Před jedenadvaceti lety šokovala svět skupina čínských běžkyň, když během krátké doby překonala tři světové rekordy. Co stálo v roce 1993 za superrychlými časy čínských běžkyň?

Byl to tehdy pro atletiku pořádný šok. Na mistrovství světa 1993 ve Stuttgartu získaly nepříliš známé čínské vytrvalkyně šest medailí, z nichž byly tři zlaté. Jen o měsíc později navíc začaly z Pekingu přicházet další překvapivé zprávy. Na Čínských národních hrách ty samé atletky překonaly tři světové rekordy. Jejich výkony na 1 500, 3 000 a 10 000 metrů jsou dodnes nepřekonanými metami a z velké dálky k nim vzhlížejí i současné běžecké hvězdy z tradičních afrických velmocí.

Vojenská jednotka pod vedením bachaře

„Na svědomí" to měl kontroverzní kouč Ma Junren (můžete se setkat i s přepisem Ma Ťün-žen). Člověk, který prý sám nikdy neběhal a sedm let pracoval jako vězeňský dozorce, byl známý především tvrdostí tréninkových metod a také zvláštní výživou. V té době se veřejně mluvilo o tom, že za čínskými výkony stojí doping, což Ma přirozeně odmítal. „Preferuji čínské bylinky a přírodní stravu, která mým atletkám pomáhá obnovovat energetické zásoby. Díky tomu můžeme v nadmořské výšce odtrénovat vysoké dávky," říkával muž, jehož skupina si vysloužila přiléhavé pojmenování „Maova armáda".

„Zažil jsem skupinu Ma Junrena na dvou silničních závodech Ekiden v Soulu," říká trenér Vladimír Kučera, který se zúčastnil i šampionátu ve Stuttgartu. „Jednalo se o organizovanou vojenskou jednotku, která předváděla neuvěřitelně náročnou práci a disciplínu, jakou by v jiných kulturních podmínkách nebyl nikdo schopný akceptovat. Něco podobného – i když jinak pojaté – existuje také dnes v chudých zemích jako jsou Etiopie nebo Eritrea. Tam je ale motivace postavená na tom, že běžec může od hladu zachránit rodinu. Pan Ma byl nejspíš fanatik, který ty holky využíval. Na druhou stranu s nimi dosáhl neuvěřitelných výsledků."

Lektvary z housenek a želví krve

Těžko říct, co je pravdy na tom, že Ma běžkyním podával nápoj umixovaný z housenek, hub a čerstvé želví krve, který jim měl pomáhat zotavit se z únavy. Podle jiných informací byl zázračný koktejl směsicí čínských bylin a želatiny z oslí kůže. Do týmu si despotický Ma vybíral dívky z provincie Liao-ning a byl k nim hrubý. Z tvrdého drilu a izolace je nepouštěl roky. Byly něco jako otrokyně. Děvčata měla zákaz styku s muži, nesměla si nechat narůst dlouhé vlasy, používat kosmetiku a vlastně nic, co by je odvádělo od tréninku. Trenér medailistkám z MS ve Stuttgartu zabavil prize money a pochopitelně se nedočkaly ani luxusních vozů Mercedes za tituly.

Čínská medicína, nebo doping?

„K Maově speciální výživě je nutné říci, že čínská medicína je o dva tisíce let starší než západní a je mnohem dál. To je všeobecně známé z působení čínských léčitelů, jejichž výsledky jsou v řadě případů neuvěřitelné. Není tajemstvím, že nejen Číňané používali bylinu Ma-huang, která obsahuje efedrin a pseudoefedrin a je součástí většiny tzv. termogenních směsí, které dnes používá farmaceutický průmysl v prostředcích na hubnutí. Co se týká dalších preparátů, jedná se hlavně o dohady," podotýká Kučera, který v minulosti pracoval v Českém atletickém svazu ve funkci reprezentačního trenéra běhů a v současnosti působí jako vedoucí Sportovního centra mládeže v Praze.

Otázkou ovšem zůstává, proč čínský boom trval jen pět či šest sezon a proč tak rychle ženy neběhají dnes? „Na to se dá odpovědět celkem snadno. Tehdy existovaly jiné seznamy dopingových látek a kontroly nebyly schopné odhalit tolik, co umějí dnešní laboratorní rozbory. Mnohé povzbuzující prostředky tenkrát nebyly zakázané. Seznam nepovolených látek se neustále mění a vyvíjí," vysvětluje kouč.

Wang Junxia se vzepřela drsným metodám

Nejvýraznější postavou „Maovy armády" byla Wang Junxia (Wang Ťün-sia). V roce 1994 jí byla udělena cena Jesseho Owense za pozoruhodné výkony – tím nejvýraznějším je bezesporu světový rekord na 10 000 metrů 29:31,78, tedy první ženský čas pod půlhodinovou hranici. Neméně slavný výkon – 1 500 metrů za 3:50,46 – předvedla její kolegyně Qu Yunxia (Čchü Jün-sia), která úspěchy svých krajanek nastartovala bronzem na OH 1992 v Barceloně. Wang Junxia, která se později stala v Atlantě 1996 olympijskou vítězkou na 5 000 metrů a jíž patří i světový rekord na 3 000 metrů, se však proti Maovým drsným metodám, do kterých patřilo i bití a psychické týrání, v roce 1995 vzepřela a vydala se vlastní cestou. Našla si jiného trenéra, a tím pomalu začal soumrak „Maovy armády".

Wang a Qu ovšem nebyly se svými výkony osamocené, mimořádně rychlých časů dosahovaly i další čínské ženy. K zahraničním startům však vyjížděly jen výjimečně a v dalších letech se většinou stáhly do ústraní, nebo jejich výkonnost poklesla. Ještě v roce 1997 vytvořila Bo Jiang (Po Ťiang) na pětikilometrové trati světový rekord, ale ten později překonala řada Afričanek.

„Když za pár let sláva čínských běžkyň pohasla, říkalo se, a asi to byla i pravda, že mají zdravotní problémy. Mohlo to být únavou organismu z ohromných tréninkových dávek i častým používáním podpůrných prostředků, ale to už se nedovíme," konstatoval Kučera, který přivedl k úspěchům například českého rekordmana na 800 metrů Lukáše Vydru.

Překoná je vůbec někdo?

Rekordní časy Číňanek jsou pro současnou atletickou generaci nedosažitelné. „Těžko říct, jak dlouho jejich rekordy vydrží, ale nějaký čas to bude určitě trvat. Když vzpomínám na Stuttgart, tak čínské medaile znamenaly veliké překvapení, ale tenkrát se tam stala řada atleticky mimořádných událostí. Třeba ve finále stovky běželi poprvé všichni muži pod deset sekund, takže Maova armáda nebyla jediným fenoménem té doby," vzpomíná Kučera.

Zajímavé je, že „čínská revoluce" v bězích se týkala jen žen, muži se do světové špičky nikdy nedostali. Čínská atletika má sílu tradičně ve vrzích a v chůzi. V jiných disciplínách zazáří jednotlivci výjimečně – třeba olympijský vítěz v překážkovém sprintu Liou Siang. To, co zaběhla Wang Junxia a spol., bylo hodně viditelné a mediálně prezentované. Číňané jsou ale úspěšní v mnoha sportech – ovládli pořadí zemí na olympiádě v Pekingu, v Londýně a v Aténách skončili druzí. Jsou sportovní velmoc a pracují s obrovským množstvím talentů. Jestli k tomu využívají poznatky z tradiční medicíny, nebo balancují na dopingové hraně, se veřejnost dozví, až když dojde k přistižení sportovců. A takových případů není málo.

Ma Junren se spojitosti s dopingem nakonec také nevyhnul. Deset dní před OH 2000 v Sydney byl se šesti svými atletkami s pozitivním dopingovým nálezem vyřazen z čínské výpravy. V této skupině sice nefigurovaly běžkyně, které zazářily v roce 1993 a jimž doping nikdy nebyl prokázán, podezření se však nezbaví nikdy.