Jakmile člověku dlouhodobě chybí vnitřní rovnováha, začne se to projevovat různým způsobem. Jedním z nich může být i deprese, kterou si však možná ani neuvědomíte. Zároveň se však nedokážete zbavit pocitu, že padáte do jámy nebo vás zahalila těžká deka. Jak poznat, že se jedná o depresi? A co s tím?
Deprese je duševní nemoc
Ačkoliv je deprese známé slovo, ne každý dokáže depresi správně definovat. „Deprese je duševní nemoc a je proto třeba odlišit ji od depresivních stavů,“ říká klinická psycholožka Mgr. Anna Říhová z psychedelické kliniky Psyon a rovnou vyjmenovává hlavní symptomy, které depresi provázejí. „Jsou to přetrvávající smutek, špatná nálada, snížený zájem cokoliv podnikat nebo absence radosti z oblíbených aktivit, pokles energie, zvýšená únava a celkově snížený elán,“ vyjmenovává psycholožka a dodává, že podle odborníků se jedná o depresi tehdy, když výše uvedené stavy trvají alespoň dva týdny.
Není deprese jako deprese
Podle psycholožky Říhové je důležité si uvědomit také to, že kliničtí pracovníci rozlišují celkem tři fáze deprese – od lehké, přes střední až po těžkou nebo hlubokou. „Při lehčí formě deprese bývají narušené mezilidské vztahy a výkonnost v práci, případně ve škole. Člověk v depresi postupně ztrácí o vše zájem, což však ale blízcí často zaměňují za lenost a neuvědomují si, že ve skutečnosti se jedná o nemoc,“ upozorňuje Anna Říhová. Jakmile se člověk dostane do střední formy deprese, není již schopen některé aktivity vůbec vykonávat, a to ani ty, které vykonávat musí (chození do práce, do školy a podobně). Další komplikací je nemožnost se na cokoliv soustředit. Objevují se problémy se spánkem.
V těžké formě deprese se k výše uvedeným potížím přidávají sebevražedné myšlenky, sebehodnota klesá na nulu a výjimečné není ani přerušení vztahů s okolím. Jedná se o velmi nebezpečný a životu ohrožující stav, který je nutné urgentně řešit.
Potřebujete antidepresiva nebo dovolenou?
V dnešní zrychlené době, kdy se kolem nás pořád něco děje, může propadnout depresi prakticky kdokoliv. Jenže jde vážně o depresi nebo vám „jen“ došla energie? Podle psycholožky Říhové může být při rozpoznání deprese nápomocná například dovolená. „Odlišit depresi od přetažení může být obtížné, zvlášť v počáteční fázi. Napovědět vám může třeba to, když si vezmete dovolenou. Pokud se vám během ní energie obnoví, s největší pravděpodobností jste si potřebovali pouze fyzicky a psychicky odpočinout. Jestliže však ani po odpočinku nepřichází žádná změna, je potřeba zvážit, jestli se nejedná o depresivní onemocnění a začít to řešit. Z deprese se totiž nevyspíte a nepůsobí na vás ani věci, které by vás běžné rozptýlily a udělaly lepší náladu. Rána bývají pro lidi trpící depresí často mnohem obtížnější než večery,“ říká psycholožka Anna Říhová.
Zajímavost: Ačkoliv se často mluví o sezónní depresi – například podzimní, podle psycholožky je pro lidi trpící depresí paradoxně mnohem náročnější období jara nebo léta, kdy se všichni kolem skvěle baví, což může stav depresivního člověka ještě více prohlubovat.
Psychofarmaka: Předepisované zlo
Při léčbě depresí lékaři předepisují psychofarmaka, které jsou však veřejností často vnímána negativně. Podle psycholožky jsou sice antidepresiva mnohdy nadužívaná, na druhou stranu však mohou depresivnímu člověku pomoct, třeba i krátkodobě pro překlenutí náročného období. „Psychofarmaka dokážou energii o něco navýšit a tím člověku umožní, aby podnikal více aktivit, které mu pomohou rychleji se z depresivního stavu dostat,“ vysvětluje psycholožka Říhová a dodává, že problém nastává tehdy, pokud ani po antidepresivech nepřichází snaha v životě cokoliv změnit.
Zajímavost: Věděli jste, že antidepresiva fungují pouze až u cca čtyřiceti procent lidí? Mimo to řada lidí s depresí si ani neuvědomuje, co se s nimi děje. Mají například pocit, jako by na ně spadla těžká deka, ale popsat přesně své pocity nedokážou.
Depresi způsobují zajeté vzorce chování
Aby byla léčba deprese úspěšná, je důležité si uvědomit také to, že depresivní lidé mají často rigidní (neměnné, neflexibilní) vzorce chování i myšlení. „Pokud fungujete v zajetých nefunkčních vzorcích chování, může to vést k depresi – například když v sobě dusíte hněv, nedokážete druhému říct, že vás něčím naštval nebo zklamal, tak to vede ke ztrátě energie a vitality, a to je velice často podstatou deprese,“ tvrdí psycholožka Anna Říhová. Z toho vyplývá, že samotná antidepresiva nemusejí pomoct. Je potřeba změnit také vzorce chování, s čímž může pomoc například psychoterapie.
Terapie, antidepresiva, ketamin, světlo: Jakou léčbu zvolit?
Jak už bylo zmíněno výše, k léčbě depresí se nejčastěji předepisují antidepresiva, která můžou být podle Anny Říhové účinná především v kombinaci s psychoterapií. Dle dostupných dat u této kombinace dochází k nejlepším výsledkům. Jak však bylo řečeno, antidepresiva nejsou samospásná a existuje velké procento lidí, kteří jsou resistentní, tzn. léčba nebyla efektivní, na předchozí léčbu pomocí antidepresiv a nepomáhá jim ani psychoterapie. Do popředí se tak dostávají psychedelika, která byla zkoumána především v 60. letech minulého století a v posledním desetiletí probíhá celosvětová renesance v podobě četných studií a výzkumů.
V České republice dokonce vznikla jako první v Evropě klinika, která poskytuje takzvanou ketaminem asistovanou terapií. Ta má podle výsledků skvělé úspěchy právě v léčbě depresivních a úzkostných stavů u lidí, kteří byli resistentní na předchozí léčbu pomocí antidepresiv nebo psychoterapie. „Ketamin je léčivo, které se desítky let používá v lékařství, a to především v dětské a dospělé anesteziologii a také zubním lékařství. V ideální dávce má schopnost navodit psychedelický stav, ve kterém můžete bezpečně uvolnit potlačené emoce a další prožitky důležité pro váš život,“ popisuje psycholožka, která se ketaminem asistované terapii profesně zabývá a dodává: „Velmi důležitá je po samotném zážitku s ketaminem následná integrace, která probíhá formou psychoterapie. V ní se snažíme o zasazení nových myšlenkových vzorců a změn v životě. Účinky ketaminu na mozek a samotný psychedelický zážitek umožňují tyto změny na biologické i psychické úrovni.“ Další možnou volbou je fototerapie, která se používá především u lehčích forem depresí nebo jako prevence, zejména pak v období podzimu a zimy, kdy se vyskytuje méně přirozeného světla. „Jedná se terapii světlem, které se aplikuje 20–60 minut ráno hned po probuzení pomocí speciální lampy,“ popisuje princip fototerapie psycholožka Mgr. Anna Říhová a dodává, že ještě častější je elektrokonvulzivní terapie (EKT) či repetitivní transkraniální magnetická stimulace (rTMS).
Jak se chovat k člověku s depresí
Jestliže je jasné, že se jedná o depresi, je potřeba k člověku přistupovat s určitou opatrností, být k němu citlivý, nevyčítat mu jeho obtíže, zkoušet je přijímat, ale nemusíte se bát ani mírného nátlaku. „Pokud má váš blízký depresi, pozvěte ho do společných aktivit, ale rozhodně mu nic nenařizujte ani na něj nevyvíjejte příliš velký nátlak. Pokuste se být v dobrém naladění, i když to pro vás bude obtížné, určitě mu ale doporučte péči odborníka,“ radí Anna Říhová a dodává, že psychoterapie není pouze pro lidi s depresí, ale může usnadnit život i těm, kteří s depresivním člověk sdílejí jednu domácnost.
Mindfulness jako prevence proti depresi
Stejně jako existují různé formy léčby depresí, existují i různé možnosti její prevence. Jednou z nich je mindfulness, díky kterému se můžete dostat do lepšího kontaktu sám se sebou, ale i vnějším světem – mimo jiné vnímat své emoce, ale zároveň mít od nich i zdravý odstup. „Pomocí mindfulness můžete uvolnit své myšlenky, emoce, získat od nich lepší odstup, lépe si je uvědomovat, lépe vnímat sám sebe a své potřeby, což jde samo o sobě proti depresivním stavům,“ vysvětluje Mgr. Anna Říhová z Psyonu.
Nápomocné jsou i různé bylinné preparáty, obecně zdravá strava, kvalitní a pravidelný spánek, alespoň malé množství aktivizačních činností přes den, pravidelný pohyb – zkrátka zvýšená péče o sebe sama. „Pokud se o sebe začnete lépe starat, z lehké formy deprese se můžete dostat i svépomoci, avšak je potřeba si uvědomit, že lehká forma deprese se může velice rychle dostat do těžší fáze. Svůj stav proto nepodceňujte a pokud zůstane déle než dva týdny neměnný, vyhledejte pomoc odborníka. Raději dříve, než později,“ radí na závěr klinická psycholožka Mgr. Anna Říhová.