem pro prsty a polstrovanou patou. Pro špičku je vhodnější tvar lichoběžníku spíš než trojúhelníku.
Lodičky s otevřenou patou, které postrádají podporu paty, nechte raději ležet v regále.
Na cesty se přezujte do pohodlnější obuvi.
Pokud máte bolesti či jiné obtíže, věnujte se protahování a posilování nohou klidně denně. Jinak stačí třikrát týdně. Vhodná je jóga.
Tři chytrá cvičení
Držte narovnanou nohu a špičkou chodidla si zkuste ve vzduchu psát abecedu.
Dělejte chodidlem pomalé kroužky. Pět v každém směru.
Zvedejte ze země prsty u nohou ubrousek a zase ho pokládejte. Vydržte minutu.
Jak pečovat o namáhané nohy?
Než přijde zima, občas odhoďte boty a projděte se bosa. Přínosný je i krátký pomalý klus po trávě.
Když se přistihnete, že sedíte s nohou přes nohu, dolní končetiny rozpleťte.
Věnujte se automasáži a čas od času si dopřejte masáž od profesionála.
Používejte masážní míčky nebo roller válce.
Ve sprše střídejte v krátkých intervalech teplou vodu se studenou ve stylu Kneippova chodníku.
Občas si po tréninku oblečte kompresní podkolenky pro podporu regenerace.
Text: Eva Fryšarová | Foto: Shutterstock
