Kdy patří boty do koše?

Kdy patří boty do koše?

Jak dlouho vám vydrží běžecké boty? Doporučení odborníků a výrobců se poměrně liší – někteří radí vyměnit je už po pěti stech naběhaných kilometrech, jiní tvrdí, že ani po tisícovce nemusejí nutně patřit do popelnice. Kde je tedy pravda?

Autor: Tomáš Kučera / Foto: Shutterstock

Když jsem byl v dorosteneckém věku, musela si většina běžců vystačit s velmi omezenou nabídkou socialistického obuvnictví. Já měl ovšem velké štěstí: můj strýc žil v Kanadě, běhal a měl stejně velkou nohu jako já. Občas jsem tedy od něj dostal opravdový poklad v podobě běžeckých bot světových značek, které – považte – nosil jen jednu jedinou sezonu! Já pak byl mezi kamarády za hvězdu a běhal v nich, dokud se úplně nerozpadly. Dneska máme situaci snazší, můžeme si jednoduše koupit boty, jaké chceme. Tu a tam ovšem stojíme před opačným problémem: své boty už máme celkem dlouho, oblíbili jsme si je, sedí nám skvěle a nechce se nám s nimi loučit, i když by teoreticky měly mít své odběháno. Kdy tedy přichází ten okamžik, kdy bychom jim měli dát své poslední sbohem? A není náhodou doporučená kilometráž jen výmysl výrobců, jak nás donutit zbytečně utrácet za nové obutí?

Změny, které neuvidíte

V první řadě je důležité vědět, že opotřebení bot volající po výměně nemusí být na první pohled patrné. Je jasné, že prsty deroucí se na světlo či ošoupaná podešev jsou jasným znamením, že dny našich bot budou definitivně sečteny. Jenže je tu i část bot, která vidět není, a přitom má pro jejich funkci zásadní význam: mezipodešev. Je buď z jednoho materiálu (např. EVA pěna), který zajišťuje tlumení, anebo jde o mezipodešev dvojí hustoty, kdy je tlumivý materiál kombinován s pevnějšími klínky zajišťujícími podporu. A právě funkce mezipodešve se s dobou používání mění poměrně zásadně.

Tréninkové vs. závodky

Tréninkové boty jsou vybaveny větším odpružením, takže s dobou používání výrazně klesají tlumivé schopnosti jejich mezipodešve. Závodní a tempové boty sice mají odpružení minimální, zato jsou ale při rychlejším běhu vystaveny větším působícím silám, které namáhají ostatní části obuvi. Nelze tedy říci, že určitý typ obuvi vydrží déle.

Vědci z Tulane University udělali pokus, kdy běžecké boty různých značek zatěžovali pomocí stroje napodobujícího síly působící v dopadové části běžeckého kroku. Výsledek byl zdrcující: Již po sérii nárazů odpovídajících 50 odběhaným mílím (necelých 80 km) klesla tlumivá funkce obuvi o celých 25 %! Pak se ale pokles zpomalil: po 150 mílích měly boty 67 % svých původních tlumivých schopností a po 500 mílích (necelých 800 km) 60 %. Rozdíly mezi jednotlivými značkami byly jen minimální.

Noha se umí přizpůsobit

Když později vědci zopakovali pokus se skutečnými běžci, ukázalo se, že tlumivé schopnosti bot neklesají tak závratným tempem, celkový průběh byl však obdobný: Po první odběhané stovce bylo zaznamenáno výraznější zhoršení odpružení, pak se pokles výrazně zpomalil. Další výzkumy také zaznamenaly určité rozdíly mezi jednotlivými značkami a modely, individuální biomechanické odchylky mezi jednotlivými běžci však měly na životnost bot větší vliv. Poměrně důležité je ovšem i zjištění odborníků z University of Texas, kteří testovali opotřebení bot s různými typy tlumení a zároveň přitom měřili síly, které působí na pohybový aparát běžců. Zjistili přitom, že i když se tlumivá schopnost zkoumaných modelů po třech stech odběhaných kilometrech zhoršila zhruba o 20 %, nohy běžců se tomuto postupnému úbytku dokonale přizpůsobily, takže vědci zaznamenali jen velmi malé změny v silách, které působily na jejich pohybový aparát, a síly působící na jejich kolena a kyčle byly dokonce stále stejné. Což je tedy další argument pro to, abychom se doporučení výrobců tak striktně nedrželi. Pokud se nám ale v botách začne běhat špatně, jsou nadměrně sešlapané v některých místech, můžeme uvnitř nahmatat výraznou prošlápnutou strukturu, mají roztrhaný svršek či vnitřní materiál, patří do koše zcela jednoznačně. Určitý obrázek si také můžete udělat, když vyrazíte ve stávajících botách do obchodu a tam si vyzkoušíte ty samé, ale nové. Pokud zaznamenáte velký rozdíl, je čas na výměnu.

Aby vydržely déle

Nutné je také připomenout, že životnost bot může poměrně zásadně ovlivnit způsob, jakým je používáme. V první řadě platí, že bychom měli používat boty k účelu, pro který byly vyrobeny. Dokonale odpružené boty většinou podporují dopad spíše na patu. Pokud je budeme používat na rychlejší tréninky, při kterých zákonitě jdeme více přes špičku, poběží se nám nejen špatně, ale i boty dostanou více zabrat. A když vyrazíme v silničních botách do náročného terénu, budeme mít nejen horší záběr a vyšší riziko úrazu, ale také hrozí vyšší opotřebení podešve i méně odolného svršku. Důležitá je i korekce případných odchylek došlapu, ať už pomocí bot s podporou, či vložek na míru. Pokud například trpíte nadměrnou pronací a budete běhat v botách pro běžce s neutrálním došlapem, dojde velice rychle k sešlapání obuvi na vnitřní straně, a pokud budete v běhání pokračovat, bude to mít negativní důsledek na váš pohybový aparát.

Střídání bot pomůže

Vědci sice nepotvrdili rozšířené přesvědčení, že tlumení bot se po tréninku vždy sešlápne a potřebuje až 48 hodin, aby se dostalo do původního stavu. Přesto se ale vyplatí mít více párů bot na prostřídání.

Vaše nohy se učí reagovat na různé podněty, což vede k lepší kondici svalů nohou. Šetříte tak pohybový aparát, nezhoršují se odchylky došlapu a to se pozitivně projeví i na životnosti bot.

Získáte tak lepší přehled o tom, v jakém stavu se jednotlivé páry nacházejí. Když se například některé z nich začnou nadměrně sešlapávat nebo se změní jejich tlumivé vlastnosti, při střídání bot si toho lépe všimnete, než když si vaše nohy na tyto negativní změny postupně.