Běháš ve městě? Pak je více než pravděpodobné, že se občas na své trase potkáš se semaforem, a ne vždy na něm bude svítit zelený panáček. Jak se s touto skutečností vypořádat při tréninku?

Hned na úvod je třeba říci, že pokud máš v plánu nějaký kvalitní trénink, ať už jde o souvislý tempový běh či intervaly, je potřeba jej naplánovat tak, aby po cestě žádný semafor (a pokud možno ani přechod) nebyl. Při rozklusu či výklusu pochopitelně vadit nebude, hlavní část tréninkové jednotky však může neplánovaná pauza zásadně narušit.

Nevadí pauza ani krátké zrychlení

Ale co když se ti semafor postaví do cesty při objemovém tréninku? Máš zkusit zasprintovat a zeleného panáčka stihnout? Anebo radši držet tempo a počkat na dalšího? V podstatě je možné obojí, ale má to svá pravidla. Krátká, byť intenzivní sprinterská vložka cíl objemového tréninku (tj. rozvoj základní vytrvalosti) nijak zásadně nenaruší, je však třeba, aby byla opravdu krátká, cca do deseti vteřin. Po ní ale minimálně na stejně dlouhou dobu naopak tempo výrazně zpomal, aby se tvá tepovka dostala do normálu.

Pokud se ti ale zrychlovat nechce, klidně se zastav a počkej na další zelenou. Jen ale počítej s tím, že při nízké intenzitě zátěže dokáže tělo i při krátké pauze výrazně zregenerovat. Pokud tedy budeš například při dlouhém běhu zastavovat na křižovatkách vícekrát, je třeba pro dostatečný efekt vzdálenost o něco prodloužit.

Strečink je chyba

Negativní vliv pauzy můžeš omezit, pokud se při čekání budeš snažit udržet tělo v obrátkách třeba během na místě či různými poskoky. Naopak vysloveně špatný nápad je, pokud přestávku využiješ ke strečinku. Protahování v průběhu zátěže je nejen neefektivní, ale dokonce může zvýšit pravděpodobnost zranění.

Text: Petr Kučera | Foto: Shutterstock