Obsahuje minimum kalorií, je bohatá na vlákninu, která zasytí a omezí vstřebávání kalorií z potravy, a ještě ti dodá spoustu živin. S klesajícími teplotami je ale na místě omezit saláty, a naopak přidat množství zeleniny tepelně upravené. A jak ji připravit?
Čím více se ti podaří přidat do jídla zeleniny, ideálně na úkor sacharidových příloh, tím snáze se ti bude hubnout – ideální je zkonzumovat denně alespoň 400 g zeleniny. Zdaleka přitom ale neplatí, že nejzdravější zelenina je ta syrová. Je sice pravda, že se tepelnou úpravou ztrácí vitamin C a některé další látky, většiny obsažených živin se ale nijak nedotkne, a u některých dokonce vzroste využitelnost.
Zásady tepelné úpravy
- Vyhni se dlouhému vaření a dušení, tím se zbytečně likvidují živiny a vzniká nevábná hmota „rozplizlé“ chuti.
- Skvělé je vaření v páře, zelenina při něm neztrácí nejen živiny, ale ani barvu a křupavost.
- K zelenině patří tuk. Jednak je chutnější, ale hlavně bez něj některé živiny vůbec nevyužiješ.
- Velice chutná je zelenina blanšírovaná: Nejprve ji krátce povaříme ve vodě („na skus“), vylovíme cedníkem a okamžitě zchladíme ve větším množství ledové vody. Těsně před podáváním pak prohřejeme.
- Lahůdka je i zelenina pečená nebo grilovaná.
Zelenina místo přílohy
Zelenina může pochopitelně tvořit hlavní součást pokrmu – třeba jako základ pro polévku, pečená či grilovaná s nejrůznějšími dipy, zapékaná v nákypech, plněná vším možným… Hitem posledních let jsou ale vymazlené zeleninové přílohy. Vyzkoušet můžeš například hranolky z kořenové zeleniny, špagety a nudličky z cukety, mrkve nebo červené řepy, květákový „kuskus“, pyré (čistě zeleninové či v kombinaci s bramborami a další).