Zapojte své geny do boje s artrózou
Chrupavka trochu připomíná tlumení bot – pohlcuje nárazy při došlapu a chrání tím kost a další kloubní struktury. Zatímco ale tlumení je každým krokem poškozováno, až po pár stovkách kilometrů ztratí svoji funkci, v chrupavce probíhají i procesy opačné – nejen poškozování, ale i obnova. Jak je co nejlépe podpořit?
Každý krok znamená náraz. Každý náraz pak představuje nepatrné mechanické poškození chrupavky. S každým došlapem se tak ztenčuje její vrstva a běžec neodvratně míří tam, kde čeká pokročilá artróza. Řešení je jediné: prášky na bolest, a nakonec i výměna kloubu.
Tímto hororovým scénářem nás donedávna strašili vědci a lékaři a mnozí z nich straší dodnes. Jenže ono to nebude tak horké, ukazuje se. Je sice pravda, že mechanické poškozování hraje při vzniku artrózy důležitou roli, jenže člověk není věc, ale živý organismus, který dokáže reagovat na to, jakým způsobem ho zatěžujeme.
Při pohybu chrupavka sílí
Když začneme běhat, tělo se zvýšené zátěži postupně přizpůsobí – posílí se svaly, srdce i plíce, zlepší se efektivita metabolismu… To všechno jsou změny, které stojí za růstem výkonnosti. Současně však probíhají i ty, které mají za úkol chránit tělo před poškozením. Pokud tedy dáme tělu čas a zátěž navyšujeme postupně, začnou se zpevňovat a sílit všechny složky pohybového aparátu – kosti, vazy, šlachy a také klouby.
Jak ale vlastně tělo pozná, že má v reakci na zátěž začít produkovat třeba bílkoviny, které se zabudují do rostoucích svalů, nebo složky nutné ke zpevnění chrupavky? Jednoduše – musí dojít ke zvýšení aktivity neboli zapnutí určitých genů. A jak se geny zapínají či vypínají? Také poměrně jednoduše – prostřednictvím několika základních biochemických reakcí, které nazýváme epigenetické.
Pohyb je tedy velice silný epigenetický činitel. Pokud ho provádíme pravidelně, probíhá v těle série epigenetických reakcí, které aktivují řadu důležitých genů – těch, které řídí růst svalů, zvyšování počtu mitochondrií ve svalech, ale i těch, které podporují růstové procesy týkající se chrupavky.
V hlavní roli geny
Epigenetických vlivů, které na nás působí, je ale celá řada a platí to hlavně pro ty negativní. Jedním z nich je stárnutí – s věkem se totiž na naší DNA nezadržitelně hromadí negativní epigenetické změny, kvůli kterým stoupá i riziko mnoha nemocí, ať už to jsou choroby srdce a cév, rakovina, cukrovka, nebo právě i artróza. K tomu je třeba připočíst třeba špatnou výživu, škodliviny z prostředí, stres, ale i třeba kouření. To vše může přispět k tomu, že chrupavka postupně ztrácí pružnost, slábne a ztrácí se.
Vliv epigenetických reakcí na rozvoj artrózy je přitom poměrně zásadní. Platí to zejména pro takzvanou metylaci genů. Když například vědci zkoumali rozdíl v DNA buněk ve zdravých částech kloubu a těch, které byly poškozeny artrózou, našli právě v oblasti metylace více než tisícovku rozdílů! Další výzkum pak u nemocných odhalil změny v metylaci více než třetiny genů, které zvyšují náchylnost k artróze. Rozdíly byly nalezeny i v metylaci a acetylaci genů, podle nichž se vytvářejí enzymy způsobující degradaci dvou základních stavebních kamenů kloubů – kolagenu a agrekanu (na něj se váže chondroitin sulfát – látka dodávající chrupavce pružnost).
Epigenetické procesy ale mají naštěstí společnou jednu věc: dají se do značné míry zvrátit, a to právě úpravami našeho životního stylu. Tak můžeme artrotické procesy nejen zmírnit až zastavit, ale dokonce i podpořit tvorbu nové chrupavčité tkáně. U artrózy prvního či druhého stupně tak lze dosáhnout i úplného vymizení potíží, u artrózy třetího a čtvrtého stupně, kde už chrupavka téměř zcela chybí a vážně poškozeny jsou i další struktury kloubu, pak alespoň zmírnění bolesti a zlepšení pohyblivosti.
Uzdravte klouby krok za krokem
A co konkrétně tedy můžeme pro zdraví svých kloubů udělat?
- Zhubnout
Snížení hmotnosti je důležité nejen kvůli zmírnění mechanického namáhání kloubů. Obezita totiž zvyšuje průběh zánětlivých procesů v celém těle, a navíc patří i mezi významné epigenetické faktory – obézní lidé mají ve srovnání se štíhlými velmi odlišnou zejména míru metylace genů.
- Hýbat se
To už sice většina z vás dělá, ale i tak na to upozorňujeme, abyste nepodlehli pomýleným našeptávačům, co se vám snaží namluvit, že sport je nejjistější cesta na invalidní vozík. Pohyb, je nejen významným pozitivním epigenetickým činitelem, který přispívá ke zpevnění chrupavky, ale pokud je cyklický, tak pravidelným stlačováním chrupavky napomáhá její výživě i odvodu metabolitů.
- Zlepšit výživu
Výživou musíme kloubům zaprvé dodat všechny stavební látky potřebné k jejich správnému fungování, tedy zejména kolagen (popřípadě dostatek aminokyselin, z nichž je tato bílkovina tvořená) a některé minerály – zejména vápník, křemík a síru. Důležitý je i přísun antioxidantů, protože nadbytek volných radikálů poškozuje mimo jiné i kloubní struktury.
Výživa je ovšem i jedním z nejvýznamnějších epigenetických faktorů. Negativně v tomto směru působí například nadměrná konzumace sacharidů a nasycených tuků. Vhodné je naopak zvýšit konzumaci ovoce a zeleniny, jež obsahuje vysoký podíl látek s antioxidačním, ale také epigenetickým působením. Mnohé potraviny navíc i díky epigenetickému působení mají i výrazný protizánětlivý efekt – například olivový olej nebo tučné ryby.
- Nechat se srovnat
Některé dysbalance v pohybovém aparátu, například tzv. šikmá pánev, výrazně mění směry sil působící na naše klouby a zvyšují jejich mechanické namáhání. Pravidelné návštěvy fyzioterapeuta, stejně jako cílené posilování a dodržování zásad ergonomie, by se tak měly stát samozřejmostí.
- Užívat doplňky stravy
Vhodnost užívání kolagenu při artróze je všeobecně známá. Ještě významnější pomoc ale mohou nabídnout epigeneticky působící doplňky stravy. Jde o živiny a byliny ve vysokých koncentracích, které dokáží výrazně ovlivňovat průběh epigenetických reakcí v našem těle, a při artróze mohou nabídnout opravdu výraznou úlevu. Jejich přehled najdete v rámečku.
Živiny a byliny pro zdravé klouby
Řada bylin a živin se vyznačuje výrazným epigenetickým působení. Pokud je užíváme ve vysokých koncentracích, dokáží výrazně podpořit pozitivní změny na úrovni našich genů.
Boswelie – rostlina známá též pod názvem kadidlovník pilovitý ovlivňuje všechny základní biochemické procesy podílející se na vzniku artrózy, a navíc velice efektivně zmírňuje průběh zánětlivých procesů a přímo působí i proti bolesti. U osob v pokročilém stádiu choroby například došlo k významnému ústupu bolesti a otoků a zvýšení pohyblivosti již po osmi týdnech užívání.
Kurkumin – látka obsažená v koření kurkuma vyniká svým protizánětlivým působením, které je srovnatelné s nesteroidními antirevmatiky, jako je aspirin či ibuprofen. Díky antioxidačními i epigenetickému působení navíc chrání chondrocyty (tj. buňky chrupavky) a obnovuje tvorbu kolagenu typu 2. typu.
Kurkumin je ovšem vhodné užívat spolu s piperinem, účinnou látkou černého pepře, která zvyšuje jeho biologickou využitelnost až dvacetinásobně.
Rozmarýn – tato bylina se vyznačuje silným antioxidačním působením, které chrání molekuly kolagenu a další kloubní struktury před poškozením volnými radikály. Navíc je silně protizánětlivá a působí proti bolesti, což je důležité zejména v pokročilých stádiích artrózy, kdy je právě zánět důležitým faktorem zvyšujícím bolestivost a omezujícím pohyblivost postiženích kloubů.
Co je artróza?
Jde o degenerativní onemocnění kloubů, který trpí více než pětina populace. nejčastěji postihuje velké klouby dolních končetin, zejména kolena a kyčle, popřípadě i spoje páteřních obratlů.
- V prvních fázích při ní dochází ke ztrátě pružnosti chrupavky, která pokrývá styčné plochy kostí v kloubu.
- V chrupavce dále začínají postupně vznikat trhliny a její vrstva se ztenčuje
- Později dochází ke vzniku kostních výrůstků, objevují se otoky, zánět, zhoršení pohyblivosti a dochází k narušení i dalších tkání v kloubu – kostí, vazů a menisků.