V cyklistice se wattmetry pro měření výkonu začaly používat před patnácti lety a dnes se bez nich neobejdou ani amatérští jezdci. Nyní přichází na trh přístroj, s nímž je výkon možné měřit i při běhu. V čem jsou jeho hlavní výhody?
Doposud bylo při běhu možné sledovat intenzitu zatížení dvěma způsoby: podle tempa a podle tepové frekvence. První z možností lze ovšem použít pouze na dráze či rovné silnici a zcela přesná není ani možnost druhá, tedy sledování tepové frekvence.
„Hlavní problém je, že tepová frekvence reaguje na nárůst intenzity zpomaleně, klidně až po dvaceti vteřinách,“ vysvětluje Aleš Tvrzník z centra Vital Praha, které již wattmetry při řízení tréninku využívá. „Pokud tedy chci tepovku využít například při intervalovém tréninku, ustálí se třeba až za polovinou příslušného úseku, takže jeho úvodní část poběžím buď příliš pomalu, nebo naopak moc rychle. A to samé platí při tempovém tréninku či závodě. Tepovka je navíc ovlivněna řadou faktorů: únavou, nadmořskou výškou, předstartovní horečkou, dehydratací, počasím… Naproti tomu wattmetr poskytuje velice přesné údaje o výkonu prakticky od první vteřiny.“
Velkou výhodou přitom je, že je možné pomocí wattmetru velice přesně definovat aerobní a anaerobní práh i jednotlivé zátěžové zóny. Stačí, když s přístrojem absolvujete laktátový test.
Jak to funguje
Velkou výhodou wattmetru jsou jeho malé rozměry. V podstatě jde jen o malinko mohutnější hrudní pás. V něm je umístěn gyroskop, který sleduje trajektorii pohybu a kromě výkonu je schopen hodnotit i vertikální oscilaci, kadenci či dobu kontaktu s podložkou. V přístroji se nachází i měřič tepové frekvence a také komunikační rozhraní, díky němuž je schopen komunikovat s některými sporttestery či chytrým telefonem.
Předností je i cena. Zatímco nejjednodušší cyklistický wattmetr nepořídíte pod 20 000 Kč, ten běžecký vás vyjde zhruba na 6 000 Kč.