Výběr běžeckých bot se na první pohled zdá jako velmi komplikovaný proces, hlavně pro začátečníka. V následujících řádcích si shrneme nejdůležitější body pro výběr správných bot na běhání.

Co si ujasnit před výběrem běžeckých bot? 

Po jakém povrchu budu běhat? Kolik toho přes týden naběhám? Jsem začátečník a nebo se považuji za kvalitního běžce, který si sem tam střihne závod? Je nějaká specialita, kterou chci, aby běžecké boty měly – široký střih a nebo nepromokavost? 

Kdo nechce dělat kompromisy, musí počítat s tím, že se mu časem doma objeví větší sbírka bot. 

Budu běhat hlavně po asfaltu

Pokud usoudíte, že tvrdý povrch bude převažovat, sáhněte v regálu po silničních botách. Hladká podrážka, větší míra tlumení, jemnější, prodyšnější svršek a hlavně pohodlí. Jen pozor při náběhu do terénu – nebudou tak stabilní, dříve se poničí tkanina na povrchu a na blátě nebo ledu kloužou. Na druhou stranu je využijete na lesní cesty, polňačky a do lehkého suchého terénu. 

Rozlišujeme 3 typy silničních běžeckých bot podle toho, zda hledáte model na závody a nebo na delší pohodové běhy. 

U delších tréninků a nebo u bot pro začátečníky je priorita pohodlí a ochrana kloubů. Volte tedy tzv. objemovky. Jedná se o tréninkovou botu s větší tlumící vrstvou a většinou konstruovanou na širším kopytě, aby byla noha v pohodlí i po delší porci kilometrů. Vydrží kolem 1000-1200 naběhaných kilometrů. Směřuje dopad více na patu, ale díky tlumení není natolik ohrožen pohybový aparát. 

V případě, že si sem tam zkusíte i nějaký rychlejší trénink nebo závod, je varianta tzv. tempovka. Vyznačuje se menší váhou, úzkým, přilnavým svrškem a menší vrstvou tlumící směsi. Dopad navádí směrem na střední až přední část chodidla, takže automaticky zrychlíte. Počítejte s životností kolem 600 naběhaných kilometrů. 

Na rychlé závody se bere závodka – minimum tlumení, úzký střih, menší komfort, za to nejrychlejší čas na trati. 

Rád vyrážím do pořádného terénu

Trailová neboli terénní bota se hodí pro běžce, kteří se prioritně pohybují v lese, v blátě, na sněhu – prostě pro ty, kteří potřebují pořádný záběr v těžkém terénu. Mají agresivní podrážku, nejsou tak měkké při došlapu, jelikož počítají, že část tlumení obstará podklad, po kterém běžíte. Velmi často jsou použity na svršek pevné a odolné materiály, které ale mohou být méně prodyšné. Pokud je využijete na asfaltu, vzorek se dříve ošoupe a při došlapu nebude tolik chráněný pohybový aparát před otřesy. 

A když se neumím rozhodnout? 

Vyberte univerzální běžecké boty. Je to bota, která má střední míru tlumení, je tedy využitelná na povrch 50% terén a 50% silnice. Většinou se vyznačuje širšími špunty, takže se váha běžce při došlapu rozloží a není zde takový nápor na tlumící systém těla. Spojuje vlastnosti silniční a trailové boty, ale jedná se o kompromis. Tudíž nikdy nebude tak pohodlná jako silniční bota a tak agresivní v těžkém terénu, jako ta terénní. 

Pro orientační běžce a nebo závodníky překážkových běhů se vyrábí speciální boty s úzkým střihem, vysokými špunty na podrážce a velmi odolným svrškem. Musí vydržet ten nejdrsnější terén.

V případě, že plánujete vyrazit běhat i v zimě a na ledu, není od věci si pořídit boty s hroty na podrážce. Oceníte je jak při běhu do kopce, tak v seběhu – bota je stabilní a spolehnete se na ni. Mírnou nevýhodou je častý úzký střih a proto si tyto modely pořádně vyzkoušejte. 

Pro začátečníky a nebo běžce, kteří si pořizují model jen na zimní měsíce případně do deště, jsou zajímavou variantou běžecké boty s nepromokavou membránou. Vodu sice nepropustí dovnitř, ale ani ven. Takže pozor – budou se více potit nohy! Navíc se časem horší vlastnosti membrány a proto je otázka, jestli spíš nevyužít impregnaci na klasickou promokavou variantu.

Dámské a pánské běžecké boty se od sebe liší většinou dostupnou velikostí v obchodě, váhou, barevnou kombinací a šířkou. Dětské modely poté i menší mírou tlumení, případně jinou tlumící směsí. Přeci jen se počítá s nižší váhou dítěte. 

Jak vybrat velikost běžeckých bot?

Pokud už víte, po jakém typu boty sáhnete, řekneme si, jak si poradit s velikostí. Připravte se na to, že se budete pohybovat pravděpodobně ve větších velikostech, než na které jste zvyklí u běžné obuvi. 

Tady máte pár tipů: 

• Botu si vždy zkoušejte ve stoje, kdy se noha zatíží a vyplní prostor boty na běhání. 
• V přední části chodidla by před nejdelším prstem mělo vždy zůstat minimálně 

0,5-1 cm volného místa. Prostor se zde nechává z toho důvodu, aby chodidlo mělo dostatek prostoru pro svou funkci i po delší době běhu, kdy nateče nebo při prudkém seběhu, kdy se posouvá směrem vpřed. Nikdo přece nechce černé nehty, otlačeniny a nebo puchýře. 

• Bota se nesmí z nohy vyzouvat v oblasti paty. Pokud tomu tak je, zkuste botu převázat a nebo ji vyměňte za menší velikost bot na běhání. Noha se nesmí v botě příliš hýbat, jinak vás budou pálit chodidla. 
• Dejte si pozor na šířku boty. Chodidlo by nemělo přelézat přes malíkovou hranu boty, jelikož se více namáhá svršek a boty se mohou trhat. 
• V oblasti klenby, tedy na vnitřní straně plosky, nesmí být bota příliš úzká. Chodidlo poté nemůže správně pracovat a mohou se tvořit i otlaky. To samé platí u běžců s haluxem, tedy vbočeným palcem. Dejte mu v botách na běhání dostatečný prostor, jinak budete řešit otlačeniny a dříve prodřený svršek boty. 

Tip: Pokud Vás pálí chodidla a bota sedí jako ulitá, zkuste vyměnit ponožky. Velice často je pálení způsobeno jejich nesprávným materiálem. 

Je potřeba ještě něco dodat? 

Určitě! Dostáváme se k dalšímu tématu a to je drop. Jedná se o výškový rozdíl mezi špičkou a patou v milimetrech. Řekněme, že s příchodem barefootové obuvi se tématika dropu stala důležitým parametrem při výběru boty. 

Běžecké boty si můžeme rozdělit na 2 skupiny. 

Boty s vysokým dropem, tedy kolem 8-12 mm. Tato kategorie obsahuje povětšinou objemovky a obecně boty s větší mírou tlumící směsi. Není tolik zatěžována achillovka a bota více nabádá k dopadu na patu. Je vhodná především na delší tréninky a pro začátečníky. 

Boty s nízkým dropem, tedy s hodnotami kolem 0-6 mm, v sobě často zahrnují tempovky a nebo závodky. Došlap směřují na střední a přední část chodidla, doslova vás ženou dopředu. Dá se říci, že běh v botě s nižším dropem je pro nás více přirozený, ale pro nepřipravenou nohu, může být také nepříjemný. Je více zatěžována Achillova šlacha a u začátečníků často způsobují bolest lýtek. 

Nenechte se ale zmást. Existuje i běžecká obuv s nízkým dropem, například kolem 0 mm, které se řadí mezi objemovky a naopak boty s vysokým dropem, které využíváme na závod. 

Pronační nebo neutrální boty na běhání?

Posledním bodem, u kterého se zastavíme, je možnost pronační a neutrální běžecké boty. Existují tři varianty, jakým způsobem se chová kotník a klenba chodidla při dopadu. 

Neutrální došlap, kdy kotník i klenba zůstanou na místě a pohnou se pouze minimálně. Pronační došlap vypadá tak, že kotník i klenba se prohnou směrem do vnitřní strany a tyto struktury jsou i více zatíženy. Do třetice všeho dobrého zmíním supinační došlap, tedy využití malíkové hrany běžcem. 

Pro různé typy došlapu volíme různé běžeckou obuv. Pro neutrální a supinační běžce je ideální bota taková, jakou ji známe. U pronace se naopak využívá pronační podpora neboli pronační klín, který je zabudován do vnitřní a nebo střední část boty. Ten slouží jako stabilizace při došlapu, aby se projev pronace minimalizoval. Tento typ došlapu často najdeme u běžců s plochou nohou a nebo v případě vyšší váhy běžce.

Pronační boty řešíme hlavně u silničních modelů. V terénu se pronace tolik neprojeví kvůli nerovnému povrchu a pronační trailovky najdete jen zřídka. 

Doporučení pro pronační běžce je zainvestovat do dvou párů bot – neutrálních a pronačních – a ty následně střídat. Noha má neustále nové podněty na reakci a v kombinaci s vhodným cvičením se můžete pronace do jisté míry i zbavit. 

Mírná pronace je zcela běžná a nemusí být řešena pronační botou. 

Pokud si i po přečtení tohoto článku nebudete vědět rady s výběrem běžecké boty, neváhejte se obrátit na naše odborníky v www.sportega.cz.