PUFA nebo MUFA? Malý průvodce světem tuků

PUFA nebo MUFA? Malý průvodce světem tuků

Kdo se zajímá o výživu, nemohl si nevšimnout, že na něj z článků stále častěji vyskakují podivné zkratky připomínající jména postaviček z nepovedeného animáku – PUFA, MUFA, SAFA… Co znamenají a které z nich do jídelníčku patří?

Tuk je sloučenina glycerolu a mastných kyselin. A zatímco glycerol je ve všech tucích stejný, druhů mastných kyselin je celá řada, a proto se tuky rozlišují podle nich. A protože názvy mastných kyselin jsou většinou dlouhé, používají se pro ně často zkratky vycházející z angličtiny.

PUFA

Jde o tuky obsahující polynenasycené mastné kyseliny (polyunsaturated fatty acid). Patří jsem zejména omega-3 a omega-6. Obojí jsou esenciální živiny, ale důležitý je i jejich vzájemný poměr – pokud konzumujeme výrazně více omega-6, což je pro náš jídelníček typické, podporujeme tím průběh zánětlivých procesů. Omega-3 mají blahodárný vliv na mozek, srdce, ale i vytrvalostní výkonnost. Nacházejí se v rybím tuku, ořeších, konopném či lněném oleji.

MUFA

V těchto tucích se nacházejí mononenasycené mastné kyseliny (monounsaturated fatty acid), například kyselina olejová. Jsou nezbytné pro zdraví srdce, podporují hubnutí, působí protizánětlivě a snižují riziko rakoviny a cukrovky. Najdeme je v olivovém oleji, ořeších a semenech, avokádu ale i ve vejcích.

SAFA

Jde o nasycené mastné kyseliny, které se vyskytují převážně v živočišných tucích (saturated fatty acid). V rozumném množství (max. třetina celkového příjmu tuků), neškodí, v nadbytku zvyšují riziko řady nemocí.

TFA

Těm se určitě vyhni. Trans mastné kyseliny (trans fatty acid) totiž zvyšují riziko chorob srdce a cév, cukrovky či obezity. Obsaženy jsou v průmyslově ztužených tucích, ale často i v trvanlivém pečivu, cukrovinkách, instantních pokrmech, rostlinných náhražkách smetany apod.

Snídaňové cereálie: jsou opravdu zdravé?

Slova „cereální“ a „cereálie“ sice znějí zdravě, v reálu to ale znamená jen to, že jde o výrobky z obilí. Které si tedy dát?

Lupínky, kolečka, kuličky – jejich nevýhodou je vysoký glykemický index daný vysokým obsahem cukru a minimem vlákniny. To oceníš krátce před tréninkem, jinak se jim vyhni. GI ovšem snížíš i přidáním jogurtu či tvarohu. Vybírej druhy s minimem aditiv, zmínkou o přidaných vitaminech a minerálech se zlákat nenechej, jejich využitelnost pro tělo je nízká.

Müsli – jeho základ tvoří vločky, tedy nic špatného. Zvláště ty ovesné obsahují hodně vlákniny, vitaminů, minerálů, ale i aminokyselin (nikoliv ovšem všech enesnciálních). Záleží ale na přípravě. Tzv. sypané müsli je v pohodě, to křupavé sice chutná lépe, ale většinou se připravuje smažením či zapékáním za použití palmového oleje. I zde sleduj obsah dalších přidaných látek.

Dej si riccotu!

Typický italský sýr se v naší kuchyni využívá málo, což je škoda. Vyrábí se ze syrovátky, takže sice obsahuje méně bílkovin než klasické sýry, zato je v něm však vysoký podíl BCAA aminokyselin, které podporují regeneraci po zátěži. Navíc má velmi nízký obsah tuků, takže je snadno stravitelný. Jde tedy o ideální potravinu po náročném tréninku či závodě (spolu se zdrojem sacharidů), ale i o vhodnou součást předzávodní snídaně.

Text: Petr Kučera | Foto: Shutterstock